Hlavní obsah

Expert: Skok záloh mnohé překvapí, ale je to jen předzvěst cen, které přijdou

Hostem Ptám se já byl investor, minoritní akcionář ČEZ, poradce investiční skupiny J&T, Michal Šnobr.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

15. 11. 2022 13:08
Článek

Kvůli vysokým cenám za plyn a elektřinu se ocitá v tísni stále víc lidí. Distributoři přitom rozesílají ceníky s citelně navýšenými zálohami. Pomáhá stát dost?

Hostem Ptám se já byl investor, minoritní akcionář ČEZ, poradce investiční skupiny J&T, Michal Šnobr.

Množství těch, kteří vydávají víc než čtvrtinu příjmu na bydlení, stouplo za poslední rok ze 37 na 51 procent. Vyplývá to z aktuální studie organizace Re-set. Dá se přitom očekávat, že vyšší zálohy za energie řadu domácností uvrhnou do ještě hlubší existenční nouze. Drtivě dopadnout můžou i na mnoho firem, obzvlášť v energeticky náročných oborech.

Vláda se proto snaží získat do pokladny další peníze, aby dokázala pomoci všem, kteří to potřebují. Kromě windfall tax pro vybrané sektory plánuje uvalit na výrobce elektřiny ještě odvody z nadměrných příjmů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že rozpočet tak získá zhruba sto miliard korun.

Pomoc proti zdražování – Jak zvládnout krizi

Domácnosti a firmy čelí problémům s vysokou inflací a růstem cen energií. Projekt Seznam Zpráv „Jak zvládnout krizi“ vám nabízí praktické informace, jak ušetřit a jak řešit či snížit dopady zdražování.

Mohlo by vás také zajímat:

Na jeho hlavu se ale snáší kritika, podle níž se jedná o dvojí zdanění, které není spravedlivé, a proto hrozí, že některé případy skončí dokonce u soudu. Kritickým hlasům se vláda brání argumentem, že hospodářská odvětví, která na současné situaci enormně vydělávají, musí být se zbytkem společnosti solidární.

Získá vláda pomocí speciálního zdanění dost peněz na pomoc potřebným? A budou dosavadní opatření, včetně cenových stropů na elektřinu a plyn, k dostatečné podpoře ohrožených domácností a firem stačit?

Sledujte rozhovor v úvodním videu nebo si ho odpoledne poslechněte ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:10 Lidem teď chodí nové zálohy na energie, častokrát mnohem vyšší, můžou se bránit? Stále více lidí se se svými stížnostmi taky obrací na Energetický regulační úřad. - U záloh se samozřejmě můžou pokusit dohodnout s dodavatelem, aby jim je snížil. Na obranu dodavatelů energií, nikdo si je nevycucal z prstu. Ty zálohy jsou stanovené na základě minulé spotřeby a budoucích očekávaných cen energií. Jsou rozpočítány tak, že by lidem měly pokrýt budoucí spotřebu. To, že rostou, souvisí s tím, že v příštím roce bude mít většina domácností spotřebitelů, ale i malých firem úplně jiné ceny, než na které byli doposud zvyklí. To, že jsou aktuálně udiveni, spíše vychází z toho, že si mnozí ještě neuvědomili, jak velký je rozdíl mezi těmi cenami, které měli doposud, a těmi, které jim vláda zajistila takzvanými stropy, které budou platit od příštího roku.

2:30 Teď platí úsporný tarif, který je plošný a způsobuje asi zmatky, protože lidem přicházely často informace, že se jim zálohy snižují nebo že jim peníze budou společnosti dokonce vracet. A teď najednou přicházejí distributoři s úplně jinými, daleko vyššími cenami. Jsou ty zmatky způsobené tím, jak vláda poskytuje tu pomoc? - Určitě. To s tím souvisí jednoznačně. Úsporný tarif je zcela něco jiného než ty stropy, které budou platit od 1. 1. V těch stropech je opravdu zafixovaná cena na celý rok jak pro plyn, tak elektřinu. Ale ten úsporný tarif bylo vlastně odečtení fixní ceny od té spotřeby, kterou měli lidé za rok 2022. Dopadlo to tak, že mnoha lidem se stalo, že jim dokonce byly vráceny peníze. Takže na podzim to vylalo dojem, že vláda je zachránila a situace je pod kontrolou. V mnoha případech ten úsporný tarif zaplatil skoro všechno, došlo i k vracení záloh. A jenom o několik málo týdnů přichází od dodavatelů upozornění, že od 1. 1. budou nové ceníky a už dnes upravují zálohy, které na ty ceníky reagují. Ta pomoc, která tady byla ke konci roku a která přijde v roce 2023, je úplně jiná. Vzniká tady podle mě velké nedorozumění a bude tady hodně nepříjemných situací pro domácnosti a firmy.

4:45 A nejsou ty zálohy moc vysoké? Nenadsazují si distributoři? - Ty zálohy na budoucí stropy opravdu vycházejí z těch cen, které stanovil stát. Rozdíl je jen v tom, že domácnosti nepočítají s tím, jak vysoká ta cena příští rok bude. Ta záloha je jen dopočet z jejich spotřeby. Oni můžou trochu uspořit. Ale pro mnoho rodin, domácností a těch, kteří nestudují ta vyúčtování, to bude nemilé překvapení.

6:10 Je to domácnost od domácnosti, je potřeba vycházet z toho, že ta cena bude velmi vysoká. Domácnosti budou motivované k úsporám, pravděpodobně jejich spotřeba v zimě nebude tak vysoká jako v minulých letech. V té souvislosti můžou požádat o nějaké snížení těch záloh. Dodavatelé nemají motivaci fixlovat.

7:15 Je nutné, aby ČEZ tolik zdražoval? - Je to naprosto nutné, tak mu to přikazuje obchodní zákon, nemá jinou šanci stejně jako jiní obchodníci. Vychází z cen na trhu a ty dál nabízí. Samozřejmě nám tam vzniká nedorozumění, protože stát zastropoval ty ceny pro spotřebitele. Ta cena, za kterou zastropoval největší výrobce, je 250 eur za megawatthodinu. Ale obráceně stát nejrůznějšími odvody a zdaněním vybere od toho výrobce všechno nad 70 euro. To znamená, že tady vzniká obrovský rozdíl, 250 mínus 70 euro, který sice ČEZ odvede státu, aby hradil úsporu. Ale odvede mnohem víc peněz, než mají lidé zastropováno. Je otázka, k čemu vlastně stát ty peníze používá, když je nepoužije k zastropování cen elektřiny.

9:00 Ministr financí oznámil, že chce vybrat 100 miliard korun na úhradu těch nákladů spojených se zastropováním pro spotřebitele, ale podle našich propočtů vybere mnohem více peněz od energetických společností. Je s podivem, že vlastně dochází k takovému rozporu.

10:00 Ministr financí nebo vláda by měli vysvětlit, na co ty peníze jdou. Jak s nimi bude stát v budoucnu nakládat. Vzniká tady obava, jestli ty peníze nebudou sloužit obecně k řešení schodku státního rozpočtu a nebudou spojeny s oním stropem pro domácnosti.

11:20 Ministr financí tvrdí, že by od energetických společností mohl v příštím roce vybrat nějakých 65 miliard, ale z toho, co jsme propočítávali my, tak jenom u ČEZu by to mohlo jít ke 100 miliardám. To znamená, že to, co tady ministr prezentoval, když se prezentoval zákon o windfall tax, jsou úplná hausnumera a doposud je nikdo nevysvětlil. Takže tady vzniká určitý dojem, že si tady vláda na celé svoje volební období v podstatě zajistila příjem.

12:35 Ministr financí prokazuje, že by potřeboval proškolit na úrovni mateřské školky. Základ, ze kterého se vyměřuje winfall daň, vychází z průměrů let 2018 až 2021. Což byly obecně nejhorší roky v energetice, kdy cena energií byla extrémně nízko. Takže jakékoli zisky těchto energetických společností už budou ve srovnání s tímto obdobím vždy nadměrné.

13:30 U toho prvního zdanění 90 procenty nejde o zdanění zisku. Tam jde o to, že stát u jednotlivých zdrojů výroby stanoví cenu, nad kterou sebere příjmy, nikoliv zisky, příjmy z prodeje. A to o 90 procent. Například u jaderné elektrárny bude v příštím roce stanoven limit 70 euro za megawatthodinu. Pokud jaderné elektrárny v příštím roce vyrobí elektřinu a prodají ji na trzích například za 300 euro, tak stát sebere 90 procent z 230 euro na oněch 70. A ten zbytek, který výrobcům zbyde, ještě bude dodaněn 60 procenty. Ministr vůbec nerozumí tomu, jaká opatření se tady přijala.

15:30 Myslím, že ne 100 miliard, to určitě stačit nebude. Ale nebude stačit ten strop. Vláda tady stanovila, že pro elektřinu to je 6 korun na kilowatthodinu a 3 koruny na kilowatthodinu u plynu. Málo spotřebitelů si uvědomuje, o jakou cenu jde.

17:00 Velký problém je Centrální zásobování teplem. To se týká 4 milionů lidí. Tam dojde k zásadnímu zdražení tepla. Pomoc tady přijde, ale je otázka, jak tahle pomoc bude dostatečná. Je otázka, jestli by stát neměl uvažovat nad dalšími opatřeními, jak více ulevit.

18:15 Co například velké bytové domy? Měl by tam stát více pomáhat? - Tady je ta situace ještě horší. Ti lidé ještě mají třeba centrální kotelny a nejsou seznámeni s cenami, doteď je to netrápilo. Je to vlastně něco, co jde úplně mimo ně. Ten největší náraz je tedy teprve před námi s novým rokem.

19:15 Co by měl stát ještě udělat? - Je otázka správného nastavení stropu, snížení DPH především pro domácnosti. Mělo by být adresné, neměli bychom se zase pouštět do něčeho plošného, jako je úsporný tarif.

Ptám se já, Marie Bastlová

Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované