Hlavní obsah

Bezprecedentní krok polského parlamentu, po volbách se sejde znovu ve starém složení

Foto: Kancelaria Sejmu

Poslanci polského Sejmu na poslední schůzi před říjnovými parlamentními volbami.

13. 9. 9:48

Sice už dva dny po volbách, ale ještě ve starém složení. Sejm, tedy dolní komora polského parlamentu, ve středu v noci přerušil svou poslední schůzi v končícím volebním období. Z rozhodnutí vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) se ale současní poslanci sejdou ještě hned po říjnových parlamentních volbách. Opozice plán ostře kritizuje.

Článek

Oficiálním důvodem bezprecendentního kroku vedení Sejmu, které ovládá konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského, je krátký čas na volební kampaň a také prosby vládních poslanců, aby mohli vyjet do svých obvodů přesvědčovat voliče.

Maršálek Ewa Witeková z PiS, tedy předsedkyně Sejmu, ve středu svoje rozhodnutí obhajovala: „Všechno probíhá v souladu se zákonem a jednacím řádem a netýká se toho, že bychom chtěli zavádět něco nového.” Vyloučila, že by chtěli konzervativci po volbách měnit naplánovaný harmonogram schůze a zařazovat mimořádné body.

Opozice ale stranu podezřívá z tajných plánů. „Když vidíme dosavadní kroky PiS a to, jak v tomhle období fungoval parlament, a vládní strana ve zkrácených řízeních velmi rychle dokázala schvalovat škodlivé a nebezpečné zákony, vyvstává otázka, co se bude dít na schůzi ve starém složení po volbách,” řekla ve čtvrtek poslankyně opoziční Občanské platformy Agniezska Pomaska.

Foto: Kancelaria Sejmu

Předsedkyně Sejmu Ewa Witeková s takzvanou maršálkovskou holí

Vůbec nejdivočejší teorií je v běžící předvolební kampani i podezření, že si dělá Kaczyńského strana prostor pro odmítnutí výsledku voleb. Takřka fantasmagorickou představu zahrnující popření všech demokratických principů shazuje i fakt, že v Polsku samotné sčítání hlasů a vyhlášení konečných výsledků trvá poměrně dlouho a do dvou dnů se pravděpodobně nestihne.

Možné, ale nelogické

Ústavní právníci považují pokračování schůze po volbách sice za legální, ale za nelogický krok. „Takové přijímání zákonů k ničemu nevede. Jen pokud je situace dramatická: rozsáhlé povodně, zemětřesení, válka. Tehdy takový výjimečný způsob práce parlamentu má smysl. V normální situaci je to nelogické,” cituje portál Demaskator ústavního právníka Marka Chmaje z varšavské univerzity SWPS.

„Není to v souladu s zavedenou praxí a parlamentními zvyky, že se Sejm neschází v průběhu volební kampaně a obzvlášť po volbách, aby neohraničoval mandát nově zvoleným poslancům,” shoduje se s Chmajem jeho kolega z Vratislavské univerzity Ryszard Balicki, kterého cituje agentura PAP.

Foto: Kancelaria Sejmu

Šéf strany PiS Jarosław Kaczyński s kolegy v poslaneckých lavicích.

Podle kandidátky opoziční Občanské koalice na premiérku Małgorzaty Kidawy-Błońské se chce PiS pojistit před výsledky voleb a těsně po nich ve starém parlamentu přijmout „nějaký zákon, který by strana normální cestou nemohla prohlasovat”. Ve stejném duchu se vyjádřil i vicemaršálek Sejmu Stanisław Tyszka z hnutí Kukiz’15.

Parlament jako nástroj

Parlamentní zpravodaj rádia TOK FM Roch Kowalski považuje krok PiS bezprecedentní, zapadá podle něj ale do celkového přístupu konzervativců k parlamentu.

„Sejm se stal hlasovací mašinerií, má absolutní rekord v rychlosti přijímání zákonů. Jeden návrh prošel legislativním procesem během rekordních osmi hodin. Z pohledu státu a transparentnosti přijímání zákonů a kvalitní legislativní práce jsou to škody, které se v dalších letech budou jen těžko napravovat,” řekl Kowalski Seznamu.

Částečným obrazem polského parlamentarismu přitom může být chování k veřejnému ochránci práv Adamu Bodnarovi, který je častým terčem vládnoucí strany – kritizuje totiž porušování občanských práv a problémy s krizí vlády práva a dodržováním ústavního pořádku.

Foto: Kancelaria Sejmu

Polský ombudsman Adam Bodnar představoval svou výroční zprávu téměř prázdnému parlamentu.

Pro představení své letošní výroční zprávy dostat Bodnar čas ve středu krátce před půlnocí, o den dřív mu navíc předseda komise pro spravedlnost z řad PiS vypnul mikrofon.

Poláci budou do Sejmu a Senátu volit v neděli 13. října. V dosavadních předvolebních průzkumech vede přesvědčivě strana PiS se ziskem okolo 42 procent. Do Sejmu by se dostala také opoziční Občanská koalice Občanské platformy a menších partnerů s podporou zhruba 23 procent, spojená levice se 13 procenty a agrární lidovci ve spojení s populistickým hnutím Kukiz’15 s téměř šesti procenty. Pod prahem pro vstup do parlamentu je krajně pravicová Konfederace se zhruba čtyřmi procenty.

Doporučené