Hlavní obsah

Rusko nám vzkázalo, že má i jiné zbraně, než používá v bitvách, říká expert

Hostem Ptám se já byl bývalý generální ředitel skupiny E.ON a odborník na energetiku Martin Záklasník (ilustrační foto).Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

21. 6. 13:06
Článek

Nejbližší topná sezona bude zatěžkávací zkouškou pro celou Evropu. Česko má ale od podzimu získat garantovanou kapacitu v nizozemských terminálech na zkapalněný plyn. Jak moc to pomůže od drahých energií?

Hostem Ptám se já byl bývalý generální ředitel skupiny E.ON a odborník na energetiku Martin Záklasník.

Před pár dny přišla vláda s dobrou zprávou. A sice s tou, že Česko získalo část kapacity v terminálech na zkapalněný plyn, které mají od podzimu kotvit u nizozemského pobřeží. Premiér za ODS Petr Fiala napsal na sociálních sítích, že je to velký krok ke snížení energetické závislosti na Rusku.

Jisté ovšem zatím není, o jak velkou kapacitu se jedná. Ministr průmyslu Jozef Síkela už dříve řekl, že Česko má zájem o tolik místa v terminálech, aby se tam vešla jedna až dvě miliardy metrů krychlových plynu.

S přípravami na nejbližší topnou sezonu finišují i ostatní evropské vlády. K horečné aktivitě je nutí také váznoucí dodávky plynu. Zaviněné jsou – podle ruského Gazpromu – nutnými opravami. Třeba německý ministr hospodářství Robert Habeck má ale jasno. Tvrdí, že Kreml utahuje kohouty z politických důvodů.

Německá vláda už také oznámila, že snaha odstřihnout se od ruských surovin bude ještě intenzivnější než dosud. Pomoci mají Berlínu hlavně uhelné elektrárny. Dělá česká vláda dost, aby země prošla současnou zatěžkávací zkouškou bez fatálních problémů?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:30 – Že má Česko garantovanou kapacitu v zásobnících na zkapalnělý zemní plyn, je určitě dobrá zpráva, která uklidní domácnosti, teplárenství a část průmyslu, nicméně když se podíváme, kolik plynu se v Česku během roku poptává, tak to stále není dostačující, aby to vykompenzovalo úplné zastavení dodávek ruského plynu.

2:00 – Domácnosti se bát nemusí, protože už teď je v zásobnících množství, které pokryje jejich spotřebu. V průmyslu je to složitější, ten nedokáže nahradit veškerý plyn. Šéfové podniků se na to už připravují delší dobu. Třeba nekovový zpracovatelský průmysl, jako například skláři, je velmi závislý na plynu. A třeba právě ti skláři už často přešli z plynu na elektrickou energii, protože se jim to paradoxně při stávajících cenách vyplatí.

4:00 – Pomoc státu nesmí zlikvidovat tržní síly. Odstrašujícím případem je Anglie, kde zastropovali ceny a vůbec to nefungovalo. A před týdnem vláda v Austrálii řekla, že zastropuje ceny elektrické energie, a australští výrobci reagovali tím, že řekli: Ale my za to dodávat nebudeme, protože bychom dodávali se ztrátou.

4:30 – V tuto chvíli, s tím brutálním nárůstem cen elektřiny a plynu, je potřeba udělat plošnou pomoc především domácnostem. Počet domácností ohrožených obrovskými novými zálohami je tak vysoký, že je rozumné jít plošnou cestou.

7:00 – Snížení dodávek ruského plynu do Evropy plynovodem Nord Stream 1 minulou středu bylo jemným vzkazem evropským lídrům, kteří druhý den jeli do Kyjeva. Byl to náznak ve smyslu: Pozor, my máme taky jiné zbraně než jen ty těžké, které používáme v polních bitvách na Ukrajině.

16:00 – Myslím, že sociální tarify, resp. pomoc domácnostem, které se mohou nalézat na hranici energetické chudoby, se dají udělat i jinak než přes státního obchodníka. Ale pokud by to dávalo ekonomický smysl, tak ano, nicméně vždycky je potřeba si uvědomit, že když někdo někomu slíbí pomoc, tak někdo – buď ten samý, nebo někdo jiný – ji bude muset zaplatit. I pomoc, o které má jednat vláda, bude něco stát a bude se muset odněkud zaplatit. A bude nutné jednat z čeho.

18:00 – Ne každý stát, který má přístup k moři, byl tak osvícený, aby v době, kdy plyn stál 15 eur za megawatthodinu – dneska stojí 120 –, si LNG terminály postavil. Osvícení byli Poláci nebo Litva. Každopádně Česko může stlačený zemní plyn brát z oblasti Perského zálivu, USA, Alžírska, ale někde je potřeba ho zpětně uvést do plynného stavu a dostat ho do Česka. Zaplaťpánbůh jsme dobře napojeni na evropskou plynofikační sít, v tom máme velkou výhodu.

Ptám se já

Podcast Marie Bastlové a Veroniky Sedláčkové. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované