Hlavní obsah

Američané deportovali téměř stoletého starce. Pracoval v koncentračním táboře

Foto: Profimedia.cz

Historický snímek z Wöbbelinu, jednoho z pobočných kempů koncentračního tábora Neuengamme, kde pracoval deportovaný muž.

Reklama

21. 2. 19:45

Americké úřady vyhostily pětadevadesátiletého rezidenta státu Tennessee. Muž, který byl během 2. světové války dozorcem v nacistickém koncentračním táboře, byl v sobotu deportován do Německa. Usvědčily ho doklady z potopené lodi.

Článek

Americký imigrační soud rozhodl o vyhoštění 95letého Friedricha Karla Bergera už v únoru 2020. Jako důvod uvedl „ochotnou službu v roli ozbrojeného strážce v koncentračním táboře, kde docházelo k pronásledování menšin nacisty“.

Berger mohl být ze země vyhoštěn díky tzv. dodatku Holtzmanové, jenž je pojmenován po stejnojmenné právničce a političce, která se v osmdesátých letech zasadila o schválení legislativy umožňující deportaci každého, kdo se podílel na nacistické perzekuci.

Rozhodnutí soudu potvrdila v listopadu Rada imigračních odvolání (BIA), muž byl vyhoštěn v sobotu.

Podle soudu pracoval Berger v roce 1945 jako ozbrojený dozorce v jednom z pobočných táborů ze sítě koncentračních kempů Neuengamme na severozápadě Německa. Většinu vězňů tvořili ruští, holandští a polští civilisté, ale byli tam také židé, Dánové, Lotyši, Francouzi či Italové.

Hlavním táborem a 85 pobočnými kempy prošlo během let 1938 až 1945 zhruba 100 tisíc lidí, z nichž nejméně 43 tisíc zemřelo. Zhruba 14 tisíc lidí bylo zavražděno v hlavním táboře, dalších téměř 13 tisíc zemřelo v pobočných kempech. Hrůzné pochody smrti na konci války nepřežilo přibližně 16 tisíc lidí.

Podle historiků panovaly v táboře, kde pracoval Berger, kruté podmínky. Vězni byli často nuceni pracovat až do úplného vyčerpání, které mnohdy vedlo k úmrtí.

Nacisté opustili pobočný tábor na konci března 1945, když se přibližovaly britské a kanadské spojenecké síly. Soudu se podařilo vypátrat, že Berger následně pomáhal při evakuaci vězňů do hlavního tábora. Během dvoutýdenního pochodu zemřelo kvůli nelidským podmínkám 70 vězňů.

Další stovky vězňů zemřely během bombardování v Lübeckém zálivu. Britští letci si nedopatřením spletli dvě lodě, na kterých pobývali vězni, s plavidly nepřítele.

Historikům se podařilo vypátrat Bergerovu roli v táboře a v nelidském přesunu vězňů díky starým dokumentům, které se nalezly právě na jedné z potopených lodí.

Bývalý dozorce se podle soudu přiznal k tomu, že hlídal vězně, aby z tábora neutekli. Podle dostupných dokumentů se měl přiznat také k tomu, že nepožádal o přeložení z jednotky ozbrojené stráže. A dále k tomu, že stále pobírá německý důchod, mimo jiné za „válečnou službu“.

Berger emigroval po válce se svou ženou a dcerou do Kanady, odkud přišel v roce 1959 do USA. Do Spojených států se dostal v souladu se zákonem. Federální zákon, jenž zakazoval vstup lidem, kteří se podíleli na nacistické perzekuci, vypršel v roce 1957. V žádosti o vízum uvedl, že byl příslušníkem německého námořnictva. Nedodal však, že byl z námořnictva ke konci války převelen do koncentračního tábora. Holtzmanové dodatek vstoupil v platnost až v roce 1978, kdy už muž pobýval ve Spojených státech.

Foto: Profimedia.cz

Vyhoštěný muž Friedrich Karl Berger na dobové fotografii.

Berger se k celému případu vyjádřil již v únoru loňského roku, když padl první rozsudek. „Bylo mi 19 let a bylo mi nařízeno, abych tam šel,“ okomentoval rozhodnutí soudu pro deník The Washington Post (WP). Velká část případu podle něj byla založena na lžích. Popřel, že nosil zbraň, a uvedl, že v táboře strávil jen krátkou dobu.

„Po 75 letech je to směšné. Nemůžu tomu uvěřit,“ dodal vdovec, který má ve Spojených státech dvě vnoučata. „Nechápu, jak se to může v takové zemi stát. Vyháníte mě z mého domova,“ vzkázal úřadům Berger.

Podle úřadujícího ministra spravedlnosti Montyho Wilkinsona ukazuje Bergerova deportace na „závazek ministerstva spravedlnosti a dalších úřadů zajistit, aby se Spojené státy nestaly bezpečným útočištěm pro jedince, kteří se podíleli na nacistických zločinech proti lidskosti a na porušování lidských práv“.

Berger se v sobotu stal 70. člověkem, kterého se Američanům podařilo vyhostit za spolupráci s nacisty.

„Tento případ je příkladem vytrvalého odhodlání Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a ministerstva spravedlnosti usilovat o spravedlnost a neúnavně lovit ty, kteří se podíleli na jednom z největších zvěrstev historie, bez ohledu na to, jak dlouho to trvá,“ okomentoval vyhoštění Tae Johnson, šéf ICE.

Jak se zachovají německé úřady, zatím není jasné. Německo zastavilo případ proti Bergerovi loni kvůli nedostatku důkazů. Podle německých médií ho ale čeká výslech německé policie a je možné, že bude znovu obviněn.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované