Hlavní obsah

Až Rusové zastaví plyn? Jako první to pocítí průmysl

Agenda s energetickým expertem Jiřím Gavorem. Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

1. 4. 15:00

Rusko se roky zaklínalo tím, že politika a dodávky energií spolu nesouvisejí. Ruská invaze na Ukrajinu však ukázala, že evropská závislost na plynu z východu je páka, kterou putinovské Rusko použít umí.

Článek

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Ruský prezident Vladimir Putin chce, aby „nepřátelské státy“ platily za plyn v rublech. Dotčené evropské státy mluví o ruském vydírání a nechtějí o povinných rublových účtech v ruské státní Gazprombance ani slyšet.

Reálně tedy hrozí scénář, před kterým především opatrní Němci, ale nejen oni, při zvažování sankcí za ruskou invazi varovali – ruský plyn, který obstarává více než 40 procent evropské spotřeby, do Evropy nepoteče a plnohodnotně ho nahradit dodávkami odjinud potrvá několik let – rozhodně se to nepodaří do příští zimy.

„Gazprom nemohl ani očekávat, že by západní odběratelé mohli s jednodenním prodlením sehnat dostatek rublů, to není technicky možné,“ řekl v pořadu Agenda energetický expert Jiří Gavor. Podle něj je celý mechanismus v rámci Gazprombanky zřejmě snahou o kompromis, kdy si obě strany zachovají tvář a nedojde ke krácení dodávek.

V každém případě lze podle Gavora očekávat, že cena plynu i elektřiny půjde nahoru, zároveň také bude zpevňovat kurz ruského rublu. „Pokud by došlo k fyzickému přerušení toku plynu, tak by cena vyskočila na násobky,“ předvídá.

Pokud by Rusové opravdu kohouty zavřeli, muselo by Česko přistoupit k regulaci spotřeby. „Takové scénáře jsou na místě. Požadavky na ukončení odběru ruského plynu padaly od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Pokud někdo takový požadavek vznese, tak je dobré mít připravený scénář, podle kterého by se to přerušení dodávek začalo naplňovat. Nyní to získalo na důležitosti,“ myslí si Gavor.

„V první řadě by začaly být omezovány dodávky velkým průmyslovým odběratelům,“ vysvětlil expert a zdůraznil, že s takovým krokem není možné čekat měsíc, až by se české zásobníky zemního plynu úplně vyčerpaly. Pak by totiž nezbyl ani na topení v teplárnách a domácnostech.

„Výroba ve velkých chemických továrnách není úplně prvek kritické infrastruktury, ve střednědobém výhledu je to důležitá produkce, došlo by k nedostatku hnojiv. Ostatně na trhu již takové náznaky jsou a toto by je ještě prohloubilo,“ varoval před výrazným zdražením hnojiv a dalších produktů Gavor.

Podle něj se osvědčil koncept strategických zásob ropy, které státy drží už od ropných šoků 70. let minulého století. Že u plynu chybí, se ukázalo jako nevýhoda, kterou by podle něj bylo dobré napravit.

Kde vzít neruský plyn?

Evropa chce hrozící nedostatek ruského plynu řešit z jiných zdrojů. Zvýšení dodávek zkapalněného plynu (LNG) již slíbily USA, zatím chtějí dodat 15 miliard kubíků navíc, což zhruba odpovídá dvěma ročním spotřebám Česka. A zhruba desetině množství, které do Evropy proudí plynovody z ruského východu. Další dodávky dojednalo Německo například v Kataru, který patří mezi největší producenty LNG na světě.

„V případě rychlého odklonu od ruského plynu, jak je teď v horké fázi konfliktu plánováno, bude Evropa chtít koupit všechno, co bude dostupné,“ říká Gavor s odkazem na horečnou snahu Evropanů. „Bude přetlačovaná o cenu,“ předvídá.

I kdyby se však politikům podařilo narychlo dojednat náhradu za veškerý ruský plyn, není technicky možné takové množství na evropský trh vůbec dostat. Opojení ruským plynem a stoupající závislost na něm totiž vyústila v to, že chybí infrastruktura.

„V rámci EU by v případě výpadku ruského plynu došlo ke koordinaci a vzájemné pomoci, minimálně v rámci střední Evropy. Nemůžeme však využít podporu EU v plné šíři, protože chybí třeba propojení z Iberského poloostrova,“ upozorňuje Gavor.

Foto: Seznam Zprávy

Mapa hlavních evropských plynovodů. Spojení z Iberského poloostrova prakticky chybí.

Španělsko a Portugalsko totiž mají terminály s volnou kapacitou, ale ty střední Evropě nepomohou, protože chybí dostatečně kapacitní napojení na soustavu plynovodů ve směru do oblasti střední Evropy. Němci nyní narychlo plánují stavbu nejméně dvou terminálů, ale jejich stavba potrvá několik let. Česko by teoreticky mohlo využít polský terminál ve Svinoústí, ten však dokáže v případě nutnosti obsloužit Polsko zhruba z poloviny, na Česko by tak už dostatečnou kapacitu neměl.

Problém však není jen na straně Evropské unie, téměř naplno „jedou“ také exportní terminály, které plní tankery LNG. I u nich se výkon bude zvyšovat postupně.

Agenda

Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky.

Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.

Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované

Hlavní zprávy