Hlavní obsah

Koronavirus Macrona neporazil. Teď ho čekají tři soupeři zprava

Foto: Profimedia.cz

O příštím prezidentovi či prezidentce rozhodnou Francouzi v dubnu roku 2022.

Reklama

9. 12. 2021 12:00
Článek

Hlavní jména prezidentského klání ve Francii jsou už jasná. A vypadá to, že půjde o těsný souboj. „Nevíme, koho proti sobě bude mít Emmanuel Macron v druhém kole. Víme jen to, že to nebude kandidát levice,“ říká Jacques Rupnik.

Do francouzských prezidentských voleb zbývá necelý půlrok. Minulý týden se na listině kandidátů objevila dvě nová jména a před pár dny vyšel průzkum, který dosavadní predikce smetl ze stolu.

Emmanuel Macron podle Rupnika sice bude v druhém kole soupeřit s političkou z pravicové strany – místo Marine Le Penové to ale možná bude Valérie Pécresseová. V průzkumu dokonce politička, někdejší regionální prezidentka oblasti Île-de-France, zvítězila nad dosud favorizovanou hlavou státu.

„Jde o průzkumy, které vznikly dva dny po vyhlášení kampaně Pécresseové. Ona je tedy teď nová kandidátka, teprve se představila, celý víkend jí věnovala pozornost televize a média. Teprve se tedy uvidí, zda si taková procenta udrží,“ objasňuje v Checkpointu francouzský politolog a historik Jacques Rupnik.

Střet kandidátky francouzských republikánů s obhajujícím Macronem v druhém kole by byl podle odborníka nicméně zajímavý. „V prvním kole totiž lidé hlasují pro svého oblíbeného kandidáta. V tom druhém pak naopak často hlasují proti někomu. A Pécresseová by se nyní mohla spoléhat na hlasy těch, kteří v prvním kole volili jednoho z pravicových i krajně pravicových uchazečů,“ předestřel možnou dubnovou situaci uznávaný expert v Checkpointu.

Foto: Profimedia.cz

Kandidátka francouzských republikánů Valérie Pécresseová.

Novým, byť v průzkumech ne tak úspěšným kandidátem je i Éric Zemmour. Francouzský novinář, jehož tamní média s ohlášením kandidatury ověnčila příslušností ke krajní pravici.

„Platí za publicistu, který má jistý talent na polemiky. Takové, které věci vyhrocují – jeho motto jako by bylo: ‚Já říkám naplno to, co si myslíte, nebo to, co se ostatní neodváží říct.‘ Bere na sebe roli toho, kdo narušuje tabu a nemá rád politicky korektní mluvu,“ vysvětluje v podcastu Rupnik.

Ve výsledku by ale kandidát mohl pomoci jak republikánce Pécresseové, tak i Marine Le Penové. Ta sice v minulých volbách zastupovala krajní pravici, do těch nadcházejících ale jde s mírnější rétorikou. A podle francouzského politologa jí budou hrát do karet právě radikálnější názory Zemmoura.

Macron? Místo reforem řešil covid-19

Do dubnových voleb nastoupí i nynější hlava Francie Emmanuel Macron. Ten má podle Rupnika velmi slušnou šanci svůj post obhájit. Mezi lidmi je totiž i po letech u vlády stále velmi oblíbený, a to i přes nečekané výzvy, kterým musel čelit, třeba vytrvalé masové protesty hnutí žlutých vest.

Naposledy však šlo o koronavirovou pandemii. Macron do Elysejského paláce nastupoval s vidinou velkých reforem, které se mu ovšem vlivem okolností nepodařilo prosadit.

Foto: Profimedia.cz

Emmanuel Macron se stal prezidentem ve 39 letech, stal se tedy nejmladší hlavou Francie v historii.

„Původně chtěl stát zeštíhlit, ale najednou musel s covidem-19 udělat pravý opak. Říct, že musí stůj co stůj zachránit ekonomiku. Začala tedy růst zadluženost a tak dále – ocitl se v situaci, kdy musel dělat opak toho, co původně chtěl,“ přibližuje odborník Rupnik v podcastu.

V porovnání s jinými státy ale Francie podle politologa pandemii pod vedením Macrona zvládá: „Dá se říct, že to tady bylo provedeno celkem kompetentně. Že nedocházelo k výkyvům, které jsme pozorovali v jiných nejmenovaných zemích, a že většina lidí uznává, že Macronova bilance v tomto není špatná. Covid-19 mu narušil reformní plány, ale ukázal, že je schopen se adaptovat.“

Například silně proevropská rétorika ale Macrona neopouští. Prezidentské volby se navíc budou konat v době francouzského předsednictví v Evropské unii a Rupnik v souvislosti s EU v Checkpointu vyzdvihuje důležitost partnerství s Německem.

„Francouzsko-německé partnerství je základ evropského projektu. Tak to celé po válce vzniklo – nataženou rukou vůči poraženému Německu. Jde o dvě dost odlišné země, které mají v řadě věcí jiné preference. Když tedy najdou kompromis, jde o takový, který je přijatelný pro většinu Evropanů,“ dodává Jacques Rupnik.

Jak nahlížejí Francouzi na země Visegrádu? Čím si krajně pravicoví kandidáti získávají příznivce? A u koho a proč je Macron oblíbený? Celý podcast Checkpoint si pusťte v přehrávači v úvodu článku.

Checkpoint

O aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a jejími kolegy ze zahraniční redakce.

Poslouchejte každý čtvrtek na Podcasty.cz, na Seznam Zprávách a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.

O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #CheckpointSZ.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované