Hlavní obsah

Cichanouská: Ničení železnic i donášení na Rusy. Tak sabotujeme Kreml

Hostem Ptám se já byla lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

13. 5. 14:28
Článek

Lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská navštívila v tomto týdnu Prahu. Politikům včetně prezidenta Miloše Zemana vysvětlovala, jak se Bělorusové staví k válce na Ukrajině, jakou pomoc její země potřebuje a jaké sankce by svět měl přijmout vůči Vladimíru Putinovi a Alexandru Lukašenkovi. Jak v Praze pochodila? A jak se jí jednalo s dlouhodobě proruským prezidentem Milošem Zemanem?

Hostem Ptám se já byla lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která do Prahy přijela v rámci konference Digitální Česko 2022.

Cichanouská proti současnému prezidentovi Běloruska Alexandru Lukašenkovi kandidovala v létě 2020. Volby možná i vyhrála, jenže regulérní výsledky se svět nedozvěděl. Za vítěze se po zjevných manipulacích s hlasovacími lístky totiž prohlásil Lukašenko, nejdéle vládnoucí současný evropský diktátor. Neregulérní volby vyvolaly masové demonstrace, režim je ale brutálně potlačil a Cichanouská odešla do emigrace.

Od té doby jezdí po světě a od hlav států žádá podporu pro běloruskou opozici. I v Praze jednala s ministry i poslanci a také s prezidentem Milošem Zemanem, který se běloruské opozice zastává, současně je ale známý svými dlouhodobě proruskými postoji.

„V posledních letech a dokonce dekádách tu byla řada politiků, nejen v Evropě, ale i USA, kteří podporovali Kreml a Rusko. Ale po tom, co začala válka, se řadě z nich otevřely oči. Myslím, že k nějaké změně došlo i u českého prezidenta. Každý viděl realitu – tedy, že diktátory už není možné uchlácholit, jsou nebezpeční pro normální demokratické státy. A vidím, že slova prezidenta Zemana o podpoře Běloruska a Ukrajiny jsou upřímná,“ říká Cichanouská.

Jakou pomoc žádá od České republiky? Jak pozici Alexandra Lukašenka ovlivnila válka na Ukrajině?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 - Během posledních dvou dnů jste se v Praze setkala s několika českými politiky, včetně prezidenta Miloše Zemana. Které setkání bylo nejcennější pro vaši věc? To nelze říci, protože všechny ty schůzky byly důležité. S ministrem zahraničí jsme hovořili o možném zákonu, který by znemožňoval udělování víz Bělorusům. Vysvětlili jsme, že běloruští lidé a běloruský režim jsou dvě odlišné věci a že lidé v Bělorusku přece nemají být trestáni za činy prezidenta Lukašenka. Bylo mi přislíbeno, že se zákon Běloruska nakonec týkat nebude a jeho občanům budou víza dále udělována. Ale uvidíme, jak to dopadne. Cítíme tu podporu a i prezident Zeman nás ujistil, že Běloruský dům v Praze má být otevřen přibližně v srpnu.

3:00 - Když mluvíte o prezidentu Zemanovi, vy jste ocenila jeho podporu svobodného Běloruska na Twitteru. Jak ale vnímáte, že byl dlouhá léta velkým podporovatelem prezidenta Vladimíra Putina? V posledních letech a dokonce dekádách tu byla řada politiků, nejen v Evropě, ale i USA, kteří podporovali Kreml a Rusko. Ale po tom, co začala válka, se řadě z nich otevřely oči. Myslím, že k nějaké změně došlo i u českého prezidenta. Každý viděl realitu – tedy, že diktátory už není možné uchlácholit, jsou nebezpeční pro normální demokratické státy. A vidím, že slova prezidenta Zemana o podpoře Běloruska a Ukrajiny jsou upřímná.

4:00 - Požádala jste českou vládu, aby téma Běloruska zařadila mezi priority českého předsednictví Evropské unii. Jaká byla reakce našich vládních představitelů? Slíbili vám něco? O Bělorusku a o jeho situaci v současném geopolitickém rozložení plánují konference. Česko chápe, jakou roli teď Bělorusko hraje, protože pokud nebude svobodné, vždycky tu bude existovat hrozba pro Ukrajinu i pro další okolní země. Dokud je Lukašenko u moci a Kreml ho podporuje, může dělat nečekané kroky. Proto musíme být na mezinárodním pořadu jednání a já chápu, že je tu spousta dalších problémů, ale my jsme součástí evropské rodiny a měli bychom být důležití pro všechny západní státy.

5:30 - Jste tedy s výsledkem jednání spokojená? Zvládli jsme vyřešit problémy, kterým Bělorusové čelí v Česku. Samozřejmě uvidíme, jak to bude fungovat v praxi. Ale mám pocit, že je tu hodně lidí, kteří nám chtějí pomoci. A občas je těžké udělat rozhodnutí, které potrestá režim na jedné straně, ale pomůže Bělorusům na druhé. To je ale odpovědnost politiků a je jasné, že se snaží najít nejlepší možné řešení situace.

6:00 - Na začátku války na Ukrajině jste řekla, že většina lidí v Bělorusku ruskou invazi nepodporuje. Jak těžké je vysvětlit světové veřejnosti, že má země k válce jednoduše jinou pozici než její občané? V roce 2020 viděl celý svět běloruské demonstrace. Tehdy bylo pochopitelné, že Lukašenko o svůj režim přišel a od té doby se nestal legitimním vládcem ani v očích Bělorusů, ani evropské společnosti. Podařilo se mu udržet moc jen díky násilí a podpoře Kremlu. A teď mu splácí svoje dluhy, a proto zpřístupnil naše území ruským vojákům. Bělorusové ale od prvního dne války ukázali, že jsou proti. My jsme na to dokonce udělali průzkum, podle kterého 86 % Bělorusů nepodporuje zapojení Běloruska do války. Lukašenko je ale Putinův komplic. Ten naši zemi do této války zatáhl. Bělorusové ale bojují – bojují ničením železničních systémů, zasíláním informací o pohybu ruského vybavení. Běloruští muži se také přímo zapojují v ukrajinské armádě, aby pomohli Ukrajinu bránit. Naši dobrovolníci pracují v ukrajinských nemocnicích i v rámci teritoriální obrany. Naši uprchlíci, kteří zemi opustili kvůli represím, zase pomáhají ukrajinským uprchlíkům. Takže se snažíme pomáhat, jak můžeme. A jsem velmi ráda, že většina demokratických států se k pomoci Ukrajině připojila. Protože to není válka mezi Ukrajinou a Ruskem, je to válka na ukrajinském území mezi demokracií a hodnotami a diktaturou.

8:20 - Na konci února byly v Bělorusku velké demonstrace, ale reakce režimu byla velmi tvrdá. V jakém stavu je současná běloruská opozice? Reakce režimu proti svobodným Bělorusům, kteří bojují proti režimu, byla vždycky velmi tvrdá. Represe v naší zemi neustaly ani na den. Každý den přibude asi pět nových politických vězňů. Odbory, všechny neziskové organizace i média, vše byla zničeno. Ale naše síla je v tom, že naše aktivity umíme obnovovat. Média začala fungovat v exilu a vysílají do Běloruska a máme stabilní a silnou občanskou společnost. Naše strategie je teď režim vyčerpat. Na jedné straně vytvořit několik bodů tlaku na režim, ale zároveň podporovat politické vězně, jejich rodiny, média a další organizace. Proto je pomoc našemu lidu v tuto chvíli tak důležitá.

10:00 - Jak hodnotíte západní pomoc Ukrajině. Je dostatečná? Kdyby Západ reagoval rychleji hned na začátku války a poskytl Ukrajině těžké zbraně a více techniky, bylo by pro Ukrajinu mnohem snazší bojovat. Protože teď, kdy je například obklíčený Azovstal, je velmi těžké odtamtud ty lidi dostat. Přitom teď už je možné vybavení doručit. Samozřejmě není příliš pozdě – zasílání vojenského vybavení je stále pro vítězství Ukrajiny důležité. Ale mohli jsme se vyhnout řadě obětí.

11:00 - My teď sledujeme váhání nad zavedením embarga na ruskou ropu. Jak tohle politické vyjednávání vnímáte? Dlouhá léta byly západní země závislé na ruské ropě a plynu. A nikdo z tohohle spojení nechtěl vystoupit. A teď, když přišel čas, je velmi těžké zajistit si takové zásoby ropy a plynu. Takže je to těžké rozhodnutí, je to výzva, ale myslím si, že společně lze tyto okolnosti překonat. Je to těžké, ale řešitelné.

12:00 - Jste hlavní tváří běloruské opozice na Západě, zároveň máte dvě malé děti a váš manžel je vězněný režimem. Jak dlouho jste ochotna ve svých aktivitách vytrvat? Neříkejte, že jsme opozice. My nejsme opozice. Běloruský režim je ten, kdo vzdoruje běloruskému lidu. My jsme ta většina. Je ale samozřejmě těžké být matka a zároveň politička. Ale když si uvědomím, jak můj muž a další tisíce politických vězňů tráví den za dnem ve vězení a trpí, tak z toho čerpám sílu. Bělorusové po celém světě budou pokračovat v boji navzdory únavě, to mi taky dodává sílu. Stejně jako jednota států, politických stran a lidí, kteří si mě zvou jako legitimního vůdce Běloruska. Posilují mě všichni, kdo zvedají otázku Běloruska, protože je snazší bojovat, když cítíte podporu. Takže jak dlouho? Než budou propuštěni všichni političtí vězni. Než v naší zemi skončí represe a budou nové volby. Není to jen o mém osobním přání, aby byl propuštěn můj manžel. Mým cílem je, aby si Bělorusové mohli sami vybrat svoji budoucnost.

14:00 - Co by se muselo stát, aby lidé znovu vystoupili proti Lukašenkovu režimu? Lidé proti němu nepřestali vystupovat za poslední rok a půl ani den. Možná to teď není tak vidět, a samozřejmě by tu mohla být spoušť, aby lidé vyšli do jakéhosi „posledního boje“. Aby vstoupili do celonárodní stávky, pořádali demonstrace. Ale myslím, že hodně záleží na výsledku války. Pokud Ukrajina vyhraje, znamená to, že je Rusko slabé a s ním i Lukašenko. Už teď vidíme, že se Lukašenko chová velmi slabě. Nemá finanční podporu z Ruska, a tak se snaží změnit rétoriku. Už pochopil, že se válka vyvíjí jinak, než si myslel. Chce proto světu ukázat, že není útočník, ale jen někdo stranou a že nevěděl o plánech Kremlu. On za to ale musí nést odpovědnost a musí být potrestán. A je třeba se ho zbavit. Naše občanská společnost ale musí být dostatečně silná a zdravá, aby tenhle moment vycítila a povstala do posledního boje.

Ptám se já

Podcast Marie Bastlové a Veroniky Sedláčkové. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované