Hlavní obsah

5+1 pochybnost, zda se proti covidu bráníme správně. Nabízíme odpovědi

Foto: Getty Images

Opravdu nám v boji s epidemií pomůže, že je vláda už zase nechala doma?

Reklama

15. 10. 6:00

Karanténa asi nikoho netěší. V boji proti šíření koronaviru je ale třeba zachovat zdravý rozum, držet se faktů a nepodléhat vágním teoriím.

Článek

Česko řeší velký průšvih s covidem. Vláda premiéra Andreje Babiše dohání, co promeškala, a po několikerém přidávání nových a přísnějších opatření už otevřeně přiznává, že nově vyhlášená karanténa je poslední pokus o zbrzdění pandemie nového koronaviru.

Důvěra lidí k vládním opatřením přitom podle čerstvých průzkumů veřejného mínění podstatně klesla. Mnoho lidí také sdílí názory některých lékařů nebo známých osobností, které zpochybňují účinnost roušek, testování nebo smrtící dopady covidu-19.

V situaci, kdy se snažíme předejít kolapsu zdravotního systému, je klíčové, aby se sporná témata pokud možno vyjasnila a diskuze se vrátila do věcné roviny. Seznam Zprávy přinášejí přehled a komentář k základním tezím, o kterých se ve spojení s koronavirem diskutuje:

1. Jsou opatření vlády opodstatněná a má smysl je dodržovat?

Ačkoli je z postupu Babišovy vlády v posledních týdnech zřejmé, že očekávaný nástup druhé vlny epidemie podcenila, že přijímání různých omezení působí zmateně a že v jejich účinnost věří o poznání méně lidí než dříve, nic to nemění na faktu, že v současné fázi už mohou epidemii zabrzdit jenom přísná a plošná karanténní opatření. Už dávno nejde o likvidaci lokálních ohnisek jako v létě, ale o zachování zdravotní péče v nemocnicích, které se zaplňují pacienty s covidem-19.

Pokud není k dispozici ověřená vakcína pro všechny občany, jediná cesta spočívá v omezení kontaktů mezi lidmi. Že se to děje formou příkazu, je bez ohledu na dojem z výkonu Babiše a spol. logické a nutné. Spoléhat na dobrovolné dodržování opatření by bylo osudově naivní. Připomeňme také, že vláda má zákonnou povinnost chránit zdraví občanů. Ta vyplývá například ze zákona o ochraně veřejného zdraví, ale i z ústavních zákonů.

Foto: CVVM, Seznam Zprávy

Data ze zářijového průzkumu CVVM o názorech občanů na opatření proti covidu-19.

2. Má smysl zavírat školy kvůli epidemii?

Má omezování výuky opodstatnění, když víme, že covid-19 postihuje zdraví dětí mnohem méně než u starších ročníků? Je sotva zpochybnitelné, že rychlý růst pozitivně testovaných od začátku září souvisí s otevřením škol. Z některých studií sice vyplynulo, že menší děti přenášejí nákazu v menší míře než starší děti a dospělí, na druhou stranu ale také častěji nemají žádné příznaky, což další šíření viru usnadňuje. Jak v pondělí upozornil ministr zdravotnictví Roman Prymula, nákaza od dětí z prvního stupně základních škol více proniká nejen do generace rodičů, ale i prarodičů, kterou koronavirus ohrožuje nejvíc. Normální školní výuka by se dala udržet jen za předpokladu, že dokážeme rizikové skupiny jako seniory a chronicky nemocné efektivně izolovat. To ale úplně nedokážeme. Nehledě na to, že jsou tu další komplikace jako přibývající nakažení žáci a s tím i rostoucí počet dětí v karanténě nebo ohrožení učitelů, obzvlášť staršího věku.

3. Ochrání roušky před virem, nezhoršují naopak zdraví?

Od propuknutí epidemie se objevilo množství studí o tom, že roušky mohou pomoci zamezit nebo aspoň snížit přenos infekce. Proti virům jsou určitě účinnější respirátory vyšší třídy FFP3, ty ale nemusí být běžně dostupné. Spolehlivější než podomácku ušité látkové roušky jsou jednorázové chirurgické roušky, které jsou k dostání v lékárnách.

