Dekáda se Stranger Things: Netflix se během ní naučil, jak funguje divák

Pátá série ságy Stranger Things se chýlí ke konci. Na konci listopadu se po třech letech fanoušci dočkali prvních čtyř dílů, o Vánocích přišly další tři epizody a ta poslední vyjde těsně před koncem roku. Udržel si jeden z největších seriálových hitů streamovací služby Netflix vypravěčské tempo, anebo se z něj stal akční spektákl bez srdce? V podcastu 5:59 se ptáme filmové publicistky Jindřišky Bláhové.

Byl to okamžik, na který čekaly desítky milionů věrných fanoušků a zvědavých diváků. 27. listopadu se po tříleté pauze vrátili na obrazovky hrdinové jednoho z nejpopulárnějších a také nejdražších televizních projektů historie. Streamovací služba Netflix toho dne zpřístupnila první čtyři díly páté, závěrečné řady seriálu Stranger Things.

Další díly přišly 26. prosince. Finále série pak tvůrci přichystali divákům na poslední den v roce. Netflix tak završí desetiletou éru jednoho ze svých nejúspěšnějších projektů, ve kterém se parta teenagerů vzdoruje studeno-válečným spiknutím i tvorům z jiných dimenzí.

Filmová publicistka týdeníku Respekt Jindřiška Bláhová nicméně v podcastu 5:59 popisuje, že série během let ztratila samu sebe. Připomíná, že se Stranger Things původně vymezovaly proti obrovským akčním spektáklům například z komiksového světa Marvel, teď se z nich ale podobná podívaná stala. „Ve špatném slova smyslu jsou na tom za mě vidět peníze,“ říká kritička.

Jen na vysvětlenou: Během poslední dekády se ze Stranger Things stal nejdražší projekt Netflixu a jedna z nejdražších seriálových produkcí vůbec. Ještě v první sezóně měl každý díl rozpočet zhruba šest milionů dolarů, v poslední řadě už stál padesát až šedesát milionů dolarů.

„Mezi čtvrtou a pátou sérií je tříletá prodleva, což je opravdu hodně. Je způsobená stávkou hollywoodských scenáristů. A zároveň to možná ještě víc napumpovalo Netflix a tvůrce, aby do toho vlili ještě víc peněz, aby to bylo ještě spektakulárnější, bombastičtější,“ vysvětluje. A z původně dobře našlápnutého projektu se tak podle ní v páté řadě stala „zombie bez srdce“.

Stranger Things i pátá řada seriálu se přesto těší u fanoušků a fanynek značné oblibě a na řadě platforem jako Rotten Tomatoes nebo ČSFD si připisují ta nejlepší hodnocení. Diváci v seriálu podle Bláhové zkrátka našli něco, co jim ve streamovací a možná obecně seriálové produkci chybělo.

Často se mluví o tom, že tím kouzlem byl závan nostalgie, který diváky a divačky znovu a znovu přivábil ke shlédnutí. Sága je totiž prodchnutá odkazy na filmy a obecně americkou kulturu 80. let minulého století. Některé záběry připomínají film E.T. - Mimozemšťan Stevena Spielberga, další tzv. cosy horrors (útulné horory), jako je Noční můra v Elm Street nebo Pátek třináctého.

Kritička ale podotýká, že to nemusí být tak zásadním faktorem, jak se na první pohled zdá. „Já bych to s tou nostalgií úplně nepřeháněla, protože je to populární i u publika, která nemá nostalgicky na co vzpomínat, protože osmdesátkovou kulturu nezažilo,“ popisuje.

Sága je ostatně - jak novinářka připomíná - oblíbená napříč generacemi a dokonce i kontinenty. Stejnou oblibu jako v Americe si našla i v Evropě nebo Asii. „Jde spíš o oživení určitého typu vyprávění, určitého velmi přímočarého, srozumitelného dobrodružství,“ vysvětluje s tím, že prvky filmů z 80. let navíc tvůrci „šijí na míru očím současného publika“.

Seriál byl ale zásadním milníkem ještě v jednom ohledu. Nejen, že spoustě lidí dal něco, co jim chybělo, ale streamovací služba Netflix se na něm během posledních deseti let naučila, jak si připoutat diváky.

Pro připomenutí: První řada této série vycházela naráz v polovině července roku 2016 a každý díl měl necelou hodinu. Postupně ale tvůrci začali s obsahem pracovat jinak. Jednotlivé epizody se natahovaly, série nevycházely podle žádného logického klíče a v té čtvrté poprvé došlo k tomu, že si diváci a divačky na část dílů museli zhruba měsíc počkat. A dál za obsah platit.

„Je to taková strategická hra, kdy si Netflix trošku držel předplatitele v šachu, protože odhlašovat se je vždycky větší otrava, musíte proskočit všema těma formulářema, a pak se zase přihlašovat,“ říká Bláhová.

Navíc během oné dekády se Stranger Things přišly i další streamovací platformy jako Disney+, které Netflix považoval za jednoho ze svých největších konkurentů. Ostrý boj o předplatitele tak už nemohlo nic zastavit. A kam se bude tento trh posouvat dál? O tom podle novinářky dost možná rozhodne už příští rok, kdy by streamovací gigant Netflix mohl koupit filmové studio Warner Bros. a s ním i službu HBO Max.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak se tvůrci vyrovnali s tím, že se dětští hrdinové během natáčení změnili v mladé dospělé, nebo jestli by podle Bláhové Stranger Things na diváky fungovaly i bez streamovacích služeb. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.