Elektřinu budou sdílet statisíce míst. Náklady na datové centrum porostou

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

O sdílení elektřiny byl od začátku velký zájem. Už v srpnu mělo Elektroenergetické datové centrum (EDC), které vyřizuje žádosti o sdílení, přes 8000 žádostí a doposud vyřídilo zapojení do tzv. komunitní energetiky více než 27 tisícům odběrných míst.

V Česku je aktuálně cca 6,6 milionu odběrných míst u elektřiny a EDC předpokládá, že by si mohlo elektřinu posílat asi 330 tisíc z nich.

„Předběžně počítáme s tím, že budeme používat přibližně do pěti procent odběrných míst v České republice - to znamená, určitě tam máme ještě dost prostoru na další registrace,“ popisuje v pořadu Agenda předseda představenstva Elektroenergetického datového centra Petr Kusý.

Od konce loňského srpna především domácnosti, ale i ostatní subjekty nasdílely více než 17 000 MWh proudu. Objem nasdílené elektřiny navíc měsíc od měsíce roste.

„Pokud vezmeme třeba ten poslední měsíc těch 6000 MWh a vezmeme průměrnou spotřebu české domácnosti 3 MWh, tak se dá říci, že jsme nasdíleli v květnu hodnotu, kterou by potřebovalo 2000 českých domácností za rok,“ přibližuje Kusý.

Nejčastěji mezi sebou elektřinu sdílejí domácnosti jako tzv. aktivní zákazníci, kdy jedno odběrné místo s vlastní elektrárnou může posílat vyrobenou elektřinu do dalších 11 odběrných míst. „Jde o model sdílení sám sobě, typicky z chaty do pražského domu a podobně,“ přibližuje Kusý.

U některých skupin je však sdílení elektřiny složitější. Jde o tzv. energetická společenství, která mohou zakládat obce, firmy i domácnosti, ale kromě EDC se musí registrovat i u Energetického regulačního úřadu. „Už jich začíná být víc. My jich máme přibližně 34 aktivních,“ říká Kusý.

Předseda představenstva centra upozorňuje na to, že je nutné si spočítat, jestli se sdílení elektřiny zákazníkům vyplatí. Musí mít například představu o tom, kdy je možné elektřinu vyrábět a kdy je možné ji spotřebovat. Když se výroba se spotřebou nepotká během 15 minut, sdílení nebude fungovat. Elektřinu totiž není možné vyrobit ráno a spotřebovat večer.

Za sdílenou elektřinu si zákazník může účtovat i protislužbu. Podmínky si však účastníci sdílení musí mezi sebou vyřídit sami.

Kvůli odměnám za nesdílenou elektřinu se někteří zákazníci obracejí i na EDC. To však tyto problémy řešit nemůže, nespadá to ani do jeho kompetence. „Tyto věci jsou skutečně na té domluvě mezi těmi, kdo sdílí a komu je sdíleno,“ upozorňuje Kusý.

EDC zatím funguje zhruba rok a jeho hlavní náplní je sběr dat o tocích elektřiny v síti a vyřizování přihlášek ke sdílení elektřiny. S novou legislativou, která se mimo jiné zaměřuje na řízení výroby a spotřeby podle požadavků sítě, však bude náplň práce datového centra přibývat.

EDC proto bude posilovat hlavně personálně. „Stále jsme na začátku, to znamená, neustále přibíráme nové zaměstnance, IT specialisty a další personál, který potřebujeme k tomu, aby EDC fungovalo. A do budoucna očekáváme, že náklady porostou. Energetický regulační úřad nastavil metodiku regulace, tak máme jasný plán a cíl, jakým způsobem se v následující periodě regulační budeme pohybovat,“ popisuje Kusý.

Nyní zákazníci za provoz EDC platí zhruba 5 Kč měsíčně. „Zatím počítáme s tím, že částky nebudou významně převyšovat to, co je dneska. Nicméně je logické, že pokud se činnosti rozvíjí a rozšiřují, tak nějaké náklady to bude stát. Nicméně tuhle debatu s ERÚ ještě pořád vedeme, takže žádný závěr ještě nemáme,“ popisuje Kusý s tím, že se ale částka pravděpodobně navýší.