Amerika se loučí s Floydem. Kvůli koronaviru smějí do kostela jen stovky lidí

Newyorský guvernér Andrew Cuomo, v jehož státě se incident stal, na dnešní tiskové konferenci prohlásil, že je Trumpovými slovy zhnusen. Vyjádřil se tak k Trumpovu tweetu, podle nějž byl starší muž, kterého povalila policie během zásahu proti protestujícím, členem Antify. „Obvinil toho muže, že je spojen s Antifou, bez jediného důkazu,“ řekl. Cuomo dále uvedl, že Trump v nynější složité době nijak nepřispívá k uklidnění situace. „Přilévá benzin do ohně. Měl by se za ten tweet omluvit,“ dodal.

Smuteční obřad za George Floyda v kostele Fountain of Praise právě skončil. Rakev s jeho ostatky bude nyní převezena v kočáře taženém koňmi na hřbitov v městské části Pearland. Průvod doprovodí tamní policisté. Floyd pak spočine po boku své matky.

Kandidát na post amerického prezidenta za Demokratickou stranu ve videu adresoval pozůstalé, jeho přátele a rodinu, kterým vyjádřil soustrast a uvedl, že soucítí s jejich bolestí. „Gianno, jsi statečná. Tatínek na tebe kouká z nebe a je na tebe pyšný,“ řekl Floydově dceři. „Vím, že máš hodně otázek. Žádné dítě by si nemělo pokládat tyto otázky, které si pokládají celé generace černošských dětí. Proč je můj táta pryč, ptáš se.“

Biden také ve videu poukázal na to, že nyní našel čas pro rasovou spravedlnost. Americký lid podle něj nemůže nadále odvracet pohled od podobných incidentů.

V neděli 31. května bylo v severoamerickém Chicagu zavražděno 18 lidí, což bylo nejvíce za jeden den za posledních nejméně 60 let. Vyplývá to z přehledu Chicagské univerzity, která místní bilanci kriminality vede od roku 1961. Starostka města Lori Lightfootová uvedla, že krizové linky v osudný den přijaly 65 000 hovorů, což je o 50 000 více než v běžný den.

„Nikdy jsme nic takového neviděli,“ uvedl Max Kapustin z Chicagské univerzity. „Ani nevím, jak to zasadit do kontextu. Vymyká se to všemu, co jsme dosud zaznamenali,“ poznamenal. Násilnosti se udály v době celoamerických demonstrací proti policejnímu násilí a rasové nerovnosti. I v Chicagu, které má 2,7 milionu obyvatel, podobně jako v jiných městech protesty přerostly ve výtržnosti a rabování. Kapustin se proto domnívá, že počet vražd se mohl zvýšit kvůli tomu, že chicagská policie se soustředila na zvládání demonstrací, proto neměla dostatek personálu k běžné hlídkové činnosti. „Když chicagská policie obrátí pozornost jinam, vznikne náhle vakuum, takže pak vidíme takové obrázky masakrů,“ dodal.

Obřadu se zúčastnily desítky členů Floydovy rodiny, členové Kongresu zastupující oblast Houstonu, starosta tohoto nejlidnatějšího texaského města, šéf místní policie či rapper Trae tha Truth, který minulý týden zorganizoval pochod na Floydovu počest, jehož se zúčastnilo na 60 000 lidí. Přítomni byli rovněž Floydovi spolužáci ze střední školy, kde byl známý jako hráč amerického fotbalu, a další jeho blízcí. Celkem se v kostele sešlo několik stovek lidí, které reverend Remus Wright nabádal, aby si po dobu obřadu nesundávali ústní roušky kvůli obavě z koronaviru. Řada lidí přednesla krátkou řeč nebo zazpívala píseň.

Starosta města Sylvester Turner dnes na Floydově pohřbu uvedl, že také vyhlásí Den George Perryho Floyda na 9. června. Kromě toho chce také zakázat zásahy policistů, při kterých jsou ohroženy dýchací cesty. Policisté by pak nesměli pachatele držet kolem krku nebo na krku klečet, píše CNN.

V kostele Fountain of Praise, kde právě probíhá pohřeb George Floyda, vystoupí podle programu i demokratický kandidát na post amerického prezidenta Joe Biden. Dále také politiky zastoupí člen Sněmovny reprezentantů USA Al Green nebo Shelia Jackson Leeová. Pohřbu se také zúčastní starosta města Houston Sylvester Turner.

Americké antirasistické protesty, které se rozšířily globálně, nevyvolalo jen jedno jméno - George Floyd. Zlost se nashromáždila za několik let podobných případů. Ještě loni se však zdálo, že téma z americké politiky vymizelo.

V americkém okrese Harris County ve státě Texas se bude 9. června slavit den George Floyda. Na svém Twitteru to dnes oznámila okresní soudkyně Lina Hidalgová.

Americký prezident Donald Trump dnes na Twitteru napsal, že 75letý demonstrant, jehož svalili minulý týden policisté na zem při protestu v Buffalu a způsobili mu poranění hlavy, byl zřejmě provokatér z hnutí Antifa. Podle serveru The Hill jeho prohlášení pravděpodobně vychází z reportáže krajně pravicového kanálu One America News Network (OANN).

„Protestující v Buffalu, svalený policií, mohl být provokatérem Antify. Pětasedmdesátiletého Martina Gugina odstrčili poté, co zřejmě skenoval policejní komunikaci, aby mohl vyřadit jejich zařízení,“ uvedl prezident o incidentu z minulého týdne. Na videu natočeném jiným protestujícím je vidět Gugino, jak přichází k policistům a v ruce drží blíže neurčené elektronické zařízení. Policisté jej následně svalí na zem, Gugino po pádu na záda zůstane ležet a z hlavy mu začne vytékat krev na chodník. Kvůli incidentu čelí dva zasahující policisté obvinění z ublížení na zdraví a byli postaveni mimo službu. Podle prokuratury se však cítí být nevinní.

Trump v příspěvku rovněž napsal, že rychlost Guginova pádu neodpovídala tomu, jakou silou do něj policisté strčili. „Mohlo to být narafičené?“ dotázal se prezident.

Asi dvě stovky lidí v pondělí vyšly do ulic v chudinské čtvrti Mathare v keňském hlavním městě Nairobi. Protestovaly tak proti nárůstu zákroků policie v metropoli, které nezřídka končí smrtí. Píše o tom dnes list The Guardian.

Protest reagoval na vyšší počet takových incidentů v Nairobi od doby, kdy zde byl v březnu zaveden noční zákaz vycházení. Demonstranti chtěli zároveň vyjádřit solidaritu se světovým hnutím proti policejní brutalitě kvůli smrti černocha George Floyda při policejním zásahu v americkém Minneapolisu.

Systémové změny policie a justice požadované demonstranty ve Spojených státech jsou zatím v nedohlednu, vývoj z posledních dvou týdnů ovšem aktivistům přinesl řadu důvodů k optimismu. Od smrti černocha George Floyda některé policejní sbory zakázaly strážníkům dusit zatýkané osoby, začalo se mluvit o rozsáhlejších reformách a v jihovýchodních státech USA se odstraňují památníky spojené s otrokářskou minulostí, píše dnes agentura AP. Podle deníku The New York Times (NYT) se nové hnutí za rasově spravedlivý systém zdá být silnější než podobné iniciativy z posledních dekád.

Joe Biden, kandidát demokratů do prezidentské volby, se včera setkal s rodinou zesnulého George Floyda. Biden za rodinou přicestoval do Houstonu, aby jim osobně předal své kondolence. „Je to úžasná rodina. Jeho dcera byla první, kdo řekl, že její tatínek změní svět. A já si to myslím také,“ uvedl v rozhovoru pro televizní stanici CBS.

Úřední správa Antverp v úterý odstranila sochu belgického krále Leopolda II., který proslul krutou vládou v dřívější koloniální oblasti, která je dnes známá jako Demokratická republika Kongo. Odhaduje se, že za Leopoldovy vlády přišlo o život 10 až 20 milionů Konžanů. Mnohým, kteří odmítali na jeho kaučukových plantážích pracovat, byly také usekány ruce. V kolonii panovalo otrokářství a Leopold II. zde prováděl bezohledné kořistnické hospodářství.

Černoši zabití rukama policistů nebyli dlouhá léta tématem, ke kterému by se vyjadřovaly velké americké firmy. Tentokrát je ale něco jinak: smrt George Floyda, která rozpoutala masivní vlnu demonstrací, veřejností otřásla natolik, že ani korporátní prostředí nemohlo zůstat stranou. Na sociálních sítích přišla slova podpory pro protestující třeba od firem Nike, General Motors, L'Oréal či Disney, v řadě případů jde ale podle odborníků spíše o kalkul a snahu neztratit zákazníky, napsal server BBC.

Reakce velkých firem na brutální zásah policistů proti Floydovi se na internetu začaly ve velkém objevovat koncem května. Například firma Nike na sociální sítě poslala příspěvek, který byl variací na její známý reklamní slogan Just Do It (Jdi do toho), a napsala: „Pro jednou to nedělejte. Nepředstírejte, že ten problém v Americe neexistuje.“ „Stojíme solidárně na straně boje proti rasismu a násilí,“ uvedla platforma YouTube. „Sledujeme vás a jsme s vámi,“ přidala se kosmetická společnost Glossier.

Minulý týden úředníci v Minneapolisu potvrdili, že zvažují poměrně neobvyklý krok: rozpuštění městské policie. Žádné podobně lidnaté město se o toto zatím nepokusilo. Členové městské rady v Minneapolisu neurčili, jak sbory nahradí, pokud se rozpadnou.

Největším vzorem pro ně může být momentálně Camden z New Jersey, který svůj policejní sbor rozpustil v roce 2012 a nahradil ho zcela novým. V Camdenu žije asi 17 procent obyvatel Minneapolisu. Před reformami platil Camden jako jedno z nejnásilnějších měst v USA. Po sedmi letech se kriminální činnost snížila téměř na polovinu. Policisté nyní běžně pořádají venkovní večírky pro obyvatele a s místními se dům od domu seznamují.

Poslední míli pohřebního průvodu George Floyda doprovodí kočáry tažené koňmi a policejní oddělení Houstonu. Soukromý pohřeb začíná v 11:00 místního času v kostele Fountain of Praise.

„Veřejnost prosíme, aby respektovala veřejná místa na trase, včetně chodníků. Barikády jsou umisťovány podél procesní trasy, kudy kočár tažený koňmi projede, aby se zabránilo přístupu vozidel a chodců k vozovce. Barikády pomohou udržet návštěvníky v bezpečí a pomohou zachovat bezpečnost provozu,“ uvedla tisková zpráva města. Účastníci byli také vyzváni, aby nosili obličejové masky a dodržovali sociální distancování.

Kanadský pilot Dimitri Neonakis navrhl leteckou cestu, jejíž dráha na obloze znázornila zvednutou pěst na podporu hnutí Black Lives Matter. Pilot absolvoval let 4. června, letecká pocta nad Halifaxem trvala dvě a půl hodiny. Pilot na sociálních sítích video sdílel s věnováním „pro George“.

O víkendu byla v Bristolu svržena socha Edwarda Colstona, obchodníka s otroky ze 17. století, která na místě stála více než 120 let. A zřejmě nebude jediná.

Momentálně ve Velké Británii vzhledem k rasovým protestům probíhá také kampaň za odstranění sochy nejvýznamnějšího představitele britského imperialismu konce 19. století Cecila Rhodese, která je vystavená na půdě Oxfordské univerzity.

Cecil John Rhodes pracoval na bavlníkových plantážích a jako kopáč v Kimberley. V 70. letech se stal majitelem diamantových polí v jižní Africe a těžební společnosti De Beers Mining Company. V 80. a 90. letech organizoval britské koloniální výboje na jihu Afriky. V roce 1885 dosáhl zřízení britského protektorátu nad Bečuánskem a v roce 1889 založil Britskou jihoafrickou společnost, která získala území nazvané v roce 1895 na jeho počest Rhodesie. Svůj podíl nese také na rozpoutání druhé búrské války, která proběhla v letech 1899 až 1902.