Brazilský prezident Bolsonaro má starosti. Visí nad ním hrozba impeachmentu

Naposledy před 36 lety se v Brazílii stalo, aby v jednu chvíli skončili představitelé všech tří hlavních složek místní armády. Jenže tehdy v zemi skončila vláda vojenské junty. Šéfové brazilské armády, námořnictva a vzdušných sil v úterý společně rezignovali kvůli zemětřesení v Bolsonarově kabinetu. Svým odchodem chtěli podle BBC dát najevo nesouhlas s prezidentem, kterého navíc viní ze snahy nepřiměřeně kontrolovat fungování armády.

Už v pondělí skončili v Bolsonarově vládě hned tři ministři, celkem ale došlo v poslední době hned k šesti změnám. V pondělí skončil například ministr zahraničí Ernest Araújo, kterého dlouhodobě kritizovali brazilští zákonodárci kvůli objednávkám vakcín proti covidu-19. Nejvýraznější ranou pro Bolsonarovu reputaci se ale zdá konec ministra obrany Fernanda Azeveda Silvy.

Generál ve výslužbě Silva se Bolsonarovi veřejně vzepřel v květnu 2020, kdy prezident prohlásil, že „nepřipustí více zásahů“ od Nejvyššího soudu a že „ozbrojené síly jsou na naší straně“, tedy na straně vlády. V reakci na to Silva zveřejnil dopis, ve kterém deklaroval oddělení armády od politiky. Ačkoli se situace časem uklidnila, Bolsonaro mu údajně nikdy tento krok nezapomněl. Podle serveru Americas Quarterly se prezident rozhodl, že aktuální napjatá situace vyžaduje loajálnější osobu, která by mu mohla zaručit bezpodmínečnou vojenskou podporu.

Silva v pondělí ve svém rezignačním dopise uvedl jako jeden z důvodů svého konce, že „za vlády Bolsonara zachoval ozbrojené síly v podobě státní instituce“. Jeho post podle brazilských médií obsadí šéf prezidentské kanceláře, považovaný za věrného Bolsonarova stoupence. Agentura Reuters dříve informovala, že dohodu o personálních změnách v armádě uzavřeli odcházející a nastupující ministr obrany.

Velitelé brazilské armády, námořnictva a letectva rezignovali na své funkce v úterý, potvrdilo ministerstvo obrany. Podle zdrojů serveru Americas Quarterly byla hromadná rezignace protestem proti odvolání ministra obrany. „Vzkaz, který tímto vyslali, je takový, že ozbrojené síly odmítají podporovat tohoto autoritářského prezidenta,“ cituje server jednoho ze svých zdrojů v brazilské armádě. Podle odborníků není aktuálně jasné, zda v konečném důsledku odchod tří velitelů posílí Bolsonarův vliv tím, že mu umožní jmenovat do funkce loajální velitele, nebo ho naopak oslabí.

„Konec armádních představitelů po náhlé změně ve vedení ministerstva obrany je v demokratickém období země bezprecedentní, “ cituje deník The New York Times brazilského zákonodárce Rodriga de Castra. „Celá událost odhaluje skutečnou hloubku krize mezi armádou a vládou,“ dodal de Castro.

Podle senátora a jedné z hlavních tváří opozice Tassa Jereissatiho může být krok armádního velení ranou pro Bolsonarovu reputaci i respekt. Při všech konfliktech se soudy nebo Kongresem podle něj Bolsonaro vždy naznačoval, že „ozbrojené síly stojí za ním“. Ze strany armády jde pak podle Jereissatiho o snahu distancovat se od nezvládnuté pandemie. „Zaplatíme vysokou cenu za to, že jsme si do čela země zvolili jednotlivce, který je na tuto práci zcela nepřipravený,“ řekl NYT Jereissati.

Epidemická situace v Brazílii se nadále nelepší, aktuálně se denní počet zemřelých pohybuje nad 2500 a se sílící kritikou klesá Bolsonarova popularita. Do kritiky prezidenta už se navíc pouští i jeho spojenci. Minulý týden ve svém projevu předseda dolní komory Kongresu Arthur Lira sice přímo nezmínil odvolání prezidenta, tedy impeachment, ale ve své řeči před ostatními zákonodárci nepřímo prezidenta varoval.

„Politické prostředky Kongresu k nápravě situace jsou dobře známé a všechny jsou hořké. Některé jsou ale také fatální,“ cituje Liru agentura Bloomberg. Podle brazilských médií byla zpráva směrem k Bolsonarovi jasná. Jen počátkem 90. let minulého století totiž Kongres odvolal hned dvě hlavy státu. Předseda dolní komory také oznámil, že v následujících dvou týdnech bude sněmovna projednávat jen zákony týkající se boje s pandemií.

V minulých týdnech se podle Americas Quarterly ukázala Bolsonarova nervozita před blížícími se prezidentskými volbami. Ty sice proběhnou až příští rok, Bolsonaro ale už teď po vzoru svého amerického vzoru Donalda Trumpa varuje před volebními podvody, přivlastňuje si již zmíněnou armádu a z jeho úst také sílí kritika opozice. Pokračuje také v důrazu na program, na který spoléhal celou svou politickou kariéru, tedy hlavně na nostalgii spjatou s časy vojenské junty v 60. až 80. letech minulého století.

Například v únoru při svém proslovu před vojenskými kadety Bolsonaro řekl, že „pokud by bylo jen na něm, Brazílie by žila v jiném, více autoritářském politickém systému“, uvedla agentura Reuters. Právě možné využití armády v případě snahy o odvolání nebo dalším nepříznivém vývoji vyvolává obavy. Může to znít poplašně nebo melodramaticky, po zkušenostech s lednovými událostmi u washingtonského Kapitolu je ale potřeba výroky politiků jako jsou Trump nebo „tropický Trump“, jak si Bolsonaro nechává s oblibou přezdívat, brát vážně, píše šéfredaktor Americas Quarterly Brian Winter.