Hlavní obsah

Britský voják jde před soud za masakr z krvavé neděle

Za takzvanou krvavou neděli bude souzen jeden voják. (Video: Zuzana Lachnitová, AP, Reuters)

14. 3. 23:14

Ze severoirského masakru krvavé neděle, při kterém zemřelo 14 demonstrujících, je obviněný pouze jeden bývalý voják britské armády. Britský ministr obrany mu přislíbil pomoc.

Článek

Bývalý britský voják bude stíhán v souvislosti se smrtí dvou demonstrantů během takzvané krvavé neděle v severoirském městě Londonderry v roce 1972. Podle agentury Reuters bude voják, jehož celé jméno nebylo zveřejněno, obviněn ze dvou vražd a čtyř pokusů o vraždu. Britský ministr obrany oznámil, že jeho úřad poskytne bývalému vojákovi veškerou právní a finanční pomoc.

Za krvavou neděli se označuje masakr, při kterém zabili vojáci 1. praporu britského výsadkového pluku 30. ledna 1972 v převážně katolickém městě Londonderry v Severním Irsku třináct neozbrojených účastníků nepovoