Hlavní obsah

Datové schránky? Falešná digitalizace, kterou musíme změnit, říká expert

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Hostem Ptám se já byl ředitel Digitální a informační agentury Martin Mesršmíd. Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

Článek

Už od příštího ledna by lidé mohli mít své doklady pouze v mobilu. Jde o první z hodně viditelných úkolů pro novou Digitální a informační agenturu. Co chystá dál? A kdy nebudeme muset komunikovat s úřady na papíře?

Hostem Ptám se já byl ředitel Digitální a informační agentury (DIA) Martin Mesršmíd.

Vláda se chystá konečně dohnat mnoho dalších evropských zemí a výrazně zdigitalizovat státní správu. Všechny digitalizační projekty jsou proto od dubna pod jednou střechou, a to právě pod nově vzniklou Digitální a informační agenturou.

Ta už například vyvíjí aplikaci eDokladovka, která by měla nahradit standardní doklady, nebo takzvaný registr zastoupení, díky kterému budeme moci řešit úřední záležitosti online i za děti nebo třeba další příbuzné. Agentura se podle jejího šéfa chce mimo jiné zaměřit také na datové schránky.

„Řešení digitalizace přes datové schránky není správné řešení. Je to náhradní řešení v situaci, kdy úřad skutečně nestíhá digitalizovat,“ upozorňuje Mesršmíd. „Musíme se zbavit falešné digitalizace, která je předstíraná přes datové schránky. Musíme se dostat ke skutečné digitalizaci, a to je propojení všech agend ministerstev a úřadů na sdílenou službu,“ dodává.

Kdy se toho Češi dočkají? Proč digitalizace státní správy tak vázne? A v čem zaostáváme nejvíce?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Do státní správy jste přišel ze soukromého sektoru, byl jste v Avastu, ale třeba i u nás na Seznamu. Když jste nastoupil, říkal jste, že to pro vás byl náraz. Stále to platí? – Platí to pořád. Myslím si, že státní správa má hodně es v rukávu, kterými mě může překvapovat. (…) V soukromém sektoru je orientace na cíl, ve státní správě je důraz na správný prostup, proces, někdy kolegové vnímají, že cesta je cíl. A někdy se ten cíl ztratí. Takže jednou z mých priorit je nastavit myšlenku, že cíl je cíl.

3:30 Kolik finančních prostředků navíc je se vznikem DIA spojeno? – Dostali jsme ze státní rezervy 140 milionů korun a ta celková částka, kolik stojí ta transformace a kolik se platí navíc nad to, co bylo v rozpočtu, je 280 milionů korun.

4:00 Ministerstvo vnitra mělo tolik priorit, že digitalizace neměla tu nejvyšší prioritu. Věřím tomu, že jako DIA jsme schopni lépe komunikovat, podporovat všechna ministerstva a úřady. Protože přece jen ty mezi sebou mají určité tenze a řevnivost, jsou často řízeny politiky, je to vázáno na politické spektrum, jsou tam rozdány karty. Teď se dostáváme do fáze, kdy bychom měli mít přislíbeny z projektu Národního plánu obnovy peníze na rozvoj eGovermentu. Chtěli bychom nabrat kolem 60 nových lidí, které bychom byli schopni půjčovat na úřady a prakticky je podporovat.

6:30 Budování eGovermentu bude vždy na dodavatelích, na našich partnerech, na soukromém sektoru. Jediný způsob, jak se to dá vybudovat, je spolupráce státu a soukromého sektoru, jinak to nepůjde. Problém je to, že ve státní správě nemáme dostatek kvalifikovaných odborníků, kteří by byli schopni být partnery soukromým firmám. Stát mnohdy není schopen napsat dobře zadání. – Takže stát není schopen ani správně zadat to, co chce? – Přesně, stát prohrává partnerství se soukromým sektorem.

9:00 Jaké novinky v digitalizaci nás teď čekají nejdřív? – Jedním z prvních projektů je registr zastoupení, velmi podstatná součást digitalizace státu. Chceme vytvořit systém, který mi umožní třeba vás zastupovat v určitých úkonech nebo mi umožní zastupovat vzdáleně například své děti. A nemusel bych kvůli tomu na úřad. – Takže digitální plná moc? – Ano, digitální plná moc. (…) Chceme to spustit v příštím roce, cílíme na léto příštího roku. Už teď jsou pochybnosti, že se to léto stihne, ale snažíme se pořád trefit červenec příštího roku, kdy spustíme nějaký základ toho systému. To bude pak práce na několik let.

11:00 Zásadním projektem do budoucna, který pro nás bude přelomový, bude evropská digitální peněženka. Má přijít v roce 2026, ale už teď je důležité se připravovat. Evropská digitální peněženka sjednotí identitní prostor a identitní nástroje přes celou Evropskou unii. Takže budu mít aplikaci v mobilu, která mi umožní prokázat svoji identitu jak tady, tak v Unii. A umožní prokázat i  vzdělání, potvrzení o ukončených kurzech, zaplacení poplatků.

13:00 Od začátku roku u nás už má fungovat aplikace eDokladovka, stihne se to? – Stihne se to. Je to něco jiného než evropská digitální peněženka. Tu eDokladovku připravujeme jako zjednodušenou verzi, aby státní správa nebyla naprosto nepřipravená. Aby ty úřady věděly, že si musí připravit čtecí zařízení, načítat na přepážkách elektronický doklad. Ta aplikace je takový předskokan, první vlaštovka. Ta eDokladovka bude jen o občanském průkazu.

15:30 Kde musíme v digitalizaci ostatní státy nejvíce dohánět? – Že zaostáváme v digitalizaci, je naprostá pravda. Je to nějaký příznak toho, jak funguje státní správa jako celek. Je to nějaký symptom, jednou z příčin je naše neschopnost zaplatit top talenty, neschopnost konkurovat soukromým firmám ve shánění odborníků.

16:00 Konkrétně zaostáváme ve schopnosti cílit na uživatele, schopnosti vnímat realitu pohledem občana. (…) Chceme vytvořit informační systém sdílené služby, který existuje, ale bohužel jenom 10 procent agend je v něm propojeno. A základem pro vytvoření budoucích digitálních služeb, které budou schopny občana obsloužit od A do Z, tak je to, aby se všechna ministerstva a úřady propojily informačním systémem sdílené služby. A byly schopny mezi sebou sdílet data a my budeme schopni vytvořit portál, kde bude občan moci vyřešit svou situaci. Jedním formulářem, v jedné aplikaci to obsloužíte, bez ohledu na počet úřadů, kterých se to bude týkat. – Kdy to bude? – To je práce na roky dopředu, DIA se v tom musí obrovsky angažovat a tlačit.

19:00 Co říkáte na problémy datových schránek? Úředníci často raději stále komunikují e-mailem, protože se k nim zpráva dostane rychleji a tak dále. Co s tím? – Řešení digitalizace přes datové schránky není správné řešení digitalizace. Je to náhradní řešení v situaci, kdy úřad skutečně nestíhá digitalizovat, nestíhá vytvořit hodnotné portálové řešení, na kterém by občan mohl celou svou situaci vyřešit. Tak donutí občana vyplnit nějaký formulář a poslat datovou schránkou. Tam to nějaký úředník musí zase otevřít a přepisovat do svého agendového systému. Je to horší, než kdyby to přišlo na tom papíře. Děláme to, aby to vypadalo jako digitalizace. Ale není to reálné digitální propojení systémů. My se musíme se zbavit falešné digitalizace, která je předstíraná přes datové schránky. Musíme se dostat ke skutečné digitalizaci, a to je propojení všech agend ministerstev a úřadů na sdílenou službu nebo důsledné využití evropské digitální peněženky.

22:00 Kdy se dočkáme propojení klíčových úřadů? – Budu se velmi snažit, ale žádnou páku nemám, abych vám mohl říct, že to bude za tři roky. – Pomůže zákon, který od roku 2025 lidem dává nárok komunikovat s úřady elektronicky? – Určitě, bude to zásadní změna. Dost úřadů se toho obává. Občan má už dnes právo činit úkony digitálně a požadovat odpověď digitální formou. Od února 2025 se to změní, že občan nemá jen právo, ale může si to začít vynucovat. Pro úřady, které nezvládnou obsloužit občana digitálně, bude situace velmi nepříjemná. Nicméně tato povinnost bohužel vede právě k tendencím o falešnou digitalizaci. My se budeme snažit dotlačit všechny, aby digitalizovali skutečně.

25:00 A budete něco dělat s tím, že zprávy jsou v datových schránkách uloženy jen 90 dní? – To je pro každého, s kým mluvím, naprosto nepochopitelné, je to nejčastější výtka k datovým schránkám. S jejich provozovatelem, Českou poštou, o tom vedeme debatu od doby, co jsme nastoupil. Pošta navrhovala několik variant, žádná nebyla optimální, dál hledáme řešení. Já sám jako občan bych si představoval, že ty zprávy nikdy nezmizí, budou tam neomezeně dlouho a bude jich neomezený počet. Prakticky, z hlediska peněz, můžeme dosáhnout toho, aby tam ty zprávy zůstávaly rok. – Je to tedy otázka peněz? – Ano, je to otázka peněz, ten systém je postaven velmi robustně, je mnohonásobně zálohován, je to daleko bezpečnější než e-maily, což je ale drahé. Otázka je, co budeme schopni ufinancovat. – A kdy je reálné, že se dočkáme ročního úložiště v datových schránkách? 0 Budu se snažit, aby to bylo na přelomu tohoto a příštího roku.

Ptám se já, Marie Bastlová

Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Reklama

Doporučované