Hlavní obsah

Nebezpečí pro klima z Arktidy. „Je až 50krát účinnější než oxid uhličitý.“

Hostem Ptám se já byl bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.Video: Veronika Sedláčková , Seznam Zprávy

 

Reklama

14. 7. 14:15
Článek

Do střední Evropy se blíží další vlna veder. Doléhají na nás naplno důsledky měnícího se klimatu. Dokážeme se s nimi vyrovnat? Nebo máme čekat v dalších letech život, který dosud vídáme jen v apokalyptických filmech?

Nedávné sesuvy ledovců, silné bouře včetně tornád, sucho nebo naopak náhlé povodně. To všechno jsou projevy klimatické změny, která už teď ovlivňuje životní podmínky lidstva. Dokážou opatření, ke kterým se světoví politici zavazují, aby tahle změna byla snesitelná?

Hostem Ptám se já byl bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Dva pády ledovců – na italské Marmoladě a v Kyrgyzstánu –, které si vyžádaly několik lidských životů, svědčí o tom, že se teorie rychle mění v praxi a varování klimatologů před zásadní změnou k horšímu se stávají realitou.

O tom, jak uchovat lidskou civilizaci v dosud známé podobě, diskutují tento týden unijní ministři a ministryně životního prostředí v Praze. Hledají společnou řeč před podzimní klimatickou konferencí, která se tentokrát chystá v Egyptě.

Poslední, šestá zpráva Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) přitom apeluje na státníky, aby si pospíšili. Zapotřebí jsou podle vědců rozsáhlé politické změny. Jinak se svět slovy generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese blíží vstříc klimatické katastrofě.

V našich zeměpisných šířkách znamenají největší ohrožení pro lidské zdraví i kvalitu života a ekonomiku právě horko a sucho. Přibývat ale zřejmě bude i takových událostí, jako bylo loňské tornádo na Moravě nebo náhlé povodně. Dopady klimatické změny jsou navíc skutečně globální. Kvůli nedostatku vody na Blízkém východě nebo v Africe hrozí války, které mohou vyhnat směrem do Evropy statisíce uprchlíků.

Uvědomujeme si rizika spojená se změnou podnebí dostatečně?

A kolik z dosavadního pohodlí musí současná generace obětovat, aby na Zemi našly místo k životu i generace následující?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

02:52 – Stačí se podívat, o kolik se zmenšila plocha alpských ledovců za posledních čtyřicet let. Ten propad je evidentní, zjevný, a dokonce i český turista, který navštěvuje pohoří, tam ten posun vidí. Ústupy ledovců jsou v řádu kilometrů.

04:38 – Pokud v Arktidě dochází ke zmenšování ledové plochy, tak se dramaticky mění barva povrchu. Když si vezmete vodní hladinu pokrytou ledem, tak odráží 99 % veškerého záření, pokud to bude samotné moře, tak může pohlcovat až 90 % záření. Takže to je opravdu dramatická změna.

Arktida včetně Sibiře zažívá mohutné změny a jednou z těch zásadních změn je to, že se tam prodlužuje období vyšších teplot, kdy dochází k tání permafrostu. Je to jedna z velkých neznámých, co tání permafrostu může způsobit, protože některé z hypotéz poměrně dramaticky upozorňují na to, že kromě oxidu uhličitého jde i o metan, jeden z nejúčinnějších skleníkových plynů. Ten se právě při tání permafrostu a tání velkých oblastí, které mají současně hodně organické hmoty, intenzivně uvolňuje. Oteplením permafrostu se uvolní více metanu, což je 25× až 50× účinnější skleníkový plyn než jedna molekula oxidu uhličitého.

07:37 – Nárůst teploty je evidentní, můžeme ho velmi dobře dokumentovat. U těch velmi teplých dnů nad třicet stupňů Celsia, to jsou dny, které se u nás běžně vyskytovaly, ale také je pravda, že se v poslední dekádě u nás vyskytovaly násobně častěji, než bývalo obvyklé. Zvlášť na jižní Moravě a ve středních Čechách. Nejde jen o absolutní rekordy, ale i kolik následuje tropických dnů po sobě a zvlášť jestli mezi nimi jsou, nebo nejsou teplé noci.

09:30 – V těch nejhorších letech, což doposud byly roky 2015, 2018, 2019, tak jsme se dostávali na jižní Moravě k počtům tropických dnů i přes třicet, rekordně i ke čtyřiceti, dříve to bývalo kolem deseti. V tom teplém období téměř polovina dnů je tropických. To je počasí, které známe z Maďarska, Chorvatska, ale rozhodně ne z jižní Moravy.

10:31 – Změníme způsob života? Budeme mít podobně jako v jižních státech siesty přes poledne?

Já myslím, že s tím zákoník práce už počítá. Při určitých teplotách nemůžete po zaměstnancích chtít, aby některé práce venku prováděli. Zemědělci – sadaři, vinaři – vám potvrdí, že v poledne ve vinohradu ani v dnešní době nemůžou strávit nějaký výrazný čas. Práce není efektivní a je to pro ně samotné nebezpečné. Podívejme se, jak se změnilo naše uvažování o klimatizacích. Jejich masivní pořizování nastalo po roce 2010, kdy se ukázalo, že jsou léta, například v Praze a Brně, kdy se bez klimatizace těžko obejdeme. Lidé, kteří dneska investují do zlepšení svého bydlení, o tom také uvažují.

12:38 – Jaké změny jsou nevratné? Na co si budeme muset zvyknout?

Tornáda, sucha – to k našemu klimatu ve střední Evropě patří, naštěstí ne tak často. Jenže tohle se bohužel mění. Mění se ta intenzita s jevy, které nebyly víceleté, jako například sucha. Začínají se stávat realitou. Budeme je zažívat kvůli klimatické změně častěji. Ten proces klimatické změny je nevratný. Ale nemusí to být nezbytně natrvalo. My můžeme a musíme ty emise nějakým způsobem omezit, abychom se za deset let nemuseli bavit o tom, jaké další teplotní rekordy jsme překonali. 42 stupňů Celsia je problém, těžko se s tím tělo srovnává, může to být i smrtelně nebezpečné, ale jsou země, třeba Perského zálivu, které se kvůli nárůstu teplot a vlhké koncentraci vzduchu mohou stát neobyvatelnými. To je něco, co nám naštěstí ve střední Evropě nehrozí.

16:02 – Nelze očekávat, že politici budou tvrdě prosazovat nepopulární opatření. Velkou část odpovědnosti máme na sobě my jako občané. Hledat cesty, jak to zvládnout, a nehledat výmluvy. Já letos žádná zásadní rozhodnutí nečekám, celé to ovlivňuje chování Vladimira Putina, deponizace zdrojů fosilních paliv. Je to vlivová zbraň, kterou používá, a je potřeba se o tom bavit i strategicky. Ano, pokud by Evropa plnila svoje emisní cíle, tak by se stala méně závislou na fosilních palivech, tedy i méně závislou na režimech, jakým je ten ruský.

19:22 – Má se Evropa připravit na klimatickou migraci?

V hodně lidnatých regionech, které jsou blízko Evropě, jako je severní Afrika a Blízký východ, se podmínky pro pěstování klíčových obilovin zhorší nejvíc. A proto musí Evropa usilovat o to, aby klimatická změna byla zmírněna. To není otázka jen morální odpovědnosti nebo zelené ideologie, je to čistě strategická kalkulace. Politici by měli vidět reálná rizika a odstraňovat jejich příčiny. Evropa je magnetem pro migranty. Zkusme zabránit tomu, aby se jiným státům zhoršily životní podmínky u nich doma, a pomozme nastavit ten svět tak, aby tamní lidé doma zůstat mohli.

Ptám se já

Podcast Marie Bastlové a Veroniky Sedláčkové. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované