Hlavní obsah

Běžte, jen když na to vážně máte, reaguje pořadatel na studii o potížích maratonců

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Maraton.

Reklama

Ředitele závodů RunCzech Václava Skřivánka překvapila studie společnosti IKEM, na které RunCzech spolupracoval. Studie dokázala, že běžci nejsou dostatečně připraveni na překonání svých fyzických možností a nejsou zdravější než běžná populace. Na kolapsy jsou však organizátoři během závodu podle Skřivánka připraveni.

Článek

Studie upozornila na časté přehřátí organismu, ale především problémy se srdcem a játry, kterých si běžci před závodem nejsou vědomi. A po extrémním sportovním výkonu se často projeví zdravotní potíže. Problémy se srdcem objevili lékaři u 70 % běžců, kteří maraton absolvovali.

Podle Václava Skřivánka je nejdůležitější prevence samotných běžců. „Lékařská prohlídka u specialisty, poctivá a dostatečná příprava, sledování aktuálního stavu a poslouchání vlastního těla jsou podle mě základní pilíře,“ dodává Skřivánek.

Během samotného závodu se pak podle něj organizátoři snaží zajistit vhodné podmínky pro běh a v případě, že by kolaps nastal, jsou připraveni poskytnout pomoc co nejrychleji.

„Snažíme se jim podat co nejpodrobnější informace o podmínkách a zajištění servisu. Při samotném závodě jde pak už zejména o rozpoznání kolapsového stavu ještě před tím, než plně propukne. Spolupracujeme s profesionálními záchranáři, na trase jsou AED cyklohlídky a medical pointy. Postupně také proškolujeme tým. Jako další se snažíme přizpůsobit podmínkám, zejména počasí, a upravit dle toho dostupnost vody a osvěžovačů na trase,“ sdělil Seznam Zprávám Skřivánek.

Studie mimo jiné ukázala, že 70 % běžců má po maratonu pravděpodobně poškození myokardu a 26 procent běžců vykazuje známky poškození ledvin. Podle IKEMu bylo v posledních letech na Kliniku anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče IKEM přijato několik běžců v kritickém stavu. Vykazovali především příznaky přehřátí, měli poruchu vědomí, trpěli křečemi a poškozením orgánů.

Výsledky studie Skřivánka překvapily. „Čísla jsou to vysoká a ukazuje to na potřebu si své zdraví hlídat,“ dodává. Podle něj však běžců, kteří zkolabují během závodu, jsou nižší jednotky a záleží na počasí a trati. „Nejčastější je ošetřování puchýřů a lehkých odřenin, což jsou v porovnání s kolapsovými stavy malé potíže,“ dodává. Příčinou kolapsu pak bývá většinou dehydratace a přehřátí.

Samotný běžec, který se pouští do maratonu, by se měl podle ředitele závodů RunCzech připravovat postupně a dlouhodobě. Ideálním kandidátem na maraton je pak podle něj „běžec, co má za poslední roky dostatečně naběháno v tréninku, má zkušenosti ze závodů s kratší délkou, prověřil své zdraví s doktory, je si vědom náročnosti a poslouchá své tělo“.

K myšlence provést observační studii a ukázat amatérským běžcům, že ne každý může absolvovat náročný sportovní výkon bez rizika, přivedla lékaře IKEMu zkušenost s pacienty, kteří během běžeckých závodů prodělali kolapsový stav, ale i život ohrožující situace, pro které museli být hospitalizováni.

V roce 2019 během pražského maratonu testovali lékaři Institutu klinické a experimentální medicíny 97 amatérských běžců. Před závodem, těsně po něm a po 24 hodinách po dokončení maratonu si dobrovolníci nechali vyšetřit krev a srdce, odevzdali data ze sporttesterů a pak už jen čekali na výsledky od lékařů. Ty však nedopadly zrovna nejpříznivěji.

Z výsledků vyplývá, že maraton s sebou nese pro zdraví nedostatečně trénovaného běžce značná rizika. Jinak je tomu ovšem u systematického, dlouhotrvajícího tréninku. Jen dostatečný trénink ale nestačí, je především nutné detailně znát svůj zdravotní stav.

Reklama

Doporučované