„Vidíme to jako šanci.“ Léky na obezitu by mohly mít zdarma dvě skupiny lidí

Pětina dospělých v Česku je obézních, k tomu se tento problém týká také 12 procent dětí. Části z nich by pomohly moderní léky. A cesta k jejich úhradě ze zdravotního pojištění je zase o něco blíž.

Ministerstvo zdravotnictví totiž už sestavilo pracovní skupinu k prevenci a léčbě obezity. Vede ji náměstek ministra Igor Karen, kterého do vedení resortu nominovali Motoristé sobě. Dále v ní zasedá například šéf Státního úřadu pro kontrolu léčiv Tomáš Boráň, předseda lékařské obezitologické společnosti Martin Haluzík a také zástupci dalších lékařských odborností, Ministerstva školství, Všeobecné zdravotní pojišťovny nebo Státního zdravotního ústavu.

„Diskuze se aktuálně soustředí zejména na péči o děti, dospívající a mladé dospělé, nastavení indikačních kritérií farmakoterapie, sběr a vyhodnocování dat, monitoraci léčby nebo otázky úhrad a dostupnosti péče,“ uvedla pro Seznam Zprávy Jana Dobrá z tiskového oddělení Ministerstva zdravotnictví.

Pracovní komise už má za sebou první jednání, a lze se tak podívat konkrétněji na to, k čemu se zatím dospělo.

Nejzajímavější je možnost úhrady moderních léčiv ze zdravotního pojištění. Ty dnes sice pacienti mohou užívat, platí si je ale sami, přičemž jde o finančně nákladnou záležitost. Záleží na dávkování a konkrétním léku, ale měsíční částka se pohybuje od tří a půl až do deseti a půl tisíce korun.

Patrně nejznámějším lékem je Ozempic s účinnou látkou semaglutid, na trhu je ale i novější přípravek na bázi tirzepatidu. Už dnes moderní injekční léky na obezitu užívá v Česku odhadem 80 tisíc lidí.

Podle informací Seznam Zpráv pracovní skupina jedná o dvou skupinách, které by mohly mít léky hrazené – děti a dospívající od 12 do 18 let a dospělí od 19 do 25 let. Nešlo by ale o všechny pacienty, ale o nejtěžší případy s obezitou třetího stupně. U dospělých to znamená BMI 40 a více.

K věkovému omezení pracovní skupina došla proto, že u mladých je možné v případě časné léčby dosáhnout také z dlouhodobého pohledu nejlepších výsledků. Řeší se ale samozřejmě také částka, na kterou by léčba obezity vyšla. Proto je potřeba cílovou skupinu zúžit.

„Pokud budete počítat dva miliony pacientů s obezitou, které momentálně máme, tak víte, na kolik to vychází? Vypočítali jsme to na 140 miliard korun jenom na léčbu obezity, a na to náš systém určitě nemá,“ řekl už dříve Seznam Zprávám náměstek ministra Igor Karen, že české zdravotnictví nikdy nebude mít na úhradu léčby obezity pro všechny pacienty.

Mladí pacienti, kteří se k hrazené léčbě obezity dostanou, budou také pečlivě monitorovaní. Podle informací Seznam Zpráv budou v rámci léčby povinné pravidelné prohlídky a kritériem pro pokračování léčby by měl být také pokles váhy alespoň o 5 procent po šesti měsících terapie.

„Jsme velmi rádi, že byla skupina ustavena, směřujeme správným směrem – tedy abychom se domluvili, pro koho je farmakoterapie nejlepší nebo jak to bude nákladově nejefektivnější,“ popisuje Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie IKEM a předseda České obezitologické společnosti ČLS JEP.

Podle něj jde o velký pokrok v řešení problému obezity v Česku, protože takhle daleko se debata dostává poprvé.

„Vidíme to jako šanci, abychom se posunuli jednak v léčbě obezity, ale také v prevenci. Nediskutujeme totiž jen o lécích, ale i o všech dalších souvisejících opatřeních,“ dodává Haluzík.

Nové léky na hubnutí ale nemají jen přímý vliv na snížení hmotnosti. Jak naznačila velká mezinárodní studie i s českou účastí, léčba nejmodernější generací antiobezitik snížila riziko opakování závažných kardiovaskulárních příhod o 20 procent a úmrtnost o 19 procent u pacientů, kteří už infarkt, mozkovou příhodu nebo onemocnění periferních tepen zažili.

„Ukázalo se, že léčba antiobezitiky vede ke snížení zánětu, k poklesu krevního tlaku, zlepšení lipidového profilu a dalším pozitivním metabolickým změnám. Ve světle těchto dat je třeba přehodnotit přístup pojišťoven a zvážit jejich finanční podporu u pacientské populace bez cukrovky, která si v současnosti léčbu musí hradit sama,“ míní Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

S rozšířením hrazené léčby i pro tyto pacienty souhlasí také Haluzík. Navíc doplňuje, že by mohla být léčba těchto pacientů přes její nákladnost pro celý systém i ekonomicky výhodná.

„Léčba kardiovaskulárních komplikací je mnohonásobně nákladnější než samotná farmakoterapie obezity či cukrovky. I když by tyto léky pravděpodobně bylo nutné užívat doživotně, přínos pro pacienty a zdravotní systém by mohl být zásadní,“ připomíná Haluzík.

Každopádně v první fázi chce Ministerstvo zdravotnictví zůstat pouze u dětí, dospívajících a mladých dospělých, které trápí pouze obezita. Závěry má mít nová pracovní skupina připravené do konce června.