Hlavní obsah

Američan podruhé vážně onemocněl covidem-19 a znejistil imunology

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

13. 10. 2020 13:17

Spojené státy zaznamenaly první případ reinfekce covidem-19. Znovu nakažených pacientů je zatím málo, vědci ale na základě dřívějších studií varují, že podobných případů může přibývat. Otázka imunity navíc stále není zodpovězena.

Článek

Pětadvacetiletý muž z Nevady potřeboval lékařskou péči poté, co covid-19 napodruhé natolik zasáhl jeho plíce, že se mohl jen stěží nadechnout. Muž přitom neměl žádné dlouhodobé zdravotní problémy ani sníženou imunitu, kvůli čemuž by patřil do skupiny obyvatelstva nejvíce ohrožené novým koronavirem, informuje BBC.

Mladý Američan se z nemoci již zotavil. Znovunakažení onemocněním covid-19 zůstává nadále vzácné, přesto ale dělá vědcům vrásky. Výzkumníci z prestižního lékařského týdeníku The Lancet se tak ve své studii ptají, jak velkou a trvalou imunitu si lze proti viru vybudovat.

Vědci tvrdí, že pacient se onemocněním covid-19 nakazil dvakrát, nedošlo tedy k tomu, že by se původní nákaza utlumila a následně se znovu aktivovala. Srovnání genetických kódů viru odebraných při vyvolaných příznacích podle vědců ukázalo, že jsou natolik odlišné, než aby je způsobila stejná infekce.

„Naše zjištění naznačují, že prvotní nákaza nemusí nutně chránit před případnou budoucí nákazou,“ cituje BBC Dr. Marka Pandoriho z Univerzity v Nevadě. „Možnost opětovného nakažení může mít významné důsledky pro naše chápání imunity proti covidu-19,“ dodává odborník. Pandori tak zdůrazňuje, že i lidé, kteří se již z nemoci zotavili, by měli nadále dodržovat hygienická opatření včetně dodržování rozestupů, zakrývání dýchacích cest a mytí rukou.

Průběh nákazy u 25letého Američana

25. březen - První vlna příznaků nákazy covidem-19: bolest v krku, kašel, bolest hlavy, nevolnost a průjem.

18. duben - Pacient je poprvé testován na nákazu covidem-19.

27. duben - Prvotní příznaky zcela odezněly.

9. a 26. květen - Dva negativní testy na nákazu covidem-19.

28. květen - Návrat příznaků onemocnění, tentokrát včetně horečky, bolesti hlavy, závratí, kašle, nevolnosti a průjmu.

5. červen - Druhý pozitivní test na nový koronavirus, pacient trpí hypoxií (nedostatek kyslíku v krvi) a s ní spojenou dušností.

Lékaři a vědci po celém světě si tak kladou otázky, na které stále chybí jasné odpovědi. Získá každý, kdo se s onemocněním setká, imunitu, a to včetně lidí s mírnými příznaky? A jak dlouho imunita vydrží? Znovunakažení se zatím jeví jako poměrně vzácné, z celkových 37 milionů zaznamenaných případů nákazy šlo pouze o jednotlivce. U pacientů, kteří se znovu nakazili v Belgii, Nizozemsku nebo Hongkongu lékaři těžší průběh nezaznamenali, ten se vyskytl pouze u osoby v Ekvádoru a právě ve Spojených státech.

Proč byl průběh po druhém nakažení covidem-19 horší, lékaři stále nevědí. Dosud se totiž předpokládalo, a zmínění pacienti v Belgii, Nizozemsku a Hongkongu to i potvrdili, že když se organismus s virem setká podruhé, je na něj díky předchozí zkušenosti lépe připraven.

Důvodem horšího stavu při druhé nákaze by mohlo být podle vědců z The Lancet například to, že organismus mohl být vystaven větší dávce viru. Je také možné, že těžší průběh při druhé nákaze má na svědomí prvotní reakce imunitního systému na virus. Něco podobného vědci zdokumentovali například u horečky dengue, kdy protilátky vytvořené v reakci na jeden kmen viru způsobují tělu problémy, pokud je infikované jiným kmenem.

Poprvé znovunakažení vědci potvrdili v srpnu díky sekvenování genomu (tedy procesu, při němž se určuje pořadí chemických jednotek dané biologické makromolekuly) u 33letého muže z Hongkongu. Zprávy o druhém nakažení se objevovaly téměř od počátku pandemie, žádné z nich ale do tohoto případu vědci nepotvrdili laboratorně, mohlo tak jít například o nepřesné výsledky testů, píše server Scientific American.

První důkazy o takzvané reinfekci u koronavirů (jiných než SARS-CoV-2) pochází z několika experimentů prováděných na konci 70. a 80. let. Zdraví dobrovolníci byli jeden rok vystaveni koronaviru, nachladili se a zotavili. Když byli o rok později koronaviru vystaveni znovu, situace se opakovala pro většinu účastníků, až dvě třetiny dobrovolníků se podle studie publikované v roce 1990 znovu nakazily.

Nejzajímavější výsledky nabídla keňská studie publikovaná v roce 2018 v časopise The Journal Of Infectious Diseases, podle které se možnost znovunakažení u koronavirů mění z výjimky v pravidlo. Výzkum prováděný ve venkovských nemocnicích a domácnostech v regionu Kilifi v Keni sledoval šíření více koronavirů v místní komunitě po dobu šesti let. Téměř 30 procent z těch, kteří se infikovali jednou z variant viru, se nakazilo i podruhé, přibližně 10 procent pak i potřetí a nejméně jedna osoba byla infikována čtyřikrát.

Proč k reinfekci dochází u koronavirů tak často, vědci zatím nevědí. Stále jasnější však je, že obranyschopnost, kterou proti viru během prvotní nákazy a po ní náš organismus aktivuje, nevydrží příliš dlouho, což není dobrá zpráva pro kolektivní imunitu, píše Scientific American.

Díky intenzivnímu výzkumu, který trvá už několik měsíců, mají vědci relativně jasný obraz tvorby protilátek při nákaze onemocněním covid-19. U lidí bez příznaků se produkují nízké, někdy dokonce nedetekovatelné, hladiny protilátek i poté, co byl virus odstraněn. Studie většinou ukazují, že koncentrace těchto protilátek rychle klesají, což naznačuje, že nejcitlivější k reinfekci mohou být asymptomatičtí jedinci, uvádí Scientific American. Ti, kteří onemocní, a zejména ti, kteří mají těžší průběh nemoci, produkují větší množství protilátek, které v těle vydrží delší dobu, tedy něco, co na první pohled vypadá, že také poskytuje větší ochranu.

Zmíněná keňská studie ale upozorňuje na možný opačný efekt, který by se mohl ukázat jako použitelný pro SARS-CoV-2. U některých pacientů výzkumníci zjistili, že vysoké hladiny protilátek ve skutečnosti spíše „poháněly“ infekci, než že by proti ní bojovaly nebo ji zmírňovaly.

Mohou ale existovat rozdíly mezi jednotlivými skupinami obyvatel. Zatímco většina studií zjistila, že protilátky proti SARS-CoV-2 časem slábnou, nedávná islandská studie publikovaná v New England Journal of Medicine začátkem října zjistila opak. Více než 90 procent lidí, kterým byly odebrány vzorky, mělo protilátky i čtyři měsíce po pozitivním testu na nákazu novým koronavirem.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené