Článek
Proč si Češi dvakrát zvolili v přímé volbě svým prezidentem Miloše Zemana? A budeme na jeho výkony časem pohlížet s větším respektem než dnes? Poslechněte si další epizodu podcastu Dobrovský & Šídlo.
V lednu 2013 vkročilo Česko do nové historické etapy. V první přímé volbě zvolilo svým prezidentem Miloše Zemana - někdejšího předsedu sociální demokracie, premiéra let 1998-2002 a muže, který po osobní potupě v parlamentní prezidentské volbě v lednu 2003 na celých deset let opustil českou politiku. Svůj předčasný důchod pak trávil na sídle v Novém Veselí na Vysočině. Jak se ale pak dokázal vrátit rovnou do nejvyšší ústavní funkce?
„Ve chvíli, kdy Miloš Zeman v roce 2012 oznámil svou kandidaturu v přímé volbě, jsem říkal, že zvítězí. A mám na to svědky,“ říká Vladimír Mlynář, bývalý novinář, politik i byznysmen a host speciální série „Prezidenti“ podcastu Dobrovský & Šídlo. „Vycházel jsem z toho, že Miloš Zeman je sice léty hodně poškozený, ale stále fungující politický mercedes.“
Mlynářův předpoklad se naplnil: Zeman s přehledem porazil v roce 2013 ve druhém kole volby Karla Schwarzenberga a o pět let později Jiřího Drahoše.
Zeman jako zkouška systému
„Nejdůležitější na celém Zemanově prezidentství je, že už ho máme za sebou,“ říká Jindřich Šídlo. „Zeman se hned na začátku snažil předělat celý český politický systém na poloprezidentský, což koneckonců sám přiznal. To se mu ale nakonec nepodařilo.“
Přesto je jeho bilance v úřadu nepominutelná: Byl třeba prvním prezidentem, který definitivně odmítl jmenovat ministry navržené premiérem Andrejem Babišem, a nepřehlédnutelná byla i jeho snaha obrátit zahraniční politiku země směrem k Východu. „To bylo myslím evidentní,“ říká Jan Dobrovský. „A jedním z důvodů mohlo být - podobně jako u Václava Klause - to, že ho na Západě nikdo nebral vážně. Tak se obrátil na východ.“
S tím ovšem Vladimír Mlynář nesouhlasí: „Především se v těch letech ukázalo, že změnit orientaci Česka v podstatě nejde, pokud se země někdy nerozhodne vystoupit z EU. Ale je pravda, že celý politický systém prošel za Zemana velkou zatěžkávací zkouškou a připravil nás možná i na to, co nás ještě čeká.“
Proč Zemanovy plány nakonec nevyšly? Co stálo za jeho příklonem směrem k Rusku a Číně? A proč ve druhém volebním období postupně ztratil sílu a nakonec i jakýkoliv politický vliv?
Poslechněte si závěrečnou epizodu speciální série „Prezidenti“ podcastu Dobrovský & Šídlo.
Podcast Paměti národa připravuje Jan Dobrovský a Jindřich Šídlo.
Podcast Paměti národa. V době pandemie jsme nemohli pořádat setkání, diskuze, besedy, přednášky. A tak vznikl nápad: nový audiopořad! Tvoří ho předseda Kolegia Paměti národa Jan Dobrovský a komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.
