Hlavní obsah

Bosně a Hercegovině hrozí další válka, varuje mezinárodní představitel

Foto: Profimedia.cz

Christian Schmidt v září roku 2021.

Reklama

2. 11. 20:15

Zemi podle vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu hrozí rozpad a existuje „velmi reálná“ vyhlídka opětovného rozhoření válečného konfliktu z 90. let.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Christian Schmidt se pozice Vysokého představitele ujal v srpnu tohoto roku a zpráva, kterou od něj teď obdržela Organizace spojených národů, je jeho vůbec první. Do dokumentu měl možnost nahlédnout britský list The Guardian, který o jeho varovném obsahu informoval na svém webu. Podle bývalého německého ministra zemědělství Bosna a Hercegovina čelí „největší existenční hrozbě poválečné éry“.

Válka v Bosně a Hercegovině

Konflikt vypukl na území bývalé Jugoslávie, federativního státu tvořeného Černou Horou, Bosnou a Hercegovinou, Chorvatskem, Makedonií, Srbskem a Slovinskem, počátkem 90. let minulého století. Poté co Chorvatsko a Bosna a Hercegovina vyhlásily nezávislost, zahájili etničtí Srbové, kteří byli proti rozpadu Jugoslávie ovládané převážně Srby, boje s cílem „urvat“ si samostatná území v obou oblastech. Přibližně ve stejné době pak mezi sebou začali bojovat také Chorvati a Bosňáci převážně o území. Válka si vyžádala přes 100 tisíc lidských životů.

Nebezpečí představuje hrozba srbských separatistů, kteří chtějí znovu vytvořit vlastní armádu, čímž by se federální ozbrojené síly rozdělily na dvě části. Podle Schmidtových předpovědí by v takovém případě musely do země znovu zamířit mezinárodní mírové jednotky a zastavit nebezpečí nové války.

Mezinárodní mírové povinnosti v zemi momentálně leží na bedrech evropské vojenské mise EUFOR. Operace má dohlížet na dodržování Daytonské dohody z roku 1995 a její součástí je i společný výcvik s ozbrojenými silami Bosny a Hercegoviny. Jako jeden ze svých hlavních cílů mise uvádí také snahu přispět k bezpečnému prostředí v zemi. V Sarajevu si pak formální základnu udržuje Severoatlantická aliance (NATO).

Daytonská dohoda

Konflikt v Bosně a Hercegovině skončil v roce 1995 za pomoci mezinárodního společenství podpisem Daytonské dohody. Země vyšla z jednání jako stát složený ze dvou částí – Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské, přičemž Sarajevo zůstalo jako nerozdělené hlavní město země. Dohoda byla řešením poválečných problémů jako územního uspořádání a politického rozdělení moci.

Vůdce bosenských Srbů Milorad Dodik již v říjnu pohrozil, že se jeho lidé stáhnou z důležitých státních institucí včetně ozbrojených složek, které za poslední čtvrtstoletí s mezinárodní pomocí vznikly. Podle Dodika nemá jít o odtržení Republiky srbské, nýbrž o získání plné autonomie, což celistvost Bosny a Hercegoviny po územní stránce neovlivní.

„Není tu válka, válka nebude a ani tu možnost války není,“ cituje agentura Reuters Dodika, podle kterého vedení bosenských Srbů neplánuje přijmout žádná vojenská opatření. Podotkl však, že pokud by se Západ pokusil proti regionu zakročit, nejmenovaní přátelé již přislíbili poskytnout pomoc. Svými slovy nejspíše odkazoval na Srbsko a Rusko.

„Rovná se to odtržení bez oficiálního prohlášení,“ reagoval na Dodikovy kroky Schmidt ve zprávě, kterou obdržel generální tajemník OSN António Guterres. Dodikovy činy podle něj ohrožují nejen mír a stabilitu země a regionu, ale mohly by vést k porušení samotné mírové dohody. Existuje prý možnost, že dojde ke střetům mezi bosenskými národními donucovacími orgány a bosensko-srbskou policií.

Dodik už na Schmidtovu zprávu stihl reagovat. „Pokud jsme separatisté, Schmidt je okupant. Nemá žádnou pravomoc. Nikdo jeho spisy nepřijme. Je to porážka pro muže, který se prezentuje jako vysoký představitel. Často je mi ho líto,“ cituje jeho slova bosensko-hercegovinský deník Oslobodjenje. „Zprávu napsali Muslimové v Sarajevu, takže neobsahuje žádný odstavec, který by ​​nepomlouval Republiku srbskou.“

Schmidtova varování přišla v době, kdy Rada bezpečnosti OSN připravuje výroční usnesení o obnovení mírového mandátu pro EUFOR a ústředí NATO. Hlasovat by měla ve středu, Moskva však hrozí, že rezoluci zablokuje. Kreml se totiž staví proti Schmidtově jmenování na post Vysokého představitele a odmítá uznat jeho autoritu. Snaží se i o to, aby text finálního usnesení Schmidtovo jméno či funkci vůbec nezmiňoval.

Podle Svena Alkalaje, velvyslance Bosny a Hercegoviny při OSN, bude mandát EUFOR prodloužen. Schmidt by ovšem měl s Radou bezpečnosti promluvit osobně a zodpovědět její dotazy. Zprávu představitele ale považuje za velmi dobrou, protože realisticky zobrazuje současnou situaci v zemi.

Napříč Evropskou unií nicméně nepanuje odhodlání posilovat už tak malé síly, které ještě v Bosně zbyly. Některé členské státy (zejména Maďarsko) navíc podporují Dodika, píše The Guardian. Důležité budou také další kroky, které podnikne Kreml.

„Podstatný je postoj Ruska, protože se nyní poprvé ukáže, zda chce nepokoje (…) a zda plně podporuje Dodika i to, co říká. To by ukázalo, že Rusko jde cestou, která je extrémně destruktivní nejen pro Bosnu a Hercegovinu, ale také pro mír a stabilitu na Balkáně. Nemůžete mít takovou krizi v jedné zemi, aniž by to nemělo dopad na region jako celek,“ cituje bosenský deník Dnevni Avaz bývalého srbského vicepremiéra Žarka Koraće.

V americkém Kongresu již minulý týden zaznělo, že Spojené státy společně s EU pracují na tom, aby se ujistily, že jakékoli nezákonné nebo destabilizační akce v Bosně budou mít své následky. Není však jasné, zda Bidenova administrativa podpoří návrat k mírovým operacím NATO.

Alida Vračićová, šéfka bosenského think tanku Populari, pro The Guardian uvedla, že neustálý a zhoršující se pocit krize v zemi umožňuje jejím vůdcům zamaskovat selhání týkající se samotného řízení státu. „Dodik se stal balistickým, ale všichni politici doufají, že v této krizi získají body. A občané jsou tu v souladu s očekáváním jedinými poraženými,“ sdělila Vračićová.

„Tato diskuse se hodí, protože zničí všechny smysluplné diskuse jako například o tom, že Sarajevo se dusí smogem, že regionální vlády během covidové krize zpronevěřovaly peníze a že počet obětí v Sarajevu je vyšší než za války. Zastíní také skutečnost, že polovina země žije v chudobě, že jsme dokončili přesně nula reforem a že se v parlamentu už měsíce neprojednávaly žádné zákony.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované