Dobrovský & Šídlo: Kdo a jak nás táhne do války. Té občanské…

Vypadá to, že některé volební kampaně jsou nebezpečím pro demokracii. Budou v nich marketéři lhát a strašit tak dlouho, až se nakonec propracujeme až k autoritativnímu vládnutí.

Od roku 2013 každých pět let zažíváme takzvané dejà vu.

Před deseti lety se v režii Miloše Zemana hrozilo Sudeťáky, v roce 2018 migranty. Letos to Andrej Babiš ani nedávkoval, vybalil to rovnou na tiskové konferenci večer po vyhlášení výsledků prvního kola.

„Bouchnul mu muničák“, konstatuje lakonicky Jan Dobrovský v novém díle podcastu.„Volební kampaně mohou nechat zemi úplně zpustošenou. Dá se tomu říkat moskevská taktika. Rozstřílím všechno na maděru, pak přijdu s úsměvem do kouřícího spáleniště a zapíchnu tam prapor. Ale jak potom budu chtít vládnout?“ dodává.

Co ukazují billboardy, ze kterých jsou lidé strašeni tím, že když zvítězí jeden z kandidátů na prezidenta, bude země zatažena do války? Především to, že pokud tento typ kampaně zvítězí, získá tím legitimitu. Co nám touto „legitimitou“ hrozí? Přinejmenším to, že používat lež v kampani (Schwarzenberg vrátí majetky, Drahoš přivede migranty) se i potřetí vyplatila.

Prakticky se to může projevit procesem, který už před lety začal například v Maďarsku. Je dobré si uvědomit, že kampaň expremiéra Andreje Babiše je jako přes kopírák podobná té loňské Orbánově. Podobná dikce, podobná témata, chybí už jen ten Soros.

„Babiš nemá sílu udělat z Česka Maďarsko, to už by to se Zemanem udělali. Instituce jsou tady na to příliš silné. A taky obrana proti tomuto dvojbloku je dnes taky daleko silnější. Miloš Zeman přišel v roce 2013 do rozvalin. Obsadit a ukrást Česko z pozice prezidenta není dnes tak jednoduché,“ nesouhlasí Jindřich Šídlo s maďarskou paralelou.

Může se zdát trochu záhadou, proč právě Moskvou inspirovaná propaganda si Andreje Babiše vybrala za svého koně, když právě Babiš před dvěma lety ve funkci premiéra rozmetal po kauze Vrbětice ruskou ambasádu v Praze a leckdo by jej mohl považovat za prozápadního politika, viz jeho časté vychloubání známostmi s lídry EU.

Vtip je v tom, že je prostě ohebný. Není asi náhodou, že Babiše podpořili mimo jiné také skomírající čeští komunisté. A klíčovým bodem této propagandy v situaci války na Ukrajině je samozřejmě „vojna a mír“.

„Ve skutečnosti samozřejmě nikdo není pro válku, ale jim to nevadí k tomu, aby to slovo zneužili. A zneužívají ho úplně stejně jako bolševici před revolucí, kdy „mír“ byl pro ně prapor, kterým mávali kolem sebe, aby ukázali na Západ, který chce rozvířit válku,“ říká Jan Dobrovský.

„Pokud nemají kandidáti zpětnou vazbu a brzdu, je v tom velká míra nezodpovědnosti vůči státu,“ podotýká Jindřich Šídlo.

„Mechanismy jsou báječná věc, ale jde také o voliče. Pokud je politika bude unavovat neustálým strachem a vytvářením pocitu, že všechno jo marné a nic nemá smysl, protože se vždycky objeví nějaká polopravda, viditelná, ale přitom proti ní není obrany, pak lidé postupně rezignují a nebudou se chtít politicky angažovat už ani jako voliči. Zatím se to naštěstí neděje,“ dodává Dobrovský.

Poslechněte si celý podcast v přehrávači v úvodu článku.