Hlavní obsah

Politický konflikt v Česku a na Slovensku: podobný půdorys, zásadní rozdíly

Foto: FB/Robert Fico

Slovenský premiér Robert Fico.

Článek

Koalice Roberta Fica na Slovensku zaznamenala úspěch, v jaký už možná nedoufal ani samotný premiér. K prosazení ústavních změn nakonec dopomohli i někteří opoziční poslanci. K čemu má Ficovi budování „hráze proti progresivismu“ sloužit? Ptáme se slovenského experta.

Co v této epizodě 5:59 také uslyšíte

  • Co znamenají a jakou nejistotu vyvolávají na Slovensku ústavní změny prosazené vládní koalicí.
  • Jak podle sociologa Dominika Želinského vypadá sázka Roberta Fica na vedení kulturní války.
  • Že Česko nemusí být v základních konturách daleko od slovenské reality – přesto tu jsou výrazné rozdíly.

Ostré výroky, které následovaly po rozhodnutí slovenského parlamentu pozměnit tamní ústavu, snad mohou sloužit jako doklad toho, jak rozdílné interpretace a emoce tento krok vyvolal. Zatímco premiér a šéf strany Směr Robert Fico minulý pátek mluvil o „nejlepší odpovědi na rozpad západních společností“, lídr nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka varoval, že dochází ke „zpochybnění našeho místa v Evropě“. A třeba ředitel slovenské pobočky neziskové organizace Amnesty International Rado Sloboda prohlásil, že jde o „další temný den pro Slovensko“ a změnu s „nedozírnými následky“.

Prosazení úprav základního zákona – včetně svrchovanosti v otázkách národní identity nebo zakotvení toho, že země uznává jen biologicky dané pohlaví muže a ženy – přitom dost možná překvapilo i některé vládní politiky. Příliš se totiž nečekalo, že by se ve 150členné Národní radě opravdu našlo 90 hlasů potřebných pro změnu ústavy.

Vnitřní boj v opozici

Nakonec to ale umožnil názorový obrat dvojice opozičních politiků. Jejich domovské Hnutí Slovensko, vedené bývalým premiérem Igorem Matovičem, tento týden v úterý oznámilo, že jednoho z nich, poslance Rastislava Krátkeho, vyloučí ze svých řad. Už krátce po pátečním hlasování se přitom proti Matovičovi a jeho hnutí razantně vymezil opoziční lídr Šimečka s tím, že schválením ústavních změn pro něj padají jakékoliv úvahy o možné budoucí spolupráci s Matovičovou stranou.

„Do určité míry nastal jakýsi vnitřní boj v opozici, která si jako horký brambor přehazuje odpovědnost za to, kdo za schválení ústavní novely může,“ přibližuje v podcastu 5:59 dění na Slovensku z posledních dní sociolog Dominik Želinský ze Slovenské akademie věd. Co tedy vypadalo jako blížící se Ficova porážka, skončilo v podstatě opačným scénářem. Premiér dokonce s odkazem na jeden ze svých dřívějších výroků prohlásil budování „hráze proti progresivismu“ za splněné.

Co obsahuje Ficova ústavní novela?

Svrchovanost ve věcech kulturní identity – Nová verze ústavy bude garantovat slovenskou svrchovanost především ve věcech národní identity týkajících se základních kulturních a etických otázek. Odborná Benátská komise Rady Evropy (což je instituce nesouvisející s Evropskou unií, která mimo jiné dohlíží na dodržování vlády práva v členských státech) to kritizovala jako potenciálně ohrožující právní jistotu a srovnává to s podobnými klauzulemi v Maďarsku a Rusku.

Jen dvě pohlaví – Ústava bude nově obsahovat klauzuli, podle které existují pouze muž a žena. Benátská komise to označila za otázku národní kompetence, ale varovala před diskriminací na základě sexuální orientace nebo genderové identity. Desítky slovenských právníků (včetně exsoudců EU) to označily za rozpor s právem EU a hrozbu pro lidská práva.

Obsah výuky ve školách – Školy budou učit jen v souladu se státním programem, jinak bude nutný souhlas rodičů. Ten budou muset udělit i při výuce týkající se formování intimního života a sexuálního chování, tedy například tématu „manželství pro všechny“ čili stejnopohlavních sňatků, které slovenská ústava v definici manželství neumožňuje.

Adopce jen pro manžele – Dítě si budou smět adoptovat pouze manželé (muž a žena) nebo jednotlivci, pokud to schválí soud. Ustanovení vláda do ústavy přesunuje ze zákona o rodině.

Zákaz surogátního mateřství – Na návrh KDH přibude v ústavě i zápis o zákazu metody asistované reprodukce, při které žena (surogátní matka) odnosí a porodí dítě pro jiný pár (biologické rodiče).

Stejná mzda za stejnou práci – Ústava bude zaručovat rovnost odměňování mužů a žen. Tohle ustanovení Benátská komise přivítala jako krok k rovnosti.

Původně Ficova novela počítala i s ustanovením o přednosti slovenské ústavy před evropským právem, což by zřejmě narazilo na odpor Evropské unie. Z konečného návrhu zmizela i pasáž, která by trans lidem komplikovala proces tranzice.

„Dvě pohlaví“ letos zakotvila do ústavy už maďarská vládnoucí strana Fidesz premiéra Viktora Orbána. Maďarsko i Slovensko se inspirovaly politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Zároveň je ale i na samotném Slovensku otázkou, co všechno ústavní změny přinesou v praxi. Zatímco některé jsou poměrně přímočaré – například zakotvení možnosti adopce dětí jen manželskými páry nebo zákaz tzv. náhradního mateřství –, nad interpretací jiných se podle Želinského mnohdy neshodují ani ústavní právníci. Na možnou kolizi s evropským právem poukazují zejména v již zmíněné otázce slovenské svrchovanosti v kulturně-etických otázkách.

Jinou veličinou je pak také postoj veřejnosti. Slovenský sociolog podotýká, že i na základě některých průzkumů je patrné, že řada lidí – a to nejen na Slovensku – se ztotožňuje s tezemi typu, že existují pouze dvě pohlaví nebo že adopce má být umožněna jen manželským párům. „Vidí v tom nějaký typ boje proti adopci ze strany queer párů. Ale samozřejmě už nevidí, že to omezuje také přístup k adopci pro nesezdané heterosexuální páry. A že to může i ztížit přístup dětí do adoptivních rodin, s čímž by asi velká část společnosti nemusela souhlasit,“ podotýká Dominik Želinský.

Progresivismus jako „vyprázdněný strašák“

Když už politici prosazují podobně výrazné změny, je namístě snažit se pochopit, s jakým záměrem to vlastně dělají. Podle Želinského je však v tu chvíli nutné nezůstávat jen na Slovensku, ale vnímat tamní dění v kontextu širšího globálního vývoje politiky, který dnes charakterizuje střet mezi konzervatismem a liberalismem.

„A v posledním desetiletí se takovou vlajkovou lodí tohoto souboje stalo postavení queer lidí a transgender osob nebo výchova dětí – asi i proto, že třeba těm konzervativnějším silám to umožňuje velmi konkrétně ukázat na nějaký rozpad kategorií, které pro většinu lidí formovaly podstatnou část žitého světa,“ říká expert.

Foto: archiv Dominika Želinského

Sociolog Dominik Želinský ze Slovenské akademie věd.

Při návratu zpět do čistě slovenských reálií pak do hry z pohledu Dominika Želinského vstupuje další faktor – stav veřejných rozpočtů, na což vláda Roberta Fica reaguje nepopulárními opatřeními. Minulou středu tak slovenský parlament schválil už třetí konsolidační balíček, který kromě jiného zahrnuje zvýšení odvodů nebo daní. A poslanci posvětili i dočasné či trvalé zrušení pracovního volna o dalších třech svátcích. Některá tato opatření pravidelně kritizuje opozice i odboráři.

Pro Roberta Fica, který se vždy prezentoval jako politik na straně pracujících, to znamená problém. „Musí konsolidovat, ale nezvládá to komunikačně ani technokraticky. To jediné, co je schopný udělat – svým způsobem celkem logicky –, je vynést do popředí otázky kulturních válek a kulturního zápasu mezi nějakým konzervatismem a progresivním, respektive liberálním pohledem na svět,“ podotýká sociolog s tím, že z progresivismu se následně stává „vyprázdněný strašák“, který slouží k překrytí socioekonomických problémů země.

V neposlední řadě ale podle Želinského hraje v prosazení ústavních změn roli i snaha o „geopolitický suverenismus“, kterým se ve vztahu k Evropské unii Ficova vláda vyznačuje.

Česko – podobné, a přece jiné

Základní rysy konfliktu, kde politicky zápolí liberální tábor s tím konzervativním nebo také stoupenci proevropského směřování se suverenisty a nacionalisty, jsou navíc z pohledu slovenského odborníka v lecčem platné i pro Česko. Zároveň ale vidí i některé podstatné odlišnosti.

„Myslím, že česká společnost je tím konfliktem o něco méně rozervaná. (…) A zásadním rozdílem je podle mého také institucionální základna – například že Slovensko nemá Senát,“ říká Dominik Želinský s odkazem na fakt, že snahám měnit ústavu stojí ve slovenském parlamentu v cestě méně překážek než ve dvoukomorovém systému v Česku.

V podcastu 5:59 se také dozvíte více o tom, jaké manévrování mohlo podle Dominika Želinského přispět k tomu, že vládní tábor nakonec našel podporu opozičních poslanců. Nebo také proč se z pohledu slovenského sociologa zdá, že míra polarizace tamní společnosti zvolna zeslabuje. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.

Editor a koeditor: Pavel Vondra, Matěj Válek

Sound design: David Kaiser

Hudba: Martin Hůla

Zdroje audioukázek: Národní rada SR, TA3, TV Markíza, STVR 24

Podcast 5:59

Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.

Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu, Threads nebo Bluesky.

Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.

Doporučované