Hlavní obsah

Benzin může podražit o dvě koruny. Poslanec za ANO chce víc biosložky

Foto: Pixabay.com

Ilustrační snímek.

Reklama

7. 6. 12:44

Dvojnásobný podíl bioetanolu v benzinu. Poslanec ANO Pavel Pustějovský navrhl nenápadnou změnu, s níž už ve Sněmovně narazil na konci roku. Změna by přihrála nový byznys mimo jiné Agrofertu, ve kterém Pustějovský působí.

Článek

Součástí novely zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou brzy čeká finální hlasování v Poslanecké sněmovně, je pozměňovací návrh, který zvyšuje minimální množství biolihu v benzinu prakticky na dvojnásobek.

Autorem je poslanec Pavel Pustějovský (ANO). Stejnou změnu se politik ze Zlína snažil prosadit v novele zákona o hmotných rezervách už v prosinci, kdy neuspěl.

Novela přenáší do českého práva unijní směrnici RED II, která má také snížit emise z dopravy a podle které musí podíl obnovitelných zdrojů v dopravě činit do roku 2030 čtrnáct procent. Pokud by Pustějovského návrh prošel, vzrostl by podíl biolihu ze 4,1 na 8,8 procenta za kalendářní rok.

Odpůrci narážejí na to, že zákon nešel klasickou cestou přes vládu a nebyl konzultován s profesními svazy v rámci meziresortního řízení. Ministerstvo průmyslu a obchodu to vysvětlilo časovou tísní s přepisem směrnice do české legislativy.

Pustějovský je zároveň členem představenstva chemičky Deza z koncernu Agrofert, výrobce černouhelného dehtu a surového benzolu. Společnost Ethanol Energy ze skupiny je druhým největším výrobcem biolihu v Česku. Lídrem trhu je francouzská společnost Tereos TTD, jíž patří cukrovar v Dobrovicích u Mladé Boleslavi.

Benzin podraží o dvě koruny

Pokud by pozměňovací návrh prošel, přibude polí kukuřice a cukrovky, lihovarníkům se zvýší výroba a zákazníci si připlatí za dražší benzin. SZ Byznys žádaly poslance o reakci, ale od pátku nereagoval.

Česko by prakticky zavedlo benzin E10 s vyšší příměsí dražší biosložky, který je běžně k dostání na čerpacích stanicích v Německu, na Slovensku, v Maďarsku, Francii a Anglii pod označením Super Plus. V tuzemsku E10 nově od letošního roku nabízí Unipetrol na síti Benzina. Klasický benzin v Česku obsahuje dnes maximálně pět procent biolihu.

Ivan Indráček, viceprezident Evropské asociace nezávislých petrolejářů, za správnou cestu nepovažuje stanovení povinných podílů konkrétních biosložek v palivu, ale emisních úspor, které by dodavatelé museli splnit. „Je klidně možné, že takovou cestou bude i benzin E10. Ale nebude to proto, že nám to nařídí zákon, ale proto, že ji trh vyhodnotí jako jednu z nejefektivnějších cest ke snížení emisí, tedy nejvýhodnější, nejlevnější pro spotřebitele,“ řekl.

Řidiči by si určitě za tankování připlatili, protože biosložka je dražší než fosilní palivo a žádné daňové slevy už se dnes neposkytují.

„Spočítali jsme, že by řidiči reálně zaplatili asi o dvě koruny víc za litr,“ říká šéf Asociace pro elektromobilitu Lukáš Hataš. Mnohem významnější dopad očekává do krajiny kvůli pěstování monokulturních plodin. „Pěstování kukuřice, která se také na výrobu biolihu používá, je průšvih kvůli erozím,“ uvedl s tím, že biopaliva první generace nejsou efektivní a pro pokročilejší biopaliva není v tuzemsku průmyslová infrastruktura.

Bioetanol se vyrábí také z brambor a cukrové řepy. Pro technické využití se v tuzemsku v roce 2019 využily bulvy cukrovky ze tří tisíc hektarů polí. Na výrobu lihu šlo také 80 tisíc tun kukuřice z 513 tisíc tun. Další část plodiny skončila v bioplynkách.

„U výroby metylesteru řepkového oleje a biolihu je v posledních letech patrná klesající tendence, u bioplynu setrvalý stav,“ uvedl mluvčí Zemědělského svazu Vladimír Pícha.

Proti návrhu poslance Pustějovského už se objevil pozměňovací návrh dvou Pirátů Radka Holomčíka a Petra Třešňáka, kteří požadují zrušení pasáže o zvýšení minimálního podílu bioetanolu v benzinu.

„Navyšování podílu biopaliv první generace nemá relevantní environmentální přínosy, nezaručuje udržitelné využívání energie z obnovitelných zdrojů ani dostatečnou úsporu emisí a není v souladu s novou politikou EU,“ argumentují.

Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, která zastupuje deset firem z ropného sektoru, například Agrofert, Čepro, Mero, Mol a Unipetrol, tvrdí, že benzin v kvalitě E5 není udržitelný. „Z ekonomického i technologického a ekologického pohledu je biolíh v kvalitě E10 nebo ETBE (etyltercbutyléter, náhrada biolihu, pozn. redakce) rozumným řešením pro snížení emisí oxidu uhličitého,“ říká mluvčí Václav Loula.

Na benzin E10 jsou homologovány automobily vyráběné podle normy Euro 4 z roku 2005, to znamená 16 let staré vozy. Motory škodovek podle vyjádření tuzemské automobilky jsou na palivo uzpůsobené od roku 2002.

Bioplynový tunel

Kromě biosložek ve stávajících palivech by měl větší roli v dopravě budoucnosti sehrát také biometan. I ten však vyvolává kontroverze.

Indráček z Evropské asociace nezávislých petrolejářů varoval, že se v návrhu skrývá „bioplynový tunel“, který je obdobou solárního tunelu. Výrobci biometanu mají mít právo na získání „zeleného bonusu“, ale není přitom jasné, jak vysoký bude, ani jeho dopad na státní rozpočet.

„Poslanci tedy mají schválit princip, aniž by tušili, jestli zavazují stát k budoucím výdajům v úrovni desítek milionů nebo desítek miliard,“ varoval v dopise zákonodárce.

Bioplynové stanice by však musely investovat do modernizací, které jim vedle tepla a elektřiny umožní vyrábět i bioplyn určený pro dopravní prostředky.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované