Obzinová byla moje jediná výrazná chyba, tvrdí šéf rozhlasu

Se značným znepokojením sleduje tažení nové slovenské vlády proti veřejnoprávním médiím. Ani plná náměstí tomu bohužel nezabrání, říká generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral v rozhovoru pro podcast Mediální cirkus.

Šéf Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral se hlasitě postavil za svého slovenského kolegu Luboše Machaje, když minulý týden zveřejnil prohlášení na jeho podporu. Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová chce veřejnoprávní média RTVS zrušit zákonem a nahradit je novou institucí, čímž by skončilo současné vedení. „Vidím záměr zničit klasickou podobu veřejnoprávních médií, je to snaha o zestátnění médií,“ reagoval Zavoral v dalším díle podcastu Mediální cirkus.

Podle něj je celá změna účelová: „Že zákonem zrušíte jednu existující organizaci a rovnou zakládáte novou instituci, po které ale údajně chcete totéž, tak to zavání jenom snahou změnit vedení a zbavit se stávajícího generálního ředitele Machaje.“

A připomíná další kroky, které podle něj ukazují na snahu zbavit se současného vedení RTVS – náhlé snížení rozpočtu RTVS během února i zrychlené řízení k přijetí nového zákona. „Bohužel si myslím, že ani plná náměstí a demonstrace lidí, kteří se určitě nebudou chtít s tímto stavem smířit, tomu prostě nezabrání,“ dodává Zavoral.

Podobné snahy o okleštění veřejnoprávních médií jsou vidět i v Česku. Hnutí SPD by je převedlo na příspěvkové organizace pod Ministerstvo kultury. Šéf ANO Andrej Babiš zase loni říkal, že by veřejnoprávní média neměla dostat už ani korunu z peněz daňových poplatníků.

„Babiš mluvil o tom, že by měla být veřejnoprávní média financována ze státního rozpočtu, což je úsměvné, protože státní rozpočet je tvořen právě daněmi poplatníků čili to postrádá smysl,“ glosuje Zavoral. Zatím tuto politickou rétoriku jako útok na veřejnoprávní média nevnímá. „Je to snaha možná někomu vyhrožovat nebo malinko zvedat vztyčený prst,“ myslí si.

Je podle něj legitimní diskuze o financování ze státního rozpočtu jako doplňku ke koncesionářským poplatkům jako v některých západních zemích: „Já se toho bojím z jednoho prostého důvodu, protože je jiná míra politické kultury v zemích, jako je Dánsko, Švédsko, a jiná je u nás.“

V Česku se projednává změna zákona, která by mohla přinést zvýšení koncesionářských poplatků. Meziresortní připomínkové řízení skončilo na konci října, od té doby ale Ministerstvo kultury vypořádává připomínky. „Budu optimista, že se celá věc stihne do konce letošního roku,“ věří Zavoral. Podle něj je reálná představa ministerstva, že nejpozději v červnu by o věci mohla jednat Poslanecká sněmovna.

Otázkou ovšem je, co by se dělo s ČRo, kdyby navýšení koncesionářských poplatků neprošlo. „Rok 2025 by byl plně ve znamení restrukturalizace ČRo tak, aby do roku 2026 vstoupila ve zcela jiné podobě,“ nastiňuje ředitel budoucí scénáře. Podle něj by muselo například dojít k většímu propojování regionálních i celoplošných stanic či rušení nebo omezení fungování rozhlasových uměleckých těles.

A neskončilo by to jen u programu, škrtala by se i pracovní místa. „Ta prvotní představa je zhruba 350 míst, což není úplně málo, když si člověk uvědomí, že máme 1350 zaměstnanců. Takže je to zhruba čtvrtina,“ odhaduje Zavoral.

Dodává, že zajištění dalšího financování ČRo je pro něj hlavní prioritou ve zbývajících čtyřech letech jeho mandátu. Po loňských útocích chce posílit i kyberbezpečnost a i fyzickou bezpečnost zaměstnanců. „Čelíme nejen verbálním atakům, ale i fyzickým vniknutím do budovy a podobně,“ přibližuje.

Zároveň přiznává, že ČRo potřebuje lépe platit své lidi. „Nejsme konkurenceschopní ve mzdové politice, to je prostě fakt. Projevuje se to v IT oblasti a bohužel i ve zpravodajství, kde čelíme poměrně výrazné fluktuaci,“ přiznává s tím, že se ČRo nedaří udržet některé zaměstnance právě i z finančního hlediska.

Během rozhovoru přišla řeč i na jeho vztahy s politiky. Sám tvrdí, že za celou dobu, co je ředitelem (od ledna 2016), žádné tlaky na obsah vysílání rozhlasu nezaznamenal. Když se natáčely Hovory z Lán, byl párkrát i na místě. „Vždycky na pozvání prezidenta republiky. A to bylo dvakrát v těch Lánech, pokud si dobře pamatuji,“ říká s tím, že pozvání od hlavy státu do Lán se neodmítá.

Hájí se, že s Milošem Zemanem nadstandardní vztahy neměl a zaměstnání Alex Mynářové, manželky kancléře, s tím nesouviselo: „Alex Mynářová pracovala v ČRo ještě předtím, než byla Mynářová. Když se provdala za hradního kancléře, tak my jsme ji samozřejmě museli stáhnout z politického zpravodajství.“

Stejně tak odmítá, že angažmá Luboše Xavera Veselého, který byl k Zemanovi v rozhovorech nejen ve veřejnoprávním rozhlase shovívavý (ptal se třeba, jestli má rád koprovku), souviselo s tehdejším prezidentem. „Zaváděli jsme novou talkshow a hledali jsme někoho, kdo by ji na regionálních stanicích, které cílí na seniorní posluchače, vedl. A tehdy jsme se dočetli, že končí na Frekvenci 1,“ říká Zavoral.

„Pro mě je to nějaká etapa, kdy Xaver odehrál svoji roli na regionálních stanicích. Ten pořad se nastartoval, funguje. Ona ho potom převzala Alex (Mynářová),“ dodává.

Během jeho dosavadního působení asi největší reakci vyvolalo plánované angažmá Jitky Obzinové na pozici šéfredaktorky zpravodajství Českého rozhlasu v prosinci 2021. Proti tomu se postavilo na 600 zaměstnanců ČRo, kteří poukazovali na manipulaci Obzinové s obsahem zpráv v době, kdy byla ve vedení zpravodajství televize Prima.

Server Hlídací Pes v roce 2016 zveřejnil nahrávku z porady Primy, na které Obzinová reportérům nakazovala, aby uprchlíky líčili výhradně jako problém a krizi. S odkazem na to, že takhle uprchlíky vidí management televize a reportéři to musí přijmout.

„Věřil jsem, že ona sama ví, že to byla její chyba. A já jsem akorát podcenil tu míru kontroverze, kterou její osoba a její jednání na Primě vyvolávaly u novinářů,“ vrací se Zavoral k situaci, kdy nakonec tlaku zaměstnanců ustoupil. „Byla to moje jediná výrazná chyba, kterou jsem udělal,“ dodává.

Jak hodnotí svoje působení v porotě kontroverzní Krameriovy ceny? V čem tlačí soukromá média na ČRo? A jak chce nalákat zpět ztracené posluchače?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači v úvodu nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.