Reportér: Pokrovsk nejspíš padne a pak čeká Rusy obrana budovaná deset let

Ruská ofenziva na ukrajinské frontě neustává a pravděpodobně jí padne za oběť Pokrovsk, strategicky významné město v Doněcké oblasti. Právě na východ Ukrajiny zamířil v minulých dnech reportér Seznam Zpráv Martin Novák. Setkal se mimo jiné s českými dobrovolníky, kteří bojují na ukrajinské straně. Jak to vypadá v oblasti, kde může kdykoliv zaútočit ruský dron?

Bitva o východoukrajinské město Pokrovsk a přilehlou oblast je už několik měsíců jedním z aktuálních symbolů války na Ukrajině. Ruští vojáci i podle informací západních analytiků v Pokrovsku dál postupují – byť jen pomalu – a ukrajinské jednotky se dál snaží svými protiútoky zabránit dalším průlomům nepřítele.

Pokrovsk dříve představoval důležité centrum pro zásobování ukrajinských vojsk čelících ruské invazi v Doněcké oblasti. Teď je místem, které může ruské armádě otevřít cestu ke dvěma největším městům, která Ukrajina ještě v Doněcké oblasti ovládá: Kramatorsku a Slovjansku.

Právě ve druhém jmenovaném městě, tedy pár kilometrů od frontové linie, se ještě nedávno pohyboval reportér Seznam Zpráv Martin Novák. „V podstatě každou noc tam jsou intenzivní útoky dronů a balistiky,“ říká v rozhovoru pro podcast 5:59.

Rusové sice v Pokrovsku ztrácí mnoho vojáků, hromadí ale další síly a podle expertů je situace ve městě pro ukrajinskou armádu kritická. A také reportér Novák uvádí, že navzdory odhodlání ukrajinských jednotek město nejspíš ovládne nepřítel. „Pokud se tak stane – a patrně ano –, tak by to bylo po dvou letech první (velké) město, které padne Rusům do rukou. Naposledy to byla v lednu 2024 Avdijivka,“ vysvětluje novinář, který od začátku války navštívil Ukrajinu už podeváté.

Otázkou je, jakým směrem se válka dál vyvine, pokud Pokrovsk padne. Ukrajinci spoléhají na obranou linii za městem, která by snad měla nepřítele na dlouho zpomalit. Budují ji už od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym. „Měl jsem možnost ji vidět. Jsou to hluboké protitankové zákopy, dračí zuby – takové betonové jehlany –, různé dráty, miny a tak dále,“ popisuje Martin Novák.

Podle mínění jednoho z českých dobrovolníků bojujících na straně Ukrajiny, se kterým reportér Seznam Zpráv mluvil, by ruským jednotkám v případě tažení na Slovjansk trvalo nejméně rok, než by ho získaly. A ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj například letos v srpnu prohlásil, že k ovládnutí celého Donbasu by Rusko potřebovalo nejméně čtyři další roky.

Z pohledu novináře Nováka by bylo zásadní i to, jestli by Ukrajinci ubránili kopec Karačun, který se s výškou zhruba 300 metrů nad Slovjanskem tyčí. Ukrajinci tu mají základnu a televizní vysílač, jde o významný strategický bod v jinak rovinaté oblasti.

„Pokud by se Rusové Karačunu zmocnili, dalo by jim to obrovskou výhodu v případném postupu dál do Charkovské a Dněpropetrovské oblasti. Myslím, že Ukrajinci se nechtějí vzdát zbytku Donbasu částečně i z tohoto důvodu. A kromě toho jsou Slovjansk a Kramatorsk velké aglomerace a mají také trochu symbolickou váhu, protože válka v roce 2014 začala vlastně právě tam,“ podotýká reportér s tím, že Ukrajinci prý rozhodně nevydají tato dvě města bez boje.

Situace v okolí Pokrovsku a v Doněcké oblasti obecně také ukazuje, jak se válka za poslední téměř čtyři roky proměnila. Novák vysvětluje, že boje už se neodehrávají v zákopech několik stovek metrů od sebe, kde je možné nepřítele spatřit skrze hledí zbraně. Naopak, bojovou zónu tvoří pás několika kilometrů, nad nímž přelétávají drony obou armád.

„Snižuje se význam snajprů, protože opravdu velkou část té palby obstarávají drony,“ líčí reportér. „Nejhorší je pro vojáky cesta ze zákopů a zpátky, kdy jsou před drony nejzranitelnější. Jakmile vylezou ze zákopů nebo ze své ‚nory‘, jsou v podstatě vydáni na milost a nemilost dronům,“ pokračuje ve vyprávění.

Sám Martin Novák si při cestě obrněným transportérem na východní Ukrajině vyzkoušel přístroj zvaný „čujka“. Malá krabička německé výroby připomínající vysílačku, jejímž úkolem je detekovat drony, podle reportérových průvodců stojí zhruba sedm tisíc dolarů. „Je tam zelené světlo a nápis ‚safe‘. A když letí dron ve vzdálenosti řekněme několika stovek metrů, tak to začne houkat, rozsvítí se červená. Jediná nevýhoda toho stroje je, že zatím nedokáže rozpoznat nepřátelský dron od vlastního,“ dodává český žurnalista.

Právě jedoucí auta, popřípadě vojenskou techniku pak je podle Nováka možné do určité míry chránit, a to pomocí rušiček dronů nebo sítí rozvěšených kolem silnic, které mají drony alespoň vychýlit z trasy. Podobně ochránit pěšáky před drony je ale složité.

„Kdekoliv za tou linií se musí mít na pozoru každé auto, které někam jede, nebo kdokoli, kdo někam jde, protože dron může přiletět kdykoliv. Nebezpečí se dá mnohem méně odhadnout. A i pro civilisty je to mnohem nebezpečnější,“ popisuje novinář.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jakou motivaci k boji na Ukrajině mají dva čeští dobrovolníci, s nimiž novinář nedaleko fronty mluvil. Nebo také jak vypadá život civilistů ve druhém největším ukrajinském městě Charkově, které Novák rovněž navštívil. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.