Hlavní obsah

ANO chce vytrestat „drzou“ ČSSD . Ta řeší dilema: Buď čest, nebo voliči, kteří mají rádi Babiše

Foto: vlada.cz

Hned v pondělí ráno se sejdou Jan Hamáček a Andrej Babiš na jednání bezpečnostní rady. Uvidí se tak prvně od oživení vládní krize.

19. 8. 6:00

Premiér po pátečním ostrém výpadu zmírnil rétoriku. Podpora, kterou by našel ve Sněmovně, je zřejmě příliš křehká.

Článek

Chcete být vůbec s námi v koalici? Stejnou otázku si přes víkend vyměnili premiér Andrej Babiš s předsedou koaliční ČSSD Janem Hamáčkem. A to poté, co šéf hnutí ANO hned po návratu z dovolené po tříměsíčním vyjednávání s prezidentem, aby jmenoval ministrem kultury místopředsedu sociálních demokratů Michala Šmardu, otočil a prohlásil, že s ním nikdy v kabinetu sedět nebude.

Těsně předtím navíc prezident Miloš Zeman vzkázal, že chce od ČSSD jiného kandidáta, který bude mít „alespoň elementární odborné předpoklady“. Babiš k tomu uvedl, že souhlasí, že Šmarda by nebyl dobrý šéf resortu kultury a navíc že by ve vládě jen kritizoval.

Tento týden tak opět proběhne řada schůzek završená v pátek jednáním předsednictva ČSSD; poté by měla strana už rozetnout opakující se dilema. Zda si zachránit poslední zbytky cti a odejít, nebo udržet vládní křesla.

Poslechněte si, co po dovolené řekl premiér o kandidátovi na post ministra kultury, kterého prezidentovi sám navrhl. (Video: TV Prima )

Z informací, které redakce Seznamu nashromáždila, vyplývá, že i přes víkendovou přestřelku je v sociální demokracii stále silná skupina vlivných členů, kteří si přejí vládní angažmá udržet. A mají blízko k Janu Hamáčkovi.

Jejich argument zní: Voliči by nám neodpustili, pokud bychom pohřbili kabinet Andreje Babiše.

Mají za to, že kritici, kteří ČSSD označují za Babišovu či Zemanovu rohožku a vyzývají k odchodu, by partaji hlas stejně nedali. Oproti tomu skomírající voličská základna je podle nich složena převážně z lidí, kteří premiérovi věří, jen ho nechtějí volit. A proto je pro ně ČSSD stále ještě dobrou volbou, i když ji ostatní voliči opustili a přešli k jiným stranám. Zhusta právě k hnutí ANO Andreje Babiše.

Na tyto voliče podle obhájců setrvání ve vládě vůbec nezabere, když si ČSSD pomyslně zachová tvář a kvůli porušování Ústavy či koaliční smlouvy opustí kabinet.

A právě těmto příznivcům vládního projektu přihrál na poslední chvíli sám premiér. V neděli zmírnil svou rétoriku a ve svých výrocích začal znovu spolupráci se sociální demokracií jako celkem chválit. Kritiku přenesl plně na Michala Šmardu a částečně na šéfku resortu práce Janu Maláčovou.

„Dělám všechno pro to, aby naše vláda, která je úspěšná, pokračovala. Vláda pracuje, pracuje úspěšně, bojuje proti suchu, kůrovci, řešíme plno věcí, navyšujeme rozpočet a to všechno je zastíněno záležitostí s panem Šmardou. Myslím, že sociální demokracie už pochopila, že další trvání na panu Šmardovi a tento spor, který zastiňuje práci vlády, je nesmyslný. Předpokládám, že změní názor. Předpokládám, že pan Šmarda sám, aby odblokoval situaci, řekne, že o to nestojí a ČSSD přijde s jiným jménem,“ uvedl Babiš v rozhovoru pro idnes.cz.

Ve svém tradičním nedělní facebookovém „shrnutí“ pak přidal ještě dovysvětlení. Šmardu do vlády prý nechce mimo jiné proto, že místopředseda ČSSD byl od počátku proti vládní spolupráci sociálních demokratů s hnutím ANO. „Vláda musí být jeden tým. Stačí už pravidelné konflikty mezi rozpočtově odpovědnou paní Schillerovou a paní Maláčovou, která chce svými požadavky nad rámec programového prohlášení vlády neúměrně a nezodpovědně zatížit rozpočet…“ napsal mimo jiné s tím, že si přece do týmu nevezme někoho, kdo tento tým jako jeho budoucí člen kritizuje.

Vysvětlení pro zmírnění Babišova výpadu je několik.

Nejpravděpodobněji však podle informací, které se Seznamu podařilo nashromáždit přes víkend, jde o to, že si premiér uvědomil, že by ve Sněmovně disponoval příliš křehkou podporou.

Strach z SPD a přeběhlíků

Jak už jsme popsali, udržet vládu by nebyl problém. Kabinet by dle scénáře narýsovaného již před časem Milošem Zemanem prošel pouhou rekonstrukcí a nemusel by žádat o důvěru. A 101 hlasů pro vyslovení nedůvěry by se nenašlo.

Nadpoloviční většina poslaneckých hlasů, které bude třeba mít třeba při přehlasovávání senátních vet, by se však skládala obtížně. Zvlášť pokud by Andrej Babiš nadále nechtěl spoléhat na nevypočitatelné hnutí SPD v čele s Tomio Okamurou.

Projděme si počty: Hnutí ANO má k dispozici 78 hlasů, vládu by podrželi i komunisté s patnácti hlasy. Počítat by se teoreticky dalo i s pěti nezařazenými poslanci. Jsou to dva odpadlíci z ODS (nyní v novém hnutí Trikolóra) – Václav Klaus mladší a Zuzana Majerová Zahradníková. A tři odpadlíci z SPD – Ivana Nevludová, Lubomír Volný a Marian Bojko.

Do rovné stovky by pak mohli přidat své hlasy dva sociální demokraté. Ústecký Jaroslav Foldyna, který už avizoval, že by rekonstruovaný kabinet podpořil. A také Antonín Staněk, odvolaný ministr kultury.

Teoreticky se tak hledá 101. hlas. Podle informací ze zákulisí by měl být „nalomený“ podpořit rekonstruovanou vládu hejtman Vysočiny z ČSSD Jiří Běhounek. „Já žádné takové spekulace komentovat nebudu,“ sdělil na přímý dotaz Seznamu.

Takto posbíraná podpora by ale byla na další dva roky (do řádných voleb) extrémně křehká.

ANO mlčí

Jak by se na vládu bez ČSSD dívali klíčoví členové hnutí ANO? Nebo alespoň jak hodnotí vývoj posledních dní?

Oficiálně nikdo nechce odpovídat.

Po několikerých urgencích se ozval jen místopředseda a ministr životního prostředí Richard Brabec s obligátním: „Nebudu to komentovat.“

Podle zákulisních informací mají poslanci hnutí Andreje Babiše jasno. Stejně jako nyní veřejně premiér chtějí ve vládě pokračovat s ČSSD. Obávají se totiž jak varianty, že by vláda byla závislá na Okamurovi a jeho lidech, tak nucené kooperace s přeběhlíky v poslaneckých lavicích.

Zároveň ale plně podporují ostřejší přístup Andreje Babiše. „Chceme ale, aby se z aktuálního vývoje stala pro ČSSD jakási lekce, že by si ve vládě neměla nadále tak moc vyskakovat. A to zejména ohledně požadavků na výdajovou stránku rozpočtu,“ sdělil pod podmínkou anonymity člen poslaneckého klubu ANO, který bývá o vývoji v hnutí dobře informován.