Hlavní obsah

Atény v plamenech. Silný vítr a vysoké teploty znovu rozšířily požáry

Hasiči na severním předměstí Atén se snaží zastavit postup ničivých požárů, kterým v šíření pomáhá silný vítr a vysoké teploty. (Video: AP)

 

Reklama

6. 8. 12:02

Ještě ve čtvrtek ráno měli řečtí hasiči plameny pod kontrolou, silný vítr a vysoké teploty způsobily nové rozšíření požárů. Své domovy opustily už tisíce lidí, hasičům se zatím daří od plamenů uchránit cenné památky.

Článek

Plameny se stále více blíží řecké metropoli. Tisíce lidí už musely v Řecku opustit své domovy. Místním hasičům se totiž stále nedaří zastavit postup požárů severně od Atén. Celou páteční noc probíhal boj o to nepustit plameny k dopravní tepně dálnici A1, a udržet tak oheň daleko od obytných oblastí i cenných památek. Kvůli silnému žáru a větru ale bylo nutné většinu hasičů odvolat a na místě zůstaly hasit jen vrtulníky, informuje agentura AP.

Oheň se tak vymkl kontrole a místní úřady musely přistoupit k evakuaci, vyklidit bylo nutné i středisko pro žadatele o azyl v Malakase. Plameny pohltily několik desítek domů a začaly se šířit po dálnici, která měla původně sloužit jako jakási protipožární ochrana. Úřady na silnici zastavily dopravu a hasiči se pokusili vytvořit bariéry, aby požár nezasáhl město Marathón.

Ministr zdravotnictví Vasilis Kikilias uvedl, že u Atén bylo zraněno nejméně devět požárníků, z nichž jsou dva na jednotce intenzivní péče. „Procházíme desátým dnem velké vlny veder postihující celou naši zemi, nejhorší vlny veder, pokud jde o intenzitu a trvání za posledních 30 let,“ cituje stanice FRANCE24 generála řeckého hasičského sboru Aristotelise Papadopoulose. Budeme celý den bojovat na všech frontách. Podmínky jsou tvrdé a velmi neobvyklé," řekl stanici ERT ministr vnitra Michalis Chrisochoidis.

Situace se zhoršila také na druhém největším řeckém ostrově Evia. Pobřežní stráž zde spustila masivní záchrannou operaci. Od čtvrtečního večera z pláží evakuovala 631 lidí. Plameny od úterka spálily rozsáhlé oblasti na severu ostrova, na několika místech už dosahují k hladině moře. V tamním zdravotním středisku je s popáleninami nejméně 11 hasičů.

S evakuací z ostrova nakonec po mnohahodinovém vyjednávání s bezpečnostními složkami souhlasili mniši z místního kláštera svatého Davida. Ostrov opustilo celkem dvanáct mnichů. Na druhý největší řecký ostrov mělo ve čtvrtek dorazit okolo pěti set vojáků a celkem čtyřicet letadel a vrtulníků.

Nadále hoří také část Peloponéského poloostrova, kde hasiči před plameny zachránili starověkou Olympii, kde proběhly první olympijské hry v historii. Na jihu bylo od čtvrtka evakuováno téměř 60 vesnic. Hasičům se také podařilo od plamenů uchránit letní královský palác Tatoi nedaleko Atén.

Šest ze třinácti regionů, včetně Attiky, kde leží Atény, bylo v pátek ve vysoké požární pohotovosti, oznámil ve čtvrtek večer premiér Kyriakos Mitsotakis.

Za uplynulých 24 hodin se podle požárníků rozhořelo 86 nových požárů. Pět největších ale hoří už několik dní, na jejich uhašení pracuje přes 1000 hasičů, stovky dobrovolníků a téměř 20 letadel a helikoptér. Nebe je zbarvené do žluta desítky kilometrů od nejbližších plamenů, v některých místech padá popel. Úřady zatím v souvislosti se situací neoznámily žádné úmrtí.

Předseda vlády Kyriakos Mitsotakis v noci na čtvrtek v televizi řekl, že záchrana lidských životů je pro vládu tou nejvyšší prioritou . „Domy je možné přestavět, stromy znovu vyrostou, ale ztráty na životech nelze nijak nahradit,“ cituje Mitsotakise server Ekathimerini. „Je naší povinností chránit naši zemi před realitou klimatických změn,“ dodal premiér, který podle svých slov „nehledá alibi“.

Během víkendu budou přijíždět a přilétat do Řecka na pomoc hasičské jednotky, letadla, vrtulníky a speciální vozidla z Francie, Rumunska, Švédska a Švýcarska. Na místě už jsou jednotky a letouny z Kypru nebo Španělska, Evropská unie slíbila navýšit podporu zemím v jihovýchodní Evropě zasaženým požáry.

Do pomoci se zapojí také mimoevropské státy. Izrael podle deníku The Times of Israel přislíbil vyslat patnáctku hasičů a „velké množství materiálu zpomalujícího hoření“. „Izrael má v úmyslu nasadit hasiče již v pátek, aby se členové izraelské delegace mohli okamžitě připojit k mezinárodní pomoci zemi, jež je v plamenech,“ uvedl izraelský hasičský sbor.

+5

Co ale ničivé požáry zažehlo? Letošní červenec byl druhým nejteplejším v Evropě a třetím nejteplejším na celém světě. Ohniskem těchto extrémních veder je jih kontinentu, přičemž teploty v Řecku tento týden mají dosáhnout až 47 stupňů Celsia, informuje stanice Deutsche Welle.

Řecko a sousední Turecko jsou uprostřed vlny veder, která by mohla být nejhorší za posledních třicet let, a vyvolávají vzpomínky na děsivou sezonu požárů z roku 1987, která si jen v Řecku vyžádala více než 1500 obětí. V Turecku aktuálně více než týden zuří přes dvě stovky samostatných požárů, své domovy už musely opustit tisíce až desetitisíce lidí.

Zatímco umělých a přírodních příčin požárů je podle Deutsche Welle stále stejně, extrémní teploty zvyšují jejich intenzitu. Podle získaných dat shořelo v Evropě do 5. srpna o 55 procent více plochy, než jaký byl průměr v předchozích dvanácti letech. Viníkem je podle odborníků zastaralé a neefektivní lesní hospodářství a někdy i přílišná ochrana lesů.

Příklad přehnané ochrany porostů je požár z 1. srpna v borovém lesíku Pineta Dannunziana v italském městě Pescara, kvůli kterému musely místní úřady evakuovat 800 lidí. Protože je oblast chráněnou přírodní rezervací, nepodléhá pravidlům lesního hospodaření, jako je například pravidelné odstraňování lesního podrostu. „Právě podrostem se oheň šířil velmi rychle,“ cituje Deutsche Welle starostu Pescary Carla Masciho.

Stejně tak se podle odborníků evropské země více než na příčiny požárů zaměřují až na důsledky. „Ve většině středomořských regionů jsou současné postupy a zákony týkající se požárů obecně příliš zaměřeny na potlačení a nejsou přizpůsobeny probíhajícím globálním změnám,“ napsali autoři studie zabývající se změnami dopadů lesních požárů ve Středomoří z roku 2021.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované