Hlavní obsah

Babiš pošle 100 miliard. Šest milionů Čechů čeká na svůj podíl

Kdo vydělá na rozhodnutí Babišovy vlády změnit daně z příjmu?

Reklama

28. 8. 2020 19:45

Vláda v prosinci pošle každému z penzistů „třináctý důchod“ ve výši pěti tisíc korun. Minimálně stejnou částku ušetří měsíčně každý ze sta tisíc nejlépe placených zaměstnanců, protože od ledna se sníží daň z příjmu.

Článek

To ovšem není jediný z paradoxů nového vládního plánu na krizovou pomoc občanům, který v pátek oznámil premiér Andrej Babiš.

Strany vládní koalice mají k dispozici jediný ekonomický důvod, proč se chystají přilepšit dvěma milionům důchodců a více než čtyřem milionům zaměstnanců. „Vláda chce nejspíš zvýšit kupní sílu,“ vysvětlila členka vládního poradního sboru NERV Ilona Švihlíková pro iDnes.cz. Lidé vybavení většími částkami začnou víc utrácet a pomohou tak rozjet ekonomiku postiženou dopady koronavirové krize. Tento argument zpochybnil už počátkem srpna Eurostat, který sice potvrdil, že Evropané méně utrácejí, není to však tím, že mají méně peněz. Případný výpadek příjmu totiž dorovnají vlády proudem mimořádných podpor. Lidé zřejmě šetří jen z obavy, co přijde.

Také v Česku mají lidé dost peněz i bez třináctých důchodů, i bez toho, že se patnáctiprocentní daň z příjmu bude napříště počítat z hrubé namísto superhrubé mzdy. Na stránkách Českého statistického úřadu jsou k dispozici předběžné údaje, podle kterých se mzdy více než milionu zaměstnanců průmyslových odvětví propadly proti loňskému roku v prvním pololetí o čtyři procenta. Zároveň však objem platů státních zaměstnanců včetně učitelů vyrostl o sedm procent. Na platech se nepochybně šetřilo v sektoru služeb, naopak zásadní potíže nepostihly stavebníky ani zemědělce, a také důchody se zvýšily o 6-7 procent.

Obvyklé příjmy Čechů se tedy v průměru nesnížily, zároveň poklesla útrata v maloobchodě o 2,5 procenta, prodej automobilů poklesl dokonce o víc než pětinu. Vzhledem k tomu, že domácnosti za pololetí utratí asi 1,5 bilionu korun, pak je jisté, že ve srovnání s loňskem mají Češi k dispozici nejméně 50 miliard, které neutratili.

Do toho se ještě nepočítá vládní pomoc proti dopadům koronaviru a další podpory. Za první pololetí rodiny inkasovaly 10 miliard navíc na ošetřovném, o sedm miliard narostl rodičovský příspěvek, dvaceti miliard dosáhl kompenzační bonus pro živnostníky, stejnou částku stát odpustil tím, že prominul zálohy na pojistné i na daně příjmu a že k tomu ještě zrušil daň z nabytí nemovitostí. Češi si nechali doma proti loňsku 100 miliard navíc a těžko předvídat, co podniknou, až dostanou dalších 15 miliard na důchodovém příplatku a 90 miliard na nižší sazbě daně z příjmu.

Domyslet potřebuje i premiérův výklad, který představuje novou vládní podporu jako určitý druh sociální pomoci pro občany, kteří „prožívali stres během koronavirové krize“. Podle této logiky trpělo nejvíc zhruba padesát tisíc zaměstnanců s příjmy vyšším než čtyřnásobek průměrného platu, tedy přes 140 tisíc korun hrubého měsíčně.

Díky tomu, že se sníží daňový základ, ušetří do ledna nejméně sedm tisíc měsíčně. U pár tisíc zaměstnanců s měsíčním platem nad čtvrt milionu měsíčně to bude devět tisíc. Nejpočetnější skupina zaměstnanců, tedy necelé tři miliony s platem od 25 do 50 tisíc hrubého ušetří částku mezi 700-2700 korunami měsíčně. O nic nebo maximálně o pár stovek měsíčně si díky daňovým změnám polepší necelý milion zaměstnanců s platem do 18 tisíc.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované