Hlavní obsah

Bohatí nebrali ohled, chudí mohou na imunitu populace čekat roky

Foto: Profimedia.cz

Snímek z pákistánské demonstrace za férovou distribuci vakcín.

Reklama

16. 2. 16:24

Světová zdravotnická organizace (WHO) v pondělí schválila vakcínu firmy AstraZeneca. Může tak začít její distribuce v rámci programu COVAX, který má zajistit očkování chudším zemím. Už teď je ale jasné, že vakcín pro ně není dost.

Článek

Doufalo se, že program COVAX začne do chudších zemí po celém světě dodávat vakcíny zhruba ve stejný moment, kdy očkování rozjedou i bohatší země. V těch už se ale očkuje dva měsíce a ke 2,5 miliardám lidí z nejchudších oblastí světa se zatím nedostala jediná dávka, bilancuje německá veřejnoprávní Deutsche Welle u příležitosti pondělního milníku v podobě schválení vakcíny od AstraZeneky Světovou zdravotnickou organizací.

Foto: Seznam Zprávy

Důvod, proč od států zobrazených bílou barvou chybí data o očkování, je zřejmý, ve většině z nich ještě vůbec nezačalo.

Takzvaná oxfordská vakcína je po očkovací látce od Pfizeru a BioNTechu sice už druhým přípravkem, který WHO pro nouzové použití k očkování proti covidu-19 schválila. Teprve s výrazně levnější vakcínou od firmy AstraZeneca ale může začít dlouho očekávaná masivní distribuce do chudších zemí spoléhajících na dodávky od programu COVAX. Nevyhovující je stejně jako ostatní vakcíny na bázi mRNA produkt Pfizeru a BioNTechu jednak pro COVAX kvůli ceně. Nehodí se ale ani pro cílové země kvůli problémům se skladováním ve speciálních mrazácích.

Ani nyní ale nejsou vyhlídky států, které si nemohly dovolit exkluzivní kontrakty přímo s výrobci vakcín, zrovna příznivé. Ač COVAX na začátku chtěl současnému stavu předejít, nyní je z jeho plánu na distribuce jasně patrné, že na chudé při rozdělování klíčové zbraně proti covidu-19 ve světě nebral ohled.

I když vše půjde podle plánu, nestačí to

Země spadající do kategorie se středně a nízce rozvinutou ekonomikou mohou podle plánu očekávat první dodávky vakcín v rámci COVAXu do konce tohoto měsíce. WHO doufá, že do první poloviny roku pro COVAX zajistí 336 milionů dávek a do konce roku chce počet dávek navýšit na dvě miliardy.

Alespoň dvě třetiny těchto dávek má podle plánu putovat do 92 nejchudších zemí, co je mají získat zdarma. COVAX podle Deutsche Welle uvedl, že je na dobré cestě k dosažení tohoto cíle. COVAX už na tyto účely získal 6 miliard dolarů, přičemž uvádí, že aby dostál svých cílů, bude potřebovat nejméně další dvě.

I když se ale finanční prostředky podaří získat, propast mezi bohatými a chudými státy v dostupnosti vakcín bude obrovská.

COVAX doufá, že po splnění cílů na rok 2021 bude dosaženo imunity 20 % globální populace, což by mělo stačit k ochraně těch nejzranitelnějších lidí a klíčových pracovníků v první linii. „S dobrým financováním možná budeme schopni zajistit i víc –⁠ potenciálně až 27 %,“ citují Financial Times jedné ze zakládajících institucí COVAXu aliance vakcín Gavi.

Jak to bude konkrétně vypadat, Financial Times vykresluje na případu Rwandy, která momentálně čeká na první zásilku necelého milionu dávek vakcín z většiny od AstraZeneky. Tamní ministr zdravotnictví Daniel Ngamije uvedl, že do konce roku jim COVAX slíbil dodat 7 milionů dávek, což stačí na plnou vakcinaci asi 25 % populace země s 13 miliony obyvatel.

BBC k tomu dodává, že i když se tento cíl podaří naplnit, budou chudší státy pořád na hony vzdálené stavu, kterého je podle expertů třeba co nejdřív dosáhnout. Samotná WHO uvádí, že k zastavení pandemie je potřeba řádně proočkovat alespoň 70 % světové populace. To by současným tempem, či lépe řečeno současně plánovaným tempem, trvalo několik let.

Naivní plán

Financial Times vyzdvihují, jak moc se aktuální a navíc stále nejistý plán COVAXu vzdálil od původní představy. Když loni COVAX spojením úsilí WHO, Gavi a koalice pro inovace v připravenosti na epidemie CEPI vznikl, měl podle Timesů ambici stát se „jediným třídícím domem pro veškeré světové objednávky vakcín pro bohaté i chudé“. Téměř okamžitě se ale ukázalo, že se ho bohatší státy při vyjednávání bilaterálních dohod s výrobci vakcín na nic ptát nebudou.

„Je dobré, že tu COVAX je, ale některé jeho strany byly příliš optimistické nebo spíš naivní ohledně mnohostranného řešení pandemie,“ řekl britskému ekonomickému deníku expert z mezinárodního sektoru veřejného zdraví, který kvůli citlivosti tématu nechtěl být jmenován.

A podobný názor, tedy že COVAX by udělal líp, kdyby akceptoval sobeckou realitu dnešního světa hned od začátku, má podle deníku celá řada dalších pozorovatelů. „COVAX zaostává, protože postrádal kupní sílu, aby mohl zasednout k jednacím stolům, zatímco ostatní už byli zaneprázdnění vyjednáváním dohod,“ řekla k tomu Jenny Ottenhoff z Kampaně proti globální chudobě ONE.

V praxi to vypadalo tak, že většina vyspělých států COVAX na jedné straně podpořila a podporuje, ale na straně druhé na jeho principy nedbá při nákupu vakcín pro vlastní lidi. Například britská vláda podle BBC programu přispěla 734 miliony dolarů a USA v prosinci přislíbily dokonce čtyři miliardy. Z celkových 176 milionů dosud podaných dávek vakcín po celém světě jich ale v jen USA podle Bloombergu skončilo přes 54,5 milionů a ve Spojeném království téměř 16 milionů.

Hromadění vakcín bohatými státy, které si objednávají mnohdy i počty dávek několikanásobně přesahující jejich vlastní populaci, v půlce ledna došlo do takové míry, že pro 16 % světové populace bylo zakoupeno 60 % veškerých zásob vakcín, píše se například ve studii institutu veřejného zdraví při Duke University. Jiná studie publikovaná v medicínském časopise Lancet pak 16 % světové populace přisuzuje ještě o 10 % světových zásob navíc.

Typickým příkladem hromadičů vakcín je Kanada, která už si pro svých 32 milionů dospělých obyvatel objednala nejméně 188 milionů plných vakcinací, Londýn má pro 54 milionů dospělých Britů nasmlouvaných 219 milionů plných vakcinací. Kanada je mimochodem jedna z mála zemí, která vedle vlastních kontraktů sáhne i po vakcínách z COVAXU a stejně tak má z programu vakcíny dostat například i Jižní Korea. COVAX to vysvětluje tím, že bez bohatých států, které za vakcíny zaplatí a pomohou vylepšit pozici programu při vyjednávání s výrobci, by bylo shánění vakcín pro chudší země ještě těžší.

Proočkovaná populace až v roce 2024?

Chudší státy tak musí doufat, že dostanou „alespoň něco“, aby mohly ochránit „alespoň ty nejzranitelnější“. Nakonec ale ještě jednou připomeňme, že ani to nemají vůbec jisté.

Kromě zmiňovaných výroků o tom, že v naplnění svých plánů „doufá“ nebo „věří“, jsou tu totiž ještě uniklé dokumenty získané agenturou Reuters na konci loňského roku, podle nichž byl plán minimálně optikou událostí loňského prosince velmi nahnutý.

V dokumentech diskutovaných na schůzi Gavi se podle Reuters výslovně píše o „velmi vysokém riziku selhání“ už tak dost skromného plánu na zajištění dvou miliard dávek do konce roku 2021. V takovém případě by mohlo dojít k tomu, že země, které jsou domovem miliard lidí, nebudou mít dost vakcín až do roku 2024.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované