Hlavní obsah

V USA varují před sociálními sítěmi. Expert popisuje situaci v Česku

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Americké úřady mluví o krizi duševního zdraví mládeže. Do jaké míry za ni můžou sociální sítě?

Reklama

Článek

Americký federální úřad pro veřejné zdraví vydal minulý týden důrazné varování před negativním vlivem sociálních médií na duševní zdraví děti a dospívajících. „Ta zpráva říká, že sociální média mají pro děti a adolescenty i pozitiva. Daleko šířeji se ale věnuje jejich potenciálním rizikům a možným negativním dopadům,“ shrnuje David Šmahel z Masarykovy univerzity v Brně.

Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte

  • Je negativní vliv sociálních sítí na psychiku jednoznačný?
  • V čem naopak sociální média uživatelům prospívají?
  • Co je největším internetovým rizikem pro mladé Čechy?

Podle Šmahela, který v Brně vede Interdisciplinární výzkum internetu a společnosti, ale důraz na negativa ve varování od amerického úřadu neodpovídá výsledkům současného výzkumu. „Z hlediska rizikových dopadů používání sociálních sítí moc přesvědčivých důkazů nemáme. Výsledků je hrozně málo. Drtivá většina studií, která se zabývá dopadem používání sociálních sítí na wellbeing (celkovou životní pohodu, pozn. red.) vlastně dochází k závěru, že ty dopady jsou naprosto minimální anebo žádné,“ vysvětluje vědec.

Odborník na sociopsychologické dopady internetu podotýká, že nárůst případů duševních poruch a nemocí v době nástupu sociálních sítí a smartphonů nutně neznamená, že je mezi těmito jevy souvislost: „Jsou to víceméně dva grafy ukázané vedle sebe. Ale my nevíme, jaké další proměnné za tím stojí.“

Šmahel připomíná řadu pozitivních aspektů užívání sociálních sítí, které stručně zmiňuje i varování amerického úřadu. „Jedním z důležitých úkolů adolescence je socializace, rozvíjení přátelských i partnerských vztahů, komunikace s vrstevníky. A k tomu sociální sítě pomáhají,“ říká. Mezi pozitiva patří podle něj také možnost vzájemného propojení mezi mladými lidmi z různých minoritních skupin nebo rozvoj tvořivých schopností, například při napodobování influencerů.

Foto: archiv MUNI

Profesor psychologie a sociální psychologie David Šmahel.

Negativní dopady podle Šmahela naopak může mít setkávání dětí a mladistvých s takzvanými rizikovými obsahy, tedy s těmi, které se týkají agresivního chování, návodů na sebepoškozování či dokonce sebevraždu nebo třeba těch, které můžou podpořit vznik poruch příjmu potravy a podobně.

„V rámci mezinárodního projektu EU Kids Online jsme zjistili, že 18 % českých dospívajících ve věku 12 až 16 let vidělo na internetu, jakým způsobem se poškozovat. To je nad průměrem zúčastněných evropských zemí, který je 10 %. Deset procent českých adolescentů pak také uvedlo, že v posledním roce vidělo způsoby, jak páchat sebevraždu na internetu. A 17 % řeklo, že viděli nějaké popisy toho, jak být hubený,“ vyjmenovává profesor Masarykovy univerzity nepříjemná zjištění.

„Asi nejvíc alarmující je, že čtvrtina českých adolescentů uvedla, že viděla nějaké nenávistné zprávy, které útočily na skupiny nebo individua. Tento druh nenávistného obsahu je v Česku velmi vysoko - po Polsku máme nejvyšší hodnoty v porovnání s ostatními evropskými zeměmi, které se výzkumu zúčastnily,“ doplňuje.

Foto: Profimedia.cz

Šéf amerického federálního úřadu pro veřejné zdraví Vivek Murthy.

Americký úřad ve svém varování zároveň vyzývá k větší ochraně dětí technologické firmy, politiky i rodiče. Koordinované kroky k nápravě jsou ale podle Šmahela složité i obtížně vymahatelné. Co tedy můžou dělat pro duševní zdraví svých potomků sami rodiče?

„Spousta rodin dá dítěti mobil nebo tablet a už neřeší, co tam dělají, případně se snaží redukovat jenom čas strávený on-line. To není úplně správně, čas lze na telefonu trávit i smysluplně - nějakou výukou nebo rozvíjením různých kreativních oblastí, sledováním zájmů,“ říká vědec a zdůrazňuje nutnost s mladými lidmi o užívání internetu víc mluvit a směřovat je pozitivním směrem.

Problémy spojené s užíváním internetu a sociálních sítí se nicméně Česku zdaleka nevyhýbají. „V čerstvé zprávě týmu HBSC (Mezinárodní výzkumná studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků, pozn. red.) z Olomouce došli k závěru, že bezmála desetina českých dětí má výraznější tendence k problematickému používání sociálních sítí,“ připomíná David Šmahel.

Takové chování se podle něj může dostat až do konfliktu s běžným životem - dospívající kvůli němu může třeba omezovat svoje styky s reálnými přáteli, dostávat se do střetů s rodinou, může se mu horšit školní prospěch. „Může jít o omezování spánku a jeho kvality, může to být spojeno i s depresivními symptomy a podobně,“ uzavírá David Šmahel.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaké jsou projevy závislosti na internetu nebo jestli je reálné, že provozovatelé sociálních sítí upraví své produkty, aby byly bezpečnější pro mladé uživatele. Celou epizodu podcastu si pusťte v přehrávači v úvodu článku.

Editor a koeditor: Matěj Válek, Robert Candra

Sound design a hudba: Martin Hůla

Zdroje audioukázek: YouTube - MSNBC, YT - ABC News, YT - TODAY

Podcast 5:59

Zpravodajský podcast týmu Lenky Kabrhelové. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.

Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.

Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.

Reklama

Doporučované