Hlavní obsah

Muž, který před 56 lety zakládal Divadlo Járy Cimrmana: S námi také skončí

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

„Sem tam víc zatlačíme na nějakou repliku nebo grimasu, aby se lidi víc zasmáli,“ říká Miloň Čepelka, jak si členové divadla v posledních letech upravili způsob hraní.Video: Jiří Kubík, Seznam Zprávy

 

Reklama

Článek

Miloň Čepelka hraje i ve svých 87 letech ikonickou roli „mamky Žílové“ ve hře Akt, kterou Divadlo Járy Cimrmana v roce 1967 zahájilo svou činnost. „Snažím se tam i křepčit, ale ten tanec je pokaždé jiný. Podle toho, co mě právě bolí.“

Básník, autor povídek i písňových textů a hlavně „cimrmanolog“ Miloň Čepelka převzal letos 28. října od prezidenta Petra Pavla medaili Za zásluhy. „Jsem rád, že všichni kluci okolo mě v divadle byli taky rádi,“ říká o svých přátelích z Divadla Járy Cimrmana, kteří jsou všichni vesměs v seniorském věku.

Miloň Čepelka byl dalším hostem v projektu Seznam Zpráv Galerie osobností. Společně se Zdeňkem Svěrákem jsou nejstaršími členy divadla, oběma je 87 let. Byli to právě oni dva, kdo v roce 1967 společně s Jiřím Šebánkem a později i s Ladislavem Smoljakem stáli u zrodu divadla, které se dávno stalo legendou. Dodnes má na dlouho dopředu vyprodáno. Fanoušci dokáží citovat celé pasáže z 15 her, které jsou dodnes všechny na repertoáru (od Aktu z roku 1967 po poslední České nebe z roku 2008).

„Úplně přesně to vysvětlit neumím. My umíme akorát říct, že jsme rádi,“ říká Miloň Čepelka na otázku, proč se podle něj chodí diváci už dlouhá desetiletí smát stále stejným divadelním hrám a proč je o jejich představení pořád tak velký zájem.

„Myslím si, že v tom Járovi Cimrmanovi se ten národ tak trochu vidí. Na jedné straně jeho charakter a proslulost, kterou jsme mu zařídili, a na druhé straně jeho časté selhávání nebo smůla. Tak takhle to mezi Čechy jde dost často. Ten národ se vidí v tom, že je to na jednu stranu smolař, na druhou stranu člověk, který se chvílemi může cítit jako mistr světa,“ zamýšlí se Miloň Čepelka.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

„Jak se ta smrt blíží a je neodvratná, tak se tím asi zabývám ještě víc než kdysi,“ říká Miloň Čepelka s úsměvem, proč ho pořád fascinuje téma konečnosti člověka.

Čepelka a Svěrák, přátelé od roku 1954 z vysokoškolských studií, jsou dva z původní čtveřice, která v říjnu 1967 stála u zrodu Divadla Járy Cimrmana. Společně s nimi to byl Jiří Šebánek a vzápětí i Ladislav Smoljak. Šebánek z divadla odešel už v roce 1969, Ladislav Smoljak v divadle působil jako režisér, spoluautor her a herec do své smrti v roce 2010.

„Zejména po Smoljakově smrti jde hodně o to, aby se lidi smáli. Jsou pasáže, za které by nás Láďa, kdyby vstal z hrobu, nakopal do zadku. ‚Tohle se mi nelíbí. Podbízíte se,‘ řekl by. My ale chceme, aby se lidi smáli, protože víme, že smích je léčba,“ uvádí Miloň Čepelka. Úpravu některých pasáží ve hrách popsal před pár lety ve své knize Nedělňátko aneb S Cimrmanem v zádech.

Zde se taky naprosto vážně zamyslel nad tím, co bude s divadlem, až ho opustí on i Zdeněk Svěrák: „S námi Divadlo Járy Cimrmana skončí. Pokud ho někdy někdo bude vykopávat, dopadne to stejně, jako dopadají hry Voskovce a Wericha. Fiasko. Tyhle věci jsou nepřenosné a tečka.“

Nyní v rozhovoru Miloň Čepelka říká, že budou-li chtít kolegové ve hraní pokračovat, zakazovat jim to nechce. „Ale na druhou stranu si myslím, že je to autorské divadlo a jestli budou pořád hrát to, co hrajeme doteď, tak to nemůže mít věčné trvání. Všecko odchází. Odchází i dokonalosti, o kterých si myslíme, že budou trvat. Ten příklad Voskovce a Wericha a jejich divadla je přece naprosto jasný. Kdykoliv se někdo pokusil to oprášit a znovu uvést na scéně, neměl úspěch. Všechno patří do jisté doby a k jistým lidem.“

Ve které hře Divadla Járy Cimrmana už Miloň Čepelka nechtěl hrát a proč? Které hry naopak považuje za nejlepší? Bez jakého osudového okamžiku by mýtus o Cimrmanovi nikdy nevznikl? A proč jeho knihy básní a povídek Zdeněk Svěrák nazývá „funerální turistikou“?

Rozhovor si můžete pustit už teď v audioverzi v úvodu článku – celý přepis a videozáznam rozhovoru zveřejníme v sobotu.

Galerie osobností. Hosté Jiřího Kubíka

Foto: Seznam Zprávy

Galerie osobností.Foto: Seznam Zprávy

Nechte se inspirovat životem, názory či zlomy v kariéře významných žen a mužů. Mezi hosty šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka byli například astrofyzik Jiří Grygar, olympijská vítězka Ester Ledecká, prezident Petr Pavel, zakladatel divadla Semafor Jiří Suchý, herečka Iva Janžurová, bývalý ministr Karel Schwarzenberg, zpěvačka Marta Kubišová, předseda Ústavního soudu Josefa Baxa nebo architektka Eva Jiřičná.

Audioverze rozhovorů nabídneme už ve čtvrtek na Podcasty.cz, Apple PodcastsSpotify, psaný text a video vždy v sobotu na Seznam Zprávách.

Reklama

Doporučované