Bitva s policií trvá. Aktivisté chtějí ubránit německou obec před demolicí

Obec Lützerath v německém Severním Porýní-Vestfálsku se proměnila v bitevní pole mezi uhelným průmyslem a klimatickým hnutím. Vesnici, kterou kvůli těžbě uhlí čeká kompletní demolice, začala tento týden policie vyklízet a odtahovat aktivisty, kteří opuštěnou obec před rokem obsadili. Jak německá vláda nutnost vytěžení pozemků pod Lützerathem vysvětluje?

Malá vesnička Lützerath má být poslední obcí v Německu, která zanikne kvůli těžbě uhlí. Její osud se zpečetil vloni, kdy vznikla dohoda mezi německou vládou a energetickou společností RWE. Výměnou za rozšíření dolu na západě země a prodloužení provozu některých uhelných elektráren firma slíbila, že skončí s těžbou uhlí do roku 2030.

Paradoxní je, že za dohodou s RWE stojí ministr pro hospodářství a ochranu klimatu Robert Habeck, který reprezentuje německou stranu Zelených.

Do ohrožené osady se záhy nastěhovali aktivisté a z místa se postupně stal symbol boje s klimatickou krizí. Desítky protestujících se rozhodli, že ji budou bránit do posledního dechu. „Dnes už tam žádní obyvatelé nebydlí, jsou tam prázdné domy. Celou obec v podstatě obsadili (aktivisté),“ říká redaktor Hospodářských novin Jan Brož.

Novinář mluvil i s jednou z českých aktivistek, která se na místo chystá a je ve spojení s lidmi, kteří tam demonstrují. „Popisovala mi, že policie obec ohradila dvojitým plotem, dovnitř se v podstatě nedá dostat,“ vysvětluje Brož. Navíc podle něj není jasné, kolik lidí se v osadě nachází. „Může to být i jejich taktika, aby neulehčovali policii práci,“ dodává.

Demonstranti se stáhli i do nedalekého lesa, kde si ve stromech postavili obydlí. Zároveň nedaleko vznikl kemp, do kterého se sjíždí další. Příjezd ohlásila i švédská aktivistka Greta Thunberg.

Německá vláda potřebu hnědého uhlí vysvětluje energetickou krizí, kterou způsobila agrese Ruska na Ukrajině. Podle protestujících ale geopolitická situace slouží jenom jako záminka k ústupkům vůči uhelnému průmyslu.

Podle Brože je nicméně v současnosti takový argument kabinetu Olafa Scholze namístě. „Otázka je, na jak dlouho,“ říká novinář. „Předpokládám, že Německo bude uhelnou elektřinu potřebovat i letos, protože v březnu odstaví své poslední tři jaderné elektrárny, které ještě pořád pokrývají asi sedm procent výroby elektřiny,“ vysvětluje.

Rozhodující do dalších let také bude, jak rychle se podaří Němcům dostavět terminály na zkapalněný plyn, který se bude přepravovat ze zemí, jako jsou Spojené státy americké nebo Katar.

V dlouhodobém směřování německé politiky, která plánuje budoucnost bez uhlí a bez jaderné energie, nicméně současná krize podle Brože změní máloco. „Vnímám to jako časově omezené škobrtnutí. Ale v dlouhodobějším výhledu třeba deseti let pojede Německo pořád dál.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak podobný odkup obcí kvůli těžbě v Německu vypadal v minulosti nebo jak se může energetická krize projevit na celkové debatě o obnovitelných energiích v Evropě. Poslechněte si v audiu na začátku článku.