Hlavní obsah

Bitvu s koronavirem jsme vzdali, říká vědec Šerý

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

20. 8. 10:03

Lidé jsou už z boje s koronavirem unavení a odevzdaní, ale měli by být zodpovědní a ohleduplní - každý test na koronavirus stojí peníze nás všech, říká ve Výzvě neurobiolog a specialista na DNA diagnostiku Omar Šerý.

Článek

V Česku přibývá nakažených, stejně tak ve světě. Prohráváme boj s koronavirem?

Určitě boj neprohráváme, žádná bitva se nekoná, mnozí z nás totiž boj vzdali dopředu. Lze to přirovnat ke středověkému hradu, který je obléhán již od února cizími nájezdníky a lidé se po měsících rozhodli otevřít brány a pustit nájezdníky mezi sebe. Proč? Protože je to už unavuje, štve, nevidí jiné východisko, jsou unaveni, strach přechází v odevzdání se. Někteří to zaplatí zdravím nebo životem, jiní přežijí a podvolí se nájezdníkům. Takže to většina přežije, ale změní to životy všem.

Jsou narůstající čísla v Česku podle vás důsledkem větší míry testování? Nebo se virus prostě více šíří?

Pokud vycházím z čísel z naší laboratoře v Brně, tak období mezi koncem dubna a testováním pendlerů přineslo pouze tolik případů pozitivity, kolik napočítáte na jedné ruce. Naše populace nikdy promořena nebyla a doposud není. Jakmile se ale otevřely hranice, začali k nám jezdit pozitivní cizinci a Češi, kteří se nakazili v zahraničí. Počty nakažených najednou prudce stouply na přibližně 5 nakažených na sto lidí. Jednalo se skutečně vesměs o cizince, co k nám přijeli ze zahraničí, a Čechy, co se vrátili nakaženi z postižených oblastí. Poslední dny v naší laboratoři sledujeme snižování podílu pozitivních osob. Je to dáno tím, že se začínají spíše testovat Češi, kteří vycestovávají do zahraničí a potřebují doklad, že nejsou infekční. V současnosti se pohybujeme kolem jednoho nakaženého na sto lidí. Opravdu je to o tom, z jakého důvodu jaké skupiny osob k nám na testy chodí. Poslední dny ukazují, že česká populace stále není promořená, jak se stále někteří mylně domnívají.

Já se na to ptám i s ohledem na váš tweet, kde jste napsal: V souvislosti se zvýšeným počtem testů na koronaviry v ČR před vstupem do Řecka lze v příštím týdnu očekávat o 30-40 pozitivních lidí denně více, takže se přehoupneme přes 300 nových případů denně.

Ano, je samozřejmostí, že čím více lidí otestujete, tím vyšší budete mít záchyt nakažených. Tak to je a některé státy to dobře vědí a „kontrolují“ počtem testovaných osob počty nakažených, aby to vypadalo, že nikdo nakažený není.

Testy nakonec potřeba do Řecka nebudou, ale očekáváte tedy, že čísla dál porostou?

Bohužel čísla porostou, pokud se nic nebude proti šíření koronaviru SARS-CoV-2 dělat. Česká republika se všemi opatřeními trvajícími od března zbavila koronaviru, bylo tu bezpečno. Darkov a sem tam nějaké ohnisko v rámci naší republiky byly takové dozvuky, které by se podařilo vymýtit a Česko zbavit koronaviru definitivně. Otevřením hranic a umožněním zavlečení infekce zpátky jsme umožnili další šíření koronaviru v ČR. A tím neříkám, že měly zůstat hranice zavřené, prostě konstatuji, jaká je skutečnost. V srpnu bychom se jinak definitivně koronavirů zbavili, jak jsem v březnu předpovídal.

Jaké dopady má mírný průběh?

Na Twitter jste napsal, že: „Bez příznaků není nikdo, jen si to někteří myslí, že nemají příznaky. Kdyby šli na pořádné vyšetření do nemocnice, tak by se divili.“ Čemu by se divili?

No, divili by se. Představte si HIV pozitivního člověka v prvních týdnech od nákazy, kterému zavolá epidemiolog a zeptá se ho, zda má nějaké potíže. Žádné mít nemusí. Kdyby si jej pozvali na vyšetření do nemocnice, tak by se zjistilo nejen kolik virů má v těle, ale také co ty viry dělají například s imunitním systémem. Z krevních testů. Podobně je tomu u koronavirů. Zápaly plic mohou probíhat bezpříznakově. Drobné sraženiny v orgánech a kostech se mohou tvořit a proces může probíhat bezpříznakově. Tvorba autoprotilátek může probíhat bezpříznakově. Ztráta čichu naznačuje přímý průnik viru do mozku, kde napadá nervové buňky. Vše dříve nebo později vyústí v nějaké potíže a ty se mohou objevit za měsíce. Myslíte si, že únava není příznak? Znáte nějakého lékaře, který po telefonickém rozhovoru s vámi stanoví diagnózu a poví vám, že jste v pořádku? Já neznám ani jednoho takového. Všichni lékaři vám povědí, že pacienta musejí nejprve vidět, osobně vyšetřit, vzít mu krev nebo další vzorky a poslat je na rozbor do laboratoře, provést další vyšetření např. CT, rentgen, ultrazvuk, pak mohou vynést nějaký soud o zdravotním stavu.

Z jakých dat tady vycházíte? Jsou nějaké výzkumy, které by potvrzovaly, že i lidé, kteří měli mírný průběh, mají nějaké důsledky?

Vycházím z vědeckých článků, kterých k mírným symptomům u pacientů s covid-19 bylo dodnes publikováno 740. Kdyby tito pacienti žádné následky neměli, nebylo by o čem psát.

Vy jste napsal, že současná verze koronaviru v Česku je pro většinu osob variantou s mírným průběhem, ale že se obáváte importu jiných variant viru ze států, kde se na virus umírá. Můžete v době rozvolňování importu koronaviru z jiných zemí vůbec zabránit?

Jsou státy, které rozšíření koronaviru zabránily, například Tchaj-wan. Dodnes od počátku pandemie mají 484 pozitivních, 7 úmrtí, přitom počet obyvatel je 23 milionů a je třeba podotknout, že po pravidelné diskuzi s přáteli z Tchaj-wanu se tam život nikdy nezastavil. Lidé dál chodí do obchodů, do práce, nikdo žádné obchody nezavíral, život je takový, jaký byl i dříve. Všichni si nasadili roušky i přes ta výrazná vlhká vedra, která na ostrově jsou. Osoby, které se na Tchaj-wan dostanou ze zahraničí, musí automaticky do karantény.

Lze odhadovat, kolik nakažených lidí je v populaci, když řada lidí nemusí mít žádné příznaky a bez testování se tak nemoc asi neodhalí?

Tuto otázku si stále kladou média i odborníci už od března 2020. A já stále dokola říkám, že jsme se nepromořili. Žádná epidemie covid-19 se u nás doposud nekonala. A je to dáno opatřeními, která vláda zavedla. A nehodnotím, zda ta opatření byla dobrá, špatná, přehnaná nebo nedostatečná, prostě byla, to už nezměníme a očividně pomohla, podíváme-li se do jiných zemí, kde se jali od jara populaci promořovat. Situace se mění a než tento náš rozhovor vyjde, mohou být čísla zase jiná, ale nyní promořeni nejsme.

Měli by se lidé s příznaky všichni hned testovat? Narážím na vaše vyjádření, že v případě hromadného testování lidí s dýchacími potížemi po zimě nemusí zbýt peníze na důležitější výdaje ve zdravotnictví.

Myslíte si, že by bylo moudré netestovat HIV pozitivní lidi a nechat postupně promořit celou populaci? HIV ale nechytnete tak, že si strčíte do úst ruku, kterou jste se držela madla v tramvaji, kde se před vámi držel HIV pozitivní člověk. U koronaviru je situace jiná. Zatímco od HIV pozitivity se můžete snadno ochránit tak, že se zdržíte sexuálních kontaktů s netestovanými promiskuitními lidmi, od koronaviru se snadno neochráníte. Zpátky k vaší otázce, která je trošku vytržena z kontextu, který jsem na Twitteru nastínil. Byl to apel na to, aby lidé v zimě nosili roušky, dávali na sebe a své okolí pozor, a pokud se cítí špatně, tak zůstali doma, aby nenakazili někoho dalšího, protože jakmile nakazí někoho dalšího obyčejnou angínou, tak dotyčný bude mít strach, že má koronavirus a bude se chtít otestovat a bude to stát peníze. Bude nás stát peníze každé další nachlazení, chřipka, angína a jediný způsob, jak ušetřit, je zamezit šíření. Zamezit šíření neznamená zavřít obchody a holičství, ale použít roušky a v případě nachlazení se léčit doma a nenakazit další lidi. Být zodpovědný. Ano, namítnete, že Češi nic takového nebudou chtít dělat, ale pokud pustíte informaci mezi lidi, tak někteří to udělají.

Pokud Seznam.cz čte například milion lidí, tak jste schopni pozitivně ovlivnit minimálně desetitisíce lidí, kteří nenakazí další statisíce lidí, vynásobte si statisíce dvěma tisíci a dostáváte se minimálně na půlmiliardovou částku úspory VZP a dalších zdravotních pojišťoven. V tom vidím nejen sílu médií, ale i úlohu médií. Nebagatelizovat, nestrašit, ale informovat o tom, jak se věci mají. Jednoduše, konkrétně a polopatisticky na příkladech. Tady nejde jen o to, zda koronavirus něco dělá nebo nedělá, tady jde i o peníze nás všech. Pokud tedy nepatříte k těm, kteří se těší na velký experiment na zdraví Čechů – kolik jich nakonec nepřežije, kolik si odnese následky a kolika lidem se nestane vůbec, ale vůbec nic.

A ano, máte pravdu, jedním z přístupů ke koronaviru je strčit hlavu do písku jako pštros a čekat, že to samo přejde a že se vlastně vůbec nic neděje: „Dokud se to přímo netýká mě, tak se mě to netýká vůbec. Umírají lidé na rakovinu, infarkty, tak proč by nemohli umírat na nějaké blbé koronaviry. Stejně jich moc neumírá, tak co… Stovky tisíc lidí v USA nebo desítky tisíc mrtvých v Anglii, co mě to zajímá? Kde je na mapě USA a kde jsme my. Je to jen kolem tří procent lidí, co zemřou. Umírají staří, kteří by stejně dříve nebo později umřeli. Umírají mrzáci, cukrovkáři a obézní…“

Já tuto názorovou rovinu nesdílím. Zemře vám máma a babička na koronavirus a řeknete, že by stejně umřely? Co když tu mohly být ještě deset nebo dvacet let a něco vaší rodině přinést a samy by si užily života? Každý člověk na tomto světě má právo na život a nemáme právo někomu stanovovat, zda tu už byl dost dlouho a může tedy kvůli koronaviru odejít. Že ti, co se bojí, mají zůstat doma a „nelézt“ mezi ty silné a zdravé? Nepřipomíná vám to německé nacionalistické teorie z prvních desetiletí dvacátého století? Domníváte se, že Češi jsou speciální rasa, které se koronavirus netýká, zatímco jinde lidé plní nemocnice a umírají, tak u nás máme silné geny, které umožní, abychom si dělali, co chceme? Nepřipomíná tento přístup také přístup zavilého kuřáka, který tvrdí, že má právo si zapálit cigaretu kdy chce a kde chce, a že jiní nemají právo mu cigaretu odepřít, i když nechtějí dýchat kouř? Podle této logiky pak má také každý právo nenosit roušku a promořit se a nakazit své blízké, svou rodinu. „Kdo zemře, ten zemře, je to přece přírodní výběr“ - jak slýchávám od některých biologů, co jsou připraveni se promořovat. Všechny tyto pomýlené názory vycházejí z neznalosti, transformovaného strachu nebo jsou jakousi obrannou strategií proti stresu z dané situace: „Nebudu se stresovat, všechno je to blbost, nošení roušky je blbost, je mi to nepříjemné, příjemnější je být svobodný a z promoření strach nemám.“

Změna přijde s chladným počasím

Jak byste tedy ohodnotil přístup lidí ke koronaviru? Mění se?

Mění se. Interakce koronaviru a člověka se vyvíjí i co se týče přístupu člověka ke koronaviru. Vzpomeňte si, jak byli všichni zalezlí a nikdo nic do médií neříkal, kromě vlády a jakmile se podařilo docílit toho, že se u nás epidemie nerozvinula, začali vládu kritizovat a virus bagatelizovat. Vyloupli se odkudsi ze svých úkrytů, chat a bytů a začali v médiích politizovat a převracet na ruby všechny ty snahy uchránit náš stát před epidemií. Pak přišel Darkov a začali zase kritizovat, že stát nic nedělá. A všechny tyto bláboly vypouštěné do médií i některými lékaři nakonec ústí v názory, jaké dnes sdílí většina Čechů, že koronavirus nic není, příznaky nejsou žádné, je to bublina a přechází v konspirační teorie, které samy sebe vyvracejí, když si jejich posloupnost promítnete hezky za sebou.

Jak bychom se teď měli chovat podle vás, abychom se co nejvíc ochránili? Epidemiologové varují před podzimem, kdy přijdou další respirační onemocnění. Jaký scénář očekáváte na podzim vy?

Scénář se těžko odhaduje. Netuším, co udělá vláda za opatření. Ať udělá jakákoliv opatření, bude to silně kritizováno, a když žádná opatření neudělá, tak hádejte, co bude. Také silná kritika. Ať tedy vláda udělá cokoliv, bude to z hlediska popularity špatně. Nově je od 1. září ve hře nošení roušek ve vnitřních prostorách, k tomu přidejte mytí rukou, dezinfekci, vyhýbání se hromadným akcím. Koronavirus v současné době nedělá vážnější plicní potíže infikovaným ze stejného důvodu jako všechny ostatní respirační infekce. Probíhají mírně až naoko bezpříznakově. Jakmile přijde chladné počasí, situace se změní. Sluníčko, dostatek vitamínu D, C, A, malé koncentrace virů v prostředí i další faktory ovlivňují to, že se zatím nic vážného neděje. Chladné počasí situaci změní a nakažení postupně zaplní nemocnice. To není strašení, podívejte se do jiných států.

Kdy by podle vás mohla být vakcína přímo na koronavirus? Vidíte to slibně?

Jak jsem říkal, v březnu, vakcínu jako řešení nevidím a na tom stále trvám.

Jak hodnotíte vakcíny, kterými se pochlubily Rusko nebo Čína?

Hodnotit vakcíny lze po několika letech vývoje a zkoušení. A to doposud neproběhlo, takže hodnotit nelze.

Studií o koronaviru je už velké množství, co všechno o něm zatím víme?

Dodnes o novém koronaviru vyšlo více než 23300 odborných článků. Od konce února jsem na Twitteru všechny podstatné informace postupně shrnul. Je to na samostatný větší souhrnný článek.

Kde jsou ty největší otazníky ohledně koronaviru?

Největším otazníkem zůstává, proč se v jedné domácnosti nakazí od malého dítěte například pouze otec, který skončí na ARO, zatímco matka a sestra, ač obézní, zůstávají s negativními testy nenakažené. Co odlišuje ty, kteří se po setkání s virem dostanou na umělý ventilátor, od těch, kteří se vůbec nenakazí. Budou v tom mimo jiné hrát úlohu genetické dispozice.

Co si myslíte o zkrácení karantény?

Upřímně? Velmi to vítám. Nedokážu si představit zimu a polovinu národa v karanténě. Na druhou stranu se domnívám, a to mi někteří z různých důvodů vyčtou, že by bylo dobré se více jistit a využít i DNA diagnostiku pro osoby v karanténě.

Jak velkým problémem jsou mutace nového druhu koronaviru?

Tato otázka je velmi důležitá. Všichni, co v médiích mluví o mutaci viru, tak nějak zapomínají na biologii viru a fyziologii člověka. Virus se velmi tvrdošíjně brání jakékoliv mutaci. Ten, kdo virus mutuje, je člověk. Člověk vede souboj s virem nejen na úrovni států, roušek, vakcín atd.. Samotná lidská těla se snaží virus z populace dostat. Je to souboj člověka jako lidské populace, jako biologického systému s virem. Davy lidí jako jeden člověk útočí na virus tím, že se ho cíleně snaží mutovat a tím ho dostat z populace lidí pryč. O této schopnosti lidského těla zatím nikdo nemluvil. Ti, co popisují virus a jeho chování, se většinou podobají třem slepcům, kteří dostali za úkol popsat slona. Jeden ohmatal slonův chobot, druhý ucho a třetí ohmatal slonovu nohu. Poté každý slepec předstoupil a veřejně informoval o tom, co je to slon. Chybí komplexní náhled.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené