Hlavní obsah

Britská ministryně chystá amnestii pro veterány stíhané za zločiny v bojích s výjimkou Severního Irska

Detaily k amnestii má Penny Mordauntová zveřejnit v průběhu několika dní. (Video: Esther Beshirová, AP, Reuters)

Milost od ministryně obrany mohou získat vojáci, kteří sloužili v Iráku, Afghanistánu nebo kdekoliv jinde na světě – s výjimkou Severního Irska. Ve středu ráno o tom informoval deník The Guardian.

Článek

Penny Mordauntová, stávající ministryně obrany ve Velké Británii, přislíbila amnestii válečným veteránům, kteří jsou v trestním stíhání nebo jsou vyšetřovaní pro trestný čin spáchaný před více než 10 lety v jakémkoliv válečném konfliktu, kromě toho, který se odehrál v Severním Irsku.

Podle Guardianu tím ministryně riskuje konflikt s pravicově orientovanými členy Konzervativní strany, kteří by mohli usilovat o amnestii pro bývalého výsadkáře, který je stíhán za vraždu dvou lidí během Krvavé neděle v Londonerry v roce 1972 v Severním Irsku.

Před zavedením amnestie do Severního Irska, kde během etnicko-nacionalistického konfliktu zemřelo 3500 lidí a mnoho případů zůstalo právně nevyřešených, varovala také irská politická strana Sinn Féin. Podle té by nemělo dojít k zavedení imunity či beztrestnosti pro členy britských sil, kteří jsou vinni zločiny, tajnými dohodami a vraždami v Irsku.

Způsoby, jak zacházet se starými případy, projednává Kancelář Severního Irska. Vyšetřováním nevyřešených vražd se do značné míry zabývá investigatvní složka policie Severního Irska. Podle Guardianu se v současnosti vyšetřuje mezi 150 až 200 bývalých členů britských bezpečnostních sil kvůli trestným činům spáchaným během konfliktu v Severním Irsku. Kancelář Severního Irska a britské ministerstvo obrany se rozcházejí v pohledu na to, jak se vypořádat s historickými obviněními.

„Je nejvyšší čas, abychom změnili systém a poskytli správnou právní ochranu, abychom se ujistili, že rozhodnutí, která muži v našich službách učiní na bojišti, později nepovedou k opakovaným nebo nespravedlivým vyšetřováním,“ řekla Mordauntová. Oficiální oznámení ministryně s detailními informacemi, koho se bude amnestie týkat, se očekává během následujících dní.

Mordauntová možná podpoří i výjimku z Evropské úmluvy o lidských právech

Ministryně zároveň naznačila, že plánuje podpořit opt-out, tedy trvalou výjimku, pro Velkou Británii z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Kontroverzní návrh odstoupit od úmluvy o lidských právech by měla ve středu potvrdit.

Britská vláda považuje výjimku za vhodnou v případě významných vojenských operací. K výjimce se ale zavázala už britská premiérka Theresa Mayová v roce 2016. Ta měla odstranit „průmysl otravných žalob” proti vojákům, které od roku 2004 stály britské ministerstvo obrany více než 100 milionů liber, tedy přibližně 2 969 300 000 korun.

Rada Evropy se sídlem ve Štrasburku umožňuje odchýlení jednotlivých členských zemí EU od úmluvy o lidských právech v době války, napsal Guardian. To krizituje například skupina pro lidská práva Liberty, podle které nejsou žaloby proti vojákům „otravné” a týkají se deliktů, jako je mučení, jež není možné zlehčovat.

Mezi zeměmi, které se v minulosti odchýlily od úmluvy o lidských právech, je například Ukrajina, která oznámila výjimku v červnu 2015 v souvislosti s vojenským konfliktem na hranicích s Ruskem. Francie naznačila, že by se mohla odchýlit v bezprostředních následcích džihádistických útoků v nočním klubu Bataclan v listopadu 2015. Turecko pak podalo podobné oznámení po neúspěšném vojenském převratu v červenci 2016.

V případě udělení amnestie by bylo možné v trestním stíhání, vedeném přes deset let, za „výjimečných okolností” pokračovat. A to v situaci, kdy by se objevily nové a přesvědčivé důkazy. Podle Guardianu ale opatření povede k tomu, že se v budoucnu objeví méně žalob v souvislosti s válkou v Iráku, kde bojové operace oficiálně skončily v roce 2009.

Doporučujeme

Další zprávy