Číňané pod kontrolou aplikace. Jeden pozitivní s sebou stáhne desetitisíce

Desetitisíce Číňanů protestují proti tvrdým covidovým restrikcím čínské vlády. Ta razí takzvanou politiku nulové tolerance, která vede k tvrdým lockdownům, přesunům tisíců lidí do karanténních center a přísné kontrole pohybu obyvatel skrz mobilní aplikaci. Čínská policie začala necelý týden trvající protesty tvrdě potlačovat. Co protestující požadují? Nabízí jim komunistický režim nějaké ústupky?

Smrt nejméně deseti lidí při požáru v domě na západě Číny před týdnem spustila protesty proti covidovým restrikcím na desítkách míst po celé zemi. Místní se domnívají, že obyvatelé hořícího domu nemohli uniknout do bezpečí kvůli karanténním opatřením. Podle některých příspěvků na sociálních sítích byly dveře v domě zablokované. Čínské úřady to ale popřely.

Zatím se podle sinologa a analytika projektu Sinopsis Davida Gardáše nemohou současné demonstrace srovnávat s těmi v roce 1989, během kterých bezpečnostní složky odpor surově potlačily. Nicméně jsou „zlomové“.

„I přes velmi silnou kontrolu a dozor nad obyvatelstvem se momentálně skutečně stovky až tisíce lidí rozhodly otevřeně vyjádřit názor a taky kritizovat režim, a dokonce i nejvyšší vedení komunistické strany Číny, tedy generálního tajemníka Si Ťin-pchinga. Nejméně 30 let se nic takového nestalo,“ vysvětluje Gardáš.

A to všechno kvůli přísné politice nulového covidu, která Číňany omezuje už třetím rokem. Díky ní může režim využívat „bezprecedentní systém kontroly obyvatel“.

Aby si mohli Čínané třeba nakoupit nebo jet hromadnou dopravou, musejí mít ve svých mobilech aplikaci Zdravotní kód. Ta jejich pohyb naustále monitoruje a ukládá. „Je to zásah do soukromí, ale také byly zaznamenány případy, kdy kvůli tomu jeden pozitivní jedinec zpětně uvedl do povinného testování desítky tisíc lidí,“ popisuje Gardáš.

Sinolog ale zároveň upozorňuje, že chování režimu během pandemie poukazuje na hlubší problém – potlačování svobody slova. I proto se symbolem protestů stal list bílého papíru, který má ukázat, že Číňané nemohou svobodně šířit své názory.

„Poprvé to bylo symbolicky použito už v Hongkongu během protestů v roce 2019 a 2020, kdy byl zaveden zákon o státní bezpečnosti, který tvrdě potlačil tamní politický systém a jeho otevřenost,“ říká Gardáš.

Kromě zásahů bezpečnostních složek na ulicích musejí demonstranti také obcházet cenzory na internetu a sociálních sítích. A právě k tomu se hodí zmíněná prázdná čtvrtka. „Často používají jinotaje, různé kódy, a tím se snaží obejít cenzuru, dohled toho aparátu a digitálního leninismu,“ popisuje sinolog.

Režim nicméně má podle Gardáše i další prostředky, kterým může protestujícím znepříjemnit život. Pokud například ve zmíněné aplikaci Zdravotní kód zbarví údaje Číňanů načerveno, nebudou schopní fungovat ve veřejném prostoru. To se stalo letos v červnu při ekonomických protestech v zemi. Také jim může omezit práci ve státním sektoru nebo možnosti kariérního růstu.

V podcastu 5:59 se dále dozvíte, v jakých částech země jsou zásahy proti demonstrantům razantnější nebo proč je pro Čínu koronavirus stále tak zásadním problémem. Poslechněte si v audiu na začátku článku.