Hlavní obsah

Každý pátý člověk trpí chronickou bolestí. Její vnímání závisí i na výchově

Foto: Profimedia.cz

Když bolest překročí udržitelnou hranici, stává se z ní nemoc sama o sobě.

Článek

Chronická bolest je ta, která přetrvává déle než tři měsíce. Podle odhadů jí trpí až pětina lidí v Evropě. „Bolest je zážitek, který má ochranný charakter. Říká nám ‚nedělej něco, je to nebezpečné, uteč z té situace‘, zatímco při chronicitě ten obranný charakter ztrácí,“ vysvětluje klinická psycholožka Jaroslava Raudenská.

Dlouhodobá bolest vede až k depresím

Jde o závažný socioekonomický problém, kterému je nutné se věnovat. Lidé s chronickými obtížemi by měli mít oporu nejen ve svém nejbližším okolí, ale i ve společnosti a zdravotním systému.

„Ze studií se ukazuje, že až 100 % pacientů může být depresivních. Chronická bolest ovlivní kvalitu života, práci, sociální kontakty… Lidé přemýšlejí i nad tím, že si sáhnou na život,“ popisuje Jaroslava Raudenská.

Zároveň ale věří, že se ve zdravotnictví otevírá cesta komplexnímu přístupu, který bude propojovat péči o fyzickou i psychickou stránku. „Pokud se na problém podívá více odborníků, zlepší se kvalita života pacienta, tím neříkám, že zmizí jeho bolest, ale s tím stresem, s tou náloží, dokáže žít kvalitnější život,“ říká.

S kým jsme si povídali

PhDr. Jaroslava Raudenská, Ph.D., je klinická psycholožka a kognitivně-behaviorální terapeutka. Působí na Oddělení klinické psychologie ve FN Motol v Praze. Zabývá se psychologickou diagnostikou a psychoterapií u pacientů s chronickou nádorovou i nenádorovou bolestí. Je autorkou řady odborných publikací týkajících se chronické bolesti a psychoterapie bolesti, o těchto tématech také přednáší nejen na 2. LF UK.

Foto: Proženy.cz

Jaroslava Raudenská v podcastu MUDrování.

Společnost určuje přístup k bolesti

Každý se s bolestí vyrovnává jinak a významný vliv na to má i společnost a výchova už odmala. „Bolest je zážitek nepohody. Je to model zátěže, model stresu,“ vysvětluje Jaroslava Raudenská. „Pokud ve vaší rodině všichni pracují s tím, že bolest je něco tragického, s čím je hned nutné běžet k lékaři, tak to může vést k hypersenzitivitě (vysoké citlivosti, pozn. red.).“

„Společnost také významně určuje, že ‚kluci nikdy nepláčou‘ a ‚ženy přece rodí, tak musí všechno vydržet‘, přitom ze zdravé populace a experimentů vyplývá, že ženy jsou k bolesti citlivější,“ dodává.

Když proti bolesti nic nezabírá

V léčbě chronické bolesti je důležitá terapie, která může pacientům pomoci se s ní celkově lépe vyrovnávat a žít co nejkvalitnější život. I přesto, že bolest třeba nelze úplně odstranit.

„Život je plný stresu a zátěže a vyhraje ten, který se s tou zátěží dokáže lépe poprat. A startovní čáru máme každý jinde. V psychoterapii se můžeme naučit přijatelnější strategie, jak se cítit lépe. Ne jak nemít bolest, ale uvědomit si, že pokud s tou zátěží dokážeme dobře fungovat a ten stres zvládat, tak je to fajn,“ říká Jaroslava Raudenská.

MUDrování s Marií

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Marie Makovská zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Podcast MUDrování s Marií o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na Proženy.cz. Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDrování s Marií i odebírat.

Doporučované