Hlavní obsah

4:48, bitevní loď Schleswig-Holstein pálí na poloostrov Westerplatte. Začaly nejhorší chvíle lidstva

1. 9. 2019
Foto: Reuters

Svět si připomíná 80 let od začátku 2. světové války.

Světoví státníci si v neděli ve Varšavě připomínají 80 let od začátku 2. světové války, chybí ale Donald Trump, který zůstal ve Spojených státech kvůli hurikánu Dorian. Do plánování připomínkových akcí se promítlo i politické rozdělení Polska, včetně sporu o symbol začátku nejkrvavějšího konfliktu v dějinách – gdaňský poloostrov Westerplatte.

Článek

„Dnes v noci náš odvěký nepřítel začal útok na polský stát. V této historické chvíli se obracím na všechny občany státu s hlubokým přesvědčením, že celý národ stane v obraně své svobody, nezávislosti a cti za nejvyšším velitelem a ozbrojenými silami a odpoví útočníkovi, jak se patří, jak se to už nejednou stalo v historii polsko-německých vztahů,” stálo v krátkém prohlášení polského prezidenta Ignacyho Moścického z 1. září 1939.

O den později zasedli ve Varšavě poslanci a schválili symbolický zákon, který umožňoval zákonodárcům vstup do ozbrojených sil. Jednání parlamentu začalo podle dobových zpráv za zvuku sirén a dunění protiletecké obrany. První německé bomby začaly na polská města dopadat 1. září už před pátou ráno a jedním z prvních cílů byla právě Varšava.

Foto: Filip Harzer

Vydání polského Ranního kurýra z 2. září 1939.

Spor o Westerplatte

První zářijový den, přesně ve 4:48, začala pálit německá bitevní loď Schleswig-Holstein na poloostrov Westerplatte, strategickou polskou exklávu na území Svobodného města Gdaňsk. Boj o Westerplatte se pak stal symbolickým začátkem 2. světové války. Polští vojáci se na poloostrově udrželi proti německé převaze týden, jejich statečnost a houževnatost připomíná od roku 1966 mohyla a monumentální pomník, u kterého se každoročně před pátou ráno koná připomínka začátku války.

Foto: Filip Harzer

Pomník na gdaňském poloostrovu Westerplatte.

Letos ceremoniál poznamenal spor mezi liberální primátorkou Gdaňsku Aleksandrou Dulkiewiczowou a konzervativní centrální vládou, ve kterém se odráží politické rozdělení země. Město a stát se měsíce přely o budoucí podobu poloostrova, který donedávna spravovala gdaňská radnice. Konzervativci dokonce přijali speciální zákon, který oblast bojů z roku 1939 vyvlastnil.

Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) odůvodňuje „Lex Westerplatte“ zanedbaností a nedůstojným stavem poloostrova a plánem na stavbu nového muzea, které by mělo doplnit moderní gdaňské Muzeum druhé světové války. Primátorka Dulkiewiczová přitom mluví o rozčarování z užití síly, podle ní nemá vláda na takový krok právo. Spor o Westerplatte byl také důvodem přesunu prezidentem organizované piety do Varšavy.

Trump monitoruje hurikán

Letošní kulaté výročí také poznamenala dvě rozhodnutí na poslední chvíli. Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že místo něj poletí do Varšavy viceprezident Mike Pence. Prezident zůstává v zemi kvůli sílícímu hurikánu Dorian ohrožujícím Floridu, která je klíčovým státem pro Trumpovo znovuzvolení v roce 2020. Bílý dům přitom potvrdil, že sobotu prezident začal hraním golfu na vlastním hřišti ve Sterlingu ve Virginii, kam dorazil vrtulníkem z Camp Davidu.

Trumpovou dlouho plánovanou návštěvou se přitom v běžící kampani pro říjnové parlamentní volby dopředu chlubil Kaczyńského PiS i prezident Duda, který bude příští rok usilovat o znovuzvolení. Od příjezdu amerického prezidenta se kromě puncu prestiže očekávalo i oznámení konce vízové povinnosti pro Poláky cestující do USA a potvrzení posílení americké vojenské přítomnosti v Polsku. To ostatně pochválil v srpnovém rozhovoru pro Seznam i místopředseda opoziční Občanské platformy Tomasz Siemoniak. Do Varšavy má Trump přiletět později, zřejmě ještě letos.

Foto: Filip Harzer

Vydání deníku Gazeta Polska z 2. září 1939 s prohlášením polského prezidenta Ignacy Moścického.

Prezident, kancléřka a reparace

Na poslední chvíli rozhodla o své účasti i německá kancléřka Angela Merkelová. Podle polského deníku Rzeczpospolita, který se odkazuje na zdroje ve spolkové vládě, ale její příjezd nemá žádnou spojitost s odvolanou návštěvou Trumpa. Silná německá delegace, ve které nechybí ani prezident Frank-Walter Steinmeier, má být vstřícným gestem a pokáním za zločiny nacistického Německa. Steinmeier už v neděli před pátou ráno vystoupil s projevem ve městě Wieluń, které se stalo v noci na 1. září 1939 prvním cílem německých náletů. Bombardéry tehdy bez vyhlášení války zničily tři čtvrtiny města.

Není vyloučené, že se tématem polsko-německých rozhovorů stane i polský požadavek válečných reparací. Téma se v polské politice pravidelně navrací poslední dva roky, těsně před výročím začátku války ho v rozhovoru pro deník Bild zmínil prezident Andrzej Duda. Odškodnění ve výši až 850 miliard eur podle Dudy nebylo nikdy vyrovnané a je „otázkou odpovědnosti a morálky“.

Podobně mluvil před několika dny i polský premiér Mateusz Morawiecki. „Během 2. světové války jsme ztratili 6 milionů lidí. To je mnohem víc než jiné státy, které už dostaly vysoké reparace. Je to nespravedlivé. Nemůžeme to tak nechat,“ řekl novinářům. Podobně podle průzkumu SW Research pro portál rp.pl uvažuje 57 procent Poláků, proti požadavku na odškodnění se staví pětina lidí.

Podle mluvčího německé vlády je ale téma vyčerpané. „Z našeho úhlu pohledu, právně i politicky je věc reparací uzavřená. Nikdy ale nebude uzavřené téma paměti o zločinech, o trpění,“ cituje server Deutsche Welle páteční prohlášení mluvčího Steffena Seiberta. Podle Němců věc uzavřela deklarace z roku 1953, kterou se tehdejší komunistické Polsko reparací zřeklo a jíž v roce 2004 polská vláda potvrdila.

Putina nepozvali

Česko ve Varšavě reprezentuje prezident Miloš Zeman. Chybí naopak ruský prezident Vladimir Putin, který pozvánku vůbec nedostal. Podle polského prezidenta Putinově účasti brání agresivní a imperialistická politika Ruska.

Restart naopak může pro vztahy Varšavy a Kyjeva znamenat návštěva nového ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Svému polskému protějšku navrhl Zelenskyj na sobotní schůzce mimo jiné vstřícné kroky v historické politice, která vztahy obou zemí zatěžuje – obnovit by se měly exhumace obětí masakrů na Volyni. Duda zas jednoznačně podpořil územní celistvost Ukrajiny.

Jednat se má ale i o energetice a dovozu plynu. „Spoléháme na nový začátek, novou etapu ve vztazích Ukrajiny a Polska. S takovým poselstvím do Varšavy přilétá prezident Zelenskyj. Myslíme, že je důvod k optimismu,“ řekl v týdnu deníku Rzeczpospolita  ukrajinský velvyslanec ve Varšavě.

Doporučujeme