Ruský plán naprosto selhal. Nečekali, že to zajde tak daleko, tvrdí expert

Z Ukrajiny zatím přicházejí zprávy o ostřelování civilních cílů. Ruská armáda dokonce střílí na lidi snažící se opustit třeba obléhaný přístav Mariupol, nedaří se udržet dohodnutý humanitární koridor.

Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik a v minulosti i poradce ministra obrany Milan Mikulecký.

„Dejte mi letadla, pokud nemáte sílu a vůli uzavřít nebe,“ vyzývá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj západní společenství, aby mu pomohlo chránit zemi před ruskými vzdušnými útoky. Ruská armáda útočí čím dál častěji nejen na vojenské a strategické, ale i na civilní cíle a dodržovat se nedaří ani dohodnuté humanitární koridory. Jeden má fungovat v těžce zkoušeném přístavu Mariupol.

Podle OSN zahynulo ve válce už skoro čtyři sta civilistů, z toho na čtyři desítky dětí. Vladimir Putin trvá na tom, že boje ustanou, jen když se Ukrajinci přestanou bránit a splní požadavky Moskvy. Kyjev se ale vzdát nehodlá a Volodymyr Zelensky vyzývá politiky západního světa, aby dali rozkaz k vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou, nebo aby alespoň dodali tamní armádě letadla a zpřísnili sankce.

Jak dlouho dokáží za těchto okolností ukrajinští vojáci vzdorovat ruské přesile? A může nebo měla by být reakce Západu na ruskou agresi tvrdší a důraznější?

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu, audiu nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 - Informace, které máme z oficiálních zdrojů, je nutné neustále ověřovat. Z obou stran přichází dezinformace. Propaganda je důležitá i na ukrajinské straně, protože posiluje vůli a sílu k odporu. Nejen vojáků, ale i civilistů. V tuto chvíli Rusům ale jednoznačně nevyšel válečný plán, tohle nikdy neplánovali a je vidět, že se nedaří ruskou armádu reformovat. I když jejich myšlenkoví vůdci mají občas dobré nápady, jejich realizace se v praxi nekoná. Ruská armáda stále spoléhá na tu masu a ty zbraně, které měly být „game changery“, tak neexistují. Byly to jen pohádky pro domácí obyvatelstvo. Je vidět, že válčení ruské armády se od čečenských válek nezměnilo.

4:00 - Můj dojem byl ten, že ani nemělo jít o válku. Že mělo jít o to, že nějaké speciální jednotky obsadí Kyjev, zajmou a donutí Zelenského, aby podepsal kapitulaci a předal vládu. Do toho budou postupovat kolony z území, které budou vítány proruským obyvatelstvem. Nic z toho nevyšlo. Rusové tenhle model v minulosti uplatnili – v Československu nebo Afghánistánu.

5:00 - Předpokládal jsem mnohem větší infiltraci ruských tajných služeb a speciálních jednotek do kyjevského obyvatelstva.

8:00 - Už jsme se přesvědčili, že Rusákům nelze věřit, že cokoliv řeknou a následně udělají. A je rozdíl mezi lidmi, které vidíme demonstrovat přes brutální postihy, které jim hrozí, a „Rusáky“. Každopádně v uplynulých dnech humanitární koridory nefungovaly a nerozumím tomu, že mezinárodní organizace, které si řadu let platíme, nejsou schopny zasáhnout, ať už je to Červený kříž, OSN nebo EU jako nějaký úřední aparát.

10:00 - Pořád jsem trochu skeptický k tomu, nakolik ukrajinská armáda bude schopná na svém území zajistit servis a údržbu letadel, které by jim svobodný svět byl schopen v reálném čase dodat. (…) Něco jiného jsou vrtulníky, které mohou působit z rozptýlených míst.

13:00 - Měl by Západ zajistit bezletovou zónu nad Ukrajinou? Je na to několik pohledů. Putin je ten, kdo nastoluje pravidla hry a my na ně reagujeme. Nevěřím úplně jeho jaderným výhružkám, ale musíme s nimi počítat. Útok na jadernou elektrárnu mohl být pomyslnou červenou linií, po které jsme mohli říct, že vyhlásíme bezletovou zónu alespoň na západ od Dněpru a myslím, že Rusové by s tím příliš mnoho nenadělali. Pokud hrajeme tu hru, že do toho konfliktu nezasahujeme a jen podporujeme jednu z bojujících stran, v tom případě budeme těžko udržovat bezletovou zónu. Dá se ale vyhlásit několika způsoby – může ji vyhlásit OSN, kde to neprojde přes Radu bezpečnosti, kde má Rusko právo veta. Ale umím si představit model, kdy bezletovou zónu vyhlásí Ukrajina nad svým nebem a požádá nějakou zemi, která by to mohla vymáhat. A možná by bylo vhodné požádat Čínu, ta by to nejspíš neudělala, ale bylo by to dobré namalovat si jasně pravidla, když říká, že by každý měl respektovat územní celistvost té které země.

15:00 - Čína dlouhodobě hlásá, že se chce podílet na odpovědnosti, co se teď ve světě děje a teď by měla šanci. Nemyslím, že by to bylo vyslyšeno, ale vyslalo by to zprávu světu.

16:00 - Pokud se hovoří o vrtulnících, to dává čím dál větší smysl. Vidíme schopnost ukrajinských vzdušných sil, minimálně v částech, kde ruská vzdušná nadvláda není. Kde neoperují jejich stíhací letouny. Pro nás vrtulníky, které máme dnes ve výzbroji, nemají do budoucna žádnou hodnotu.

17:00 - Co by znamenalo, kdyby Rusko porazilo Ukrajinu? Že se mu plní jeho plán a budeme mít Rusy zase o něco blíž. Budeme mít Rusy oslabené, několik let si budou muset lízat rány, ale neumím si představit, že by Evropa držela dlouho Rusko pod sankcemi. Určitě bychom za nějaký čas viděli nějakou snahu o prolomení. A teď nemáme pořád takové sankce, které by Rusko bolely zásadním způsobem. Je stále cítit role Německa, které bylo tak trochu Trojským koněm ruské politiky v Evropě a i jemu můžeme dnes tak trochu poděkovat za to, co se na Ukrajině děje. Je tedy nutné Rusy udržet co nejdál a Ukrajinu podporovat.

19:00 - Co může dělat česká vláda? Dávat k dispozici zbraně a to se děje, ale nezůstával bych jen u toho a přemýšlel bych dopředu. Rusové budou pronikat dál a bude čím dál víc příležitostí k asymetrickému, partyzánskému boji. Pro něj je třeba zajistit logistiku a to jsou nejen zbraně, ale i medicínská péče, léčiva, věci k ošetření, spojení, které se zatím tolik neřeší – tedy vojenské radiostanice, nebo stravování. To vše tam teď můžeme dodávat.