Kroupa: Případ Putinova pašeráka Evropu naučí, jak vymáhat ruské sankce

Do zemí Evropské unie dál proudí zboží z Ruska, na které se vztahují unijní sankce. Ty přitom měly zemi hospodářsky ochromit. Sílí ale náznaky, že se embargo daří obcházet skrze pašerácké cesty, alternativními způsoby putují i peníze. Reportér Seznam Zpráv Janek Kroupa popisuje, jak systém dodávek ruského zboží funguje.

Několik hodin po zahájení agrese na Ukrajině Evropská unie (ale třeba i Spojené státy americké) uvalila na Rusko sankce. Nejdříve se týkaly například zmrazení majetku vysokých ruských činitelů nebo vstupu některých ruských bank do mezinárodního finančního systému SWIFT, později ale omezovaly i dovoz zboží.

V polovině března došlo k omezení obchodu se dřevem a železem. Investigativní reportér Seznam Zpráv Janek Kroupa přesto zmapoval případ pašeráka Ernesta Rochala, který tyto suroviny mimo jiné přes Turecko, Polsko nebo Bulharsko dováží.

„Vytvořil logistický kanál, který umožní propašovat do Ruska nebo zpátky víceméně cokoliv,“ říká Kroupa.

Buď je převezl kamionem přes Vladikavkaz a Gruzii, nebo lodí z Novorossijsku, přes Černé moře do Istanbulu. Obcházet sankce se mu daří díky tomu, že na úřadech – jako je turecké ministerstvo průmyslu nebo bulharský celní úřad – má spolupracovníky, kteří ke zboží vydají nové dokumenty.

„Potíž těch sankcí je v tom, že Evropa je není schopná ani uvalovat, ani vymáhat. Dělají to jednotlivé země v Evropě, které to do nedávné doby dělaly většinou v situaci, kdy je jako první uvalili Američané, kteří mají systém na to, jak sankce vymáhat. Evropa se to vlastně učí. A tento případ je jedním z těch, na kterých se to budou moct naučit,“ popisuje Kroupa.

Teprve před čtyřmi dny ostatně začal platit v Česku nový zákon, který umožňuje zapsat lidi na národní sankční seznam. Postup při vymáhání sankcí pak bude koordinovat nový bezpečnostní poradce Tomáš Pojar. Ten by měl například celní správě, policii nebo tajným službám zadávat, o co se zajímat.

A jméno Ernesta Rochala má být jedním z těch, které by česká vláda mohla doporučit na sankční seznam Evropské unie. „Myslím, že bychom ho měli navrhnout, ale je otázka, jestli se na něj dostane. Musí se shodnout všech 27 zemí a ten případ musí mít konkrétní parametry, aby obstál,“ vysvětlil Kroupovi během rozhovoru Pojar.

Pokud by se na něj Rochal nedostal, česká vláda by ho mohla přiřadit alespoň na už zmíněný národní sankční seznam.

Kroupa nicméně upozorňuje, že nový zákon opomněl důležitou věc, se kterou se budou muset úřady ještě vypořádat. „Nepočítá s tím, že by pracoval třeba s utajovanými informacemi zpravodajských služeb. Čeští úředníci tak budou velmi opatrní v tom, koho na na něj dát, protože se budou bát, že ten člověk je zažaluje a Česká republika před soudem prohraje.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak probíhala schůzka reportéra Janka Kroupy s pašerákem Ernestem Rochalem nebo jestli se dá odhadnout, jaké množství zboží se z Ruska nelegálně dostává. Poslechněte si v audiu na začátku článku.