Obecně platí, že zakrytá ústa a nos přispívají k ochraně před nákazou - i když jsou rozdílné názory na to, v jaké míře chrání a za jakých podmínek. Vědeckou debatu na toto téma nedávno shrnul například časopis Nature. Nošení roušek podporuje i Světová zdravotnická organizace (WHO) a nabízí k tomu podrobné instrukce, i když původní názory jejích expertů byly více zdrženlivé. U roušek zároveň platí, že jde pouze o jedno z několika hygienických opatření, která je třeba dodržovat zároveň. Jde o takzvaná 3 R - kromě nošení roušek také důkladné mytí rukou a dodržování rozestupů.

4. Je covid většinou jenom vedlejší příčina úmrtí?

Jedním z šiřitelů tohoto tvrzení je i premiér Babiš. Zdůrazňuje, že oficiální statistiky zahrnují většinou zemřelé „s covidem“, u kterých však byla hlavní příčinou úmrtí jiná choroba. To je ale zkreslující interpretace. Statistiky v Česku zahrnují všechny případy úmrtí s prokázanou virovou nákazou. Je pravda, že kolik úmrtí zapříčinil v první řadě covid-19, zatím stále nevíme. Takzvanou základní příčinu úmrtí stanovují lékaři v listině o prohlídce zemřelého. Tyto dokumenty se ale ještě následně přehodnocují. Zdravotničtí statistici teprve pracují na analýze, která by měla údaje od lékařů ověřit.

V každém případě jsou k dispozici studie ze zahraničí, podle nichž určitě nejde o zanedbatelný podíl. Například Spolkový svaz patologů došel na základě pitev 154 zemřelých s prokázanou nákazou k závěru, že covid-19 byl hlavní příčinou v 86 procentech těchto případů. Spolehlivější metoda než pitva přitom neexistuje.

5. Je covid opravdu horší než chřipka?

Na sociálních sítích se v posledních týdnech šířila informace, že v roce 1995 způsobila neobvykle silná chřipková epidemie v Česku 12 tisíc úmrtí. Jak ale dokázala agentura AFP, šlo ve skutečnosti o údaj ze Spojených států. V uvedeném roce sice skutečně udeřila silná epidemie viru H3N2, skutečný počet obětí chřipky byl ale mnohem nižší, podle oficiálních čísel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) jen 130 lidí. A i kdybychom sečetli všechna úmrtí na zápal plic v tomto roce, dostaneme se k číslu zhruba 3000.

V souvislosti s onemocněním covid-19 zemřelo v Česku od března zatím více než 1000 lidí. Z těchto statistik sice není zřejmé, u kterých případů byl covid-19 hlavní příčinou úmrtí, každopádně však naznačují, že chřipka vyšší úmrtnost nezpůsobuje.

Výmluvné jsou údaje z USA. Podle údajů Univerzity Johnse Hopkinse zapříčinil covid-19 za letošních osm měsíců více než 215 tisíc úmrtí. Ve srovnání s tím během poslední chřipkové sezony, která trvala od podzimu 2019 do letošního jara, zemřelo ve Spojených státech 22 tisíc lidí. Podle televize CNN je už počet úmrtí na covid-19 vyšší než součet obětí chřipky za posledních pět virových sezon.

6. Proč se testuje zrovna výtěrem z nosu a metodou PCR?

Polymerázová řetězová reakce (PCR) je mezi odborníky po celém světě považovaná za nejspolehlivější z dostupných způsobů testování. Metoda je založená na mnohonásobném namnožení vzorku DNA, který se nabere zpravidla stěrem z nosohltanu. Na vzorku se prokazuje přítomnost části viru SARS-CoV-2, jeho nukleové kyseliny. Je pravda, že pozitivní PCR test vypovídá „pouze“ o tom, že se daný člověk v předchozí době nakazil virem, nedokážeme z něj ale určit, zda je testovaný právě infekční a zda může šířit nemoc dál. Lepší nástroj na odhalování nákazy ale nemáme, ostatní metody jsou méně spolehlivé. Jasně se ve prospěch metody PCR vyslovila nejen Světová zdravotnická organizace, ale třeba i česká Společnost pro lékařskou mikrobiologii.

V odborných kruzích se objevil i názor, že by se mělo testování omezit na lidi s příznaky, jejich infekčnost by se pak zjišťovala dalším vyšetřením. Tím by ale se dostali zcela mimo kontrolu nakažení lidé bez příznaků, kteří přitom mohou šířit virus dál, aniž by o své infekčnosti tušili.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené