Hlavní obsah

„Nejsme tak světoví, jak bychom chtěli.“ Publicistka o významu Českých lvů

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Čtyři vítězové letošních Oscarů – (zleva) Robert Downey Jr., Da’Vine Joy Randolph, Emma Stone a Cillian Murphy.

Reklama

Článek

Americké filmové Oscary ovládlo životopisné drama Oppenheimer, které si nakonec odneslo sedm ikonických sošek. Rezonovalo ale i vystoupení Ryana Goslinga nebo boj o nejlepší herečku v hlavní roli. Co předávání cen prozradilo o trendech v Hollywoodu? A jak si stojí tvorba česká, která v sobotu oslavila zdejší tvůrce předáváním filmových lvů?

Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte?

  • Jak americkou Akademii filmového umění a věd ovlivňují streamovací služby.
  • Proč se stále nedaří prosadit americkým černošským produkcím.
  • Jak v porovnání s americkou ceremonií dopadli Čeští lvi.

Letošním Oscarům dominoval favorizovaný snímek Oppenheimer britského režiséra Christophera Nolana. Kromě ceny za nejlepší film si odnesl také třeba sošku za režii nebo střih.

Oscara za hlavní herecký výkon pak získal herec irského původu Cillian Murphy, který „otce atomové bomby“ ztvárnil. A jako vítěz odcházel v kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli i jeho kolega Robert Downey Junior, který si zahrál předsedu americké Komise pro atomovou energii Lewise Strausse.

K velkým překvapením v samotném udílení tak podle filmové publicistky Kristiny Roháčkové nedošlo. Byl ale podle ní vidět vzrůstající vliv filmařů nepocházejících ze Spojených států, který má svůj základ v nových zvycích diváků. „Jedna věc je určitě divácká poptávka. Tím, jak streamovací platformy nabízejí trochu širší nabídku, tak už i divácká poptávka je trochu jiná a už se nespokojí pouze s americkými mainstreamovými snímky,“ říká v podcastu 5:59.

První změny už jsou vidět

Akademie se tak – zdá se – pomalu posouvá. Postupně reflektovala požadavky diváků i odborné veřejnosti a do klání o Oscary se tak dnes častěji mohou zapojit i nízkorozpočtové snímky či filmy s neznámým hereckým obsazením. Tento trend publicistka označuje za „pozitivní kruh“.

„Vytvořila se platforma pro to, aby takové projekty mohly vznikat. Tím pádem byly vidět, jejich autoři se mohli dostat do Akademie a mohli vytvářet půdu pro to, aby se takové snímky a projekty oceňovaly,“ říká Roháčková. Dodává ale, že jde o první krok, na kterém je třeba ještě pracovat a to i třeba v souvislosti s filmy od tvůrců s tmavou barvou pleti.

Upřednostňování umělců s bílou barvou pleti ostatně už v minulosti předáváním zahýbalo. V roce 2015 vedlo k protestu známému pod hastagem „OscarSoWhite“, což se dá volně přeložit jako Příliš bílí Oscaři. Tehdy všichni z dvaceti nominovaných herců a hereček, ať už v hlavních či vedlejších rolích, měli bílou barvu pleti. Kritika navíc dopadla i na Akademii jako takovou, jelikož i v jejích řadách chyběla diverzita.

Foto: Dominika Kubištová

Filmová publicistika Kristina Roháčková.

Zachovat si tvář

Vedle Oscarů se ale tento víkend konala i další – alespoň pro české publikum – důležitá filmová událost: Čeští lvi. „Myslím, že jsme si potvrdili, že nejsme zatím tak světoví, jak bychom asi chtěli být. I když nevím, jestli to vůbec někdo čekal,“ říká filmová publicistka.

„Můj kolega Martin Šrajer v souvislosti s tím rád cituje anglický překlad k snímku Úsvit, tedy We Have Never Been Modern neboli Nikdy jsme nebyli moderní. Ten se odrážel nejen ve formě ceremoniálu a v některých poznámkách ze strany moderátora (Marka Ebena), které směřoval na hosty a na předávající, ale i v tom, jaké filmy byly oceněny,“ pokračuje Roháčková.

Je pro ni například zvláštní, že nejlepší film Bratři, který ukazuje příběh Ctirada a Josefa Mašínů, nezískal ocenění v žádné z dalších kategorií. Roháčková má za to, že si česká filmová akademie chtěla „zachovat tvář“, poté co snímek vyslala do boje o Oscary, ve kterém se ale nedostal ani do užší nominace v kategorii nejlepší cizojazyčný film.

Foto: CinemArt

Ukázka z filmu „Bratři“.

Co je na předávání důležité

Zásadním momentem letošního udílení Českých lvů nicméně byl podle publicistky projev, který pronesla režisérka Daria Kashcheeva. Uprostřed její děkovné řeči za Cenu Magnesia za nejlepší studentský film, ve které se rozmluvila o těžkých pracovních podmínkách pro matky, ji přerušil režisér televizního přenosu.

„Bylo to opravdu nevybíravý způsob, jak přerušit velmi důležité téma. Objevovaly se samozřejmě poznámky, že by ‚agitka‘ – když budu citovat – a politické komentáře neměly mít prostor na podobných ceremoniích. Podle mě je to ale na ceremoniích naopak to hlavní. Je to pro toho člověka velká platforma, kdy může promluvit nejen k zástupcům své branže, ale k veřejnosti,“ vysvětluje publicistka.

Hlavní události večera Českých lvů

  • Film roku o Mašínech: Hlavní cenu získal snímek o útěku bratrů Mašínů, Bratři. Proměnil jedinou z patnácti nominací, zato tu nejdůležitější.
  • Nejbouřlivější proslov: Daria Kashcheeva promluvila o pracovních podmínkách matek, pobouřila režii.
  • Překvapivý úspěch seriálu Volha: Posbíral pět lvů a stal se tak, co do počtu získaných cen, nejúspěšnějším dílem loňského roku. Odnesl si cenu za nejlepší televizní seriál i lva pro Kryštofa Hádka jako nejlepšího mužského herce v hlavní roli.
  • Převaha Bodu obnovy: Ambiciózní sci-fi debutujícího Roberta Hloze získalo ocenění za nejlepší kameru, střih, zvuk i scénografii.
  • Zklamání: Žádnou ze dvanácti nominací večera neproměnil snímek Úsvit. Odnáší si tak pouze cenu za nejlepší filmový plakát. „Propadla” také filmová adaptace románu Jáchyma Topola Citlivý člověk s pěti neproměněnými nominacemi.

A co dalšího Roháčkové na podobných ceremoniích chybí? Zábava. A to přesto, že Oscarům se to podle ní letos částečně podařilo a to i díky hudebnímu číslu herce Ryana Goslinga, který v růžovém obleku zazpíval píseň I’m Just Ken z filmu Barbie.

„Do budoucna bych po Akademii – nejen té americké, ale i české – chtěla, aby dávala prostor těmto zábavným formám, protože rádi vidíme něco, co je důležité, co je pro nás historicky významné a co je velmi vážné, ale nějak se bojíme stále oceňovat to, co nám přináší radost, a to, co nás všechny baví,“ říká.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak producenti v Hollywoodu reagují na změny diváckých preferencí nebo o rostoucí kvalitě české televizní produkce. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.

Editor a koeditor: Dominika Kubištová, Eduard Freisler

Sound design: Ursula Sereghy

Hudba: Martin Hůla

Zdroje audioukázek: ČT24, ČRo Radiožurnál, youtubové kanály Oscars, NBC News, CNN a Rotten Tomatoes Trailers

Podcast 5:59

Zpravodajský podcast týmu Lenky Kabrhelové. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.

Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.

Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.

Reklama

Doporučované