Hlavní obsah

Mezinárodní vesmírná stanice bez Rusů? Velký problém, ale pro ně, říká expert

Hostem Ptám se já je popularizátor kosmonautiky Milan Halousek (ilustrační foto).Video: Veronika Sedláčková, Seznam Zprávy

 

Reklama

30. 7. 11:30
Článek

Budoucnost vesmírné spolupráce Západu a Ruska na Mezinárodní vesmírné stranici je doslova ve hvězdách. Rusko totiž oznámilo, že z ní plánuje odstoupit. Co by to znamenalo pro kosmonautiku a vědecké objevy?

Hostem Ptám se já byl předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Halousek.

Rusko se chce po roce 2024 stáhnout z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem to v úterý řekl nový šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov.

Je vidět, že ozvěna války na Ukrajině doléhá až do kosmu. Poté, co putinovský režim napadl sousední zemi a Západ na něj oplátkou uvalil sankce, skončily u ledu i společné evropsko-ruské vesmírné projekty. Spolupráce na ISS je v tomhle zatím výjimkou.

Kreml teď tvrdí, že si postaví vlastní ruskou orbitální stanici (ROSS). A podle vedení Roskosmosu je to dokonce priorita v oblasti pilotované kosmonautiky. Přitom ještě začátkem měsíce se americká vesmírná agentura NASA a Roskosmos dohodly na pokračování společných letů na stanici ISS.

Jak vážně brát ruské plány? A měla by se Evropa více zaměřit na bezpečnost ve vesmírném prostoru?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co zaznělo v rozhovoru:

1:00 - Co by znamenalo pro fungování Mezinárodní vesmírné stanice, kdyby se z ní stáhli Rusové? To zatím nikdo neví, ale pravděpodobně velké problémy i pro mezinárodní část posádky - USA, Evropu, Kanadu, Japonsko. Fatální by to bylo pro ruskou část, Rusové by pak neměli kam do vesmíru létat. Dá se předpokládat, že ISS by to rozdělení přežila. Jak by to bylo s jejím technickým fungováním, to už je na zváženou. Ale myslím, že by se to technicky zvládlo.

2:00 - Stanice, která se začala stavět v roce 1998, je dnes velká jako fotbalové hřiště, takže poměrně velký objekt. Vždy byla stavěná jako komplex, kde každá část pracovala ve prospěch toho celku. Jednotlivé ruské moduly pracují ve prospěch americké části a obráceně. Pokud by mělo dojít k odchodu Rusů, znamenalo by to velké problémy jedné i druhé strany. Je ale zatím třeba oddělit politická prohlášení od skutečnosti, která je odlišná - posádky na ISS spolu úzce spolupracují, bez toho to prostě nejde.

3:30 - Kromě politických excesů, jako bylo vyvěšení vlajky Luhanské a Doněcké republiky v ruském modulu, ta spolupráce funguje. Nedávno po 14 letech vystoupila italská astronautka z ruského segmentu. Za pár týdnu navíc startují nové posádky - v Crew Dragon poletí ruská astronautka a v kabině Sojuzu zase americký astronaut. Je tedy vidět, že ta spolupráce funguje. Vesmír je tak extrémně nebezpečné prostředí, že bez spolupráce by hrozily obrovské problémy všem, kteří jsou na palubě.

5:30 - Je podle vás jisté, že od roku 2024 se už Rusko na provozu ISS podílet nebude? Co to je po roce 2024? Může to být rok 2028, nebo rok 2030. Je to prohlášení, které se teď hodilo, protože rok 2024 je klíčový. Do tohoto roku všechny organizace ISS deklarovaly, že stanici budou provozovat a financovat. Po roce 2024 se musí uzavřít nová smlouva. (…) Věřím, že se budou Rusové snažit na ISS udržet co nejdéle. Je to pro ně místo, kde mohou ve vesmíru fungovat a dělat vědu. Neměli by nic jiného.

7:30 - Peníze na ISS musí chodit pořád. Je to stará věc, začala se stavět v roce 1998, od roku 2000 je trvale obsazena posádkou. Lidé jsou tam 22 let a je třeba ji trvale udržovat. Je to zařízení ve velmi nepříznivém prostředí vesmíru. Rusové na to nedávají dost peněz, ale pořád myslím, že bezpečnost stanice je aktuálně zajištěna. Větší porucha ale může znamenat fatální problémy. Nikdy ale nelze říct, zda z hlubokého vesmíru nepřiletí nějaký kámen a tu stanici nezničí - na to může být udržována, jak chce, a přesto to může znamenat její konec.

10:00 - Místo Rusů není nikdo připravený převzít štafetu. Létá se tam s CrewDragon nebo Sojuzy, ale jsme před opakovaným zkušebním startem lodi Starliner společnosti Boeing, která bude dopravovat posádky, takže budeme mít tak tři stroje.

12:00 - NASA se oprostila od závazků dopravovat lidi a náklad na nízkooběžnou dráhu. Zaměřila se na hlubší vesmír - první krok bude návrat lidí na Měsíc, který plně zaštiťuje NASA ve spolupráci se soukromými společnostmi. Ten soukromý sektor má takovou sílu, že už to nelze oddělit.

13:00 - S pilotovaným letem na Mars, o kterém se bavíme kolem roku 2032 až 2035, mise ExoMars nemá nic společného. Je to nešťastná mise v tom smyslu, že už měla letět v roce 2018, 2020, pak 2022. ExoMars byla první věc, která byla s ukrajinskou krizí zastavena Dnes víme, že ExoMars nepoletí ani v tom dalším startovacím oknu za asi 26 měsíců. Vědci jsou velice smutní, protože pro řadu z nich to byla celoživotní aktivita. Myslím, že ta mise jako taková bude ukončena a začne se připravovat nový program s jinými partnery, mezi kterými nebude Rusko. Je to nejviditelnější program, který byl poškozen invazí na Ukrajinu.

16:00 - Spolupráce s Ruskem byla na dobré úrovni. Ruští vědci jsou chytří a zkušení. Proti některým jiným raketám byli svého času Rusové levní, ale Elon Musk a jeho Falcony jsou asi teď lacinější. Politické problémy ale dlouhou dobu vědecká komunita nevnímala.

18:00 - Zatím nejsme v éře kosmických válek, o které se mluvilo v éře prezidenta Reagana. Myslím, že tam nedojdeme, obě strany si uvědomují, že obě strany mají stejné prostředky a ta rovnováha sil je vyrovnaná.

Ptám se já

Podcast Marie Bastlové. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované