Hlavní obsah

Běžte, jen když na to vážně máte, reaguje pořadatel na studii o potížích maratonců

Maraton.

Reklama

11. 2. 2020 6:13

Ředitele závodů RunCzech Václava Skřivánka překvapila studie společnosti IKEM, na které RunCzech spolupracoval. Studie dokázala, že běžci nejsou dostatečně připraveni na překonání svých fyzických možností a nejsou zdravější než běžná populace. Na kolapsy jsou však organizátoři během závodu podle Skřivánka připraveni.

Článek

Studie upozornila na časté přehřátí organismu, ale především problémy se srdcem a játry, kterých si běžci před závodem nejsou vědomi. A po extrémním sportovním výkonu se často projeví zdravotní potíže. Problémy se srdcem objevili lékaři u 70 % běžců, kteří maraton absolvovali.

Podle Václava Skřivánka je nejdůležitější prevence samotných běžců. „Lékařská prohlídka u specialisty, poctivá a dostatečná příprava, sledování aktuálního stavu a poslouchání vlastního těla jsou podle mě základní pilíře,“ dodává Skřivánek.

Během samotného závodu se pak podle něj organizátoři snaží zajistit vhodné podmínky pro běh a v případě, že by kolaps nastal, jsou připraveni poskytnout pomoc co nejrychleji.

„Snažíme se jim podat co nejpodrobnější informace o podmínkách a zajištění servisu. Při samotném závodě jde pak už zejména o rozpoznání kolapsového stavu ještě před tím, než plně propukne. Spolupracujeme s profesionálními záchranáři, na trase jsou AED cyklohlídky a medical pointy. Postupně také proškolujeme tým. Jako další se snažíme přizpůsobit podmínkám, zejména počasí, a upravit dle toho dostupnost vody a osvěžovačů na trase,“ sdělil Seznam Zprávám Skřivánek.

Studie mimo jiné ukázala, že 70 % běžců má po maratonu pravděpodobně poškození myokardu a 26 procent běžců vykazuje známky poškození ledvin. Podle IKEMu bylo v posledních letech na Kliniku anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče IKEM přijato několik běžců v kritickém stavu. Vykazovali především příznaky přehřátí, měli poruchu vědomí, trpěli křečemi a poškozením orgánů.

Výsledky studie Skřivánka překvapily. „Čísla jsou to vysoká a ukazuje to na potřebu si své zdraví hlídat,“ dodává. Podle něj však běžců, kteří zkolabují během závodu, jsou nižší jednotky a záleží na počasí a trati. „Nejčastější je ošetřování puchýřů a lehkých odřenin, což jsou v porovnání s kolapsovými stavy malé potíže,“ dodává. Příčinou kolapsu pak bývá většinou dehydratace a přehřátí.

Samotný běžec, který se pouští do maratonu, by se měl podle ředitele závodů RunCzech připravovat postupně a dlouhodobě. Ideálním kandidátem na maraton je pak podle něj „běžec, co má za poslední roky dostatečně naběháno v tréninku, má zkušenosti ze závodů s kratší délkou, prověřil své zdraví s doktory, je si vědom náročnosti a poslouchá své tělo“.

K myšlence provést observační studii a ukázat amatérským běžcům, že ne každý může absolvovat náročný sportovní výkon bez rizika, přivedla lékaře IKEMu zkušenost s pacienty, kteří během běžeckých závodů prodělali kolapsový stav, ale i život ohrožující situace, pro které museli být hospitalizováni.

V roce 2019 během pražského maratonu testovali lékaři Institutu klinické a experimentální medicíny 97 amatérských běžců. Před závodem, těsně po něm a po 24 hodinách po dokončení maratonu si dobrovolníci nechali vyšetřit krev a srdce, odevzdali data ze sporttesterů a pak už jen čekali na výsledky od lékařů. Ty však nedopadly zrovna nejpříznivěji.

Z výsledků vyplývá, že maraton s sebou nese pro zdraví nedostatečně trénovaného běžce značná rizika. Jinak je tomu ovšem u systematického, dlouhotrvajícího tréninku. Jen dostatečný trénink ale nestačí, je především nutné detailně znát svůj zdravotní stav.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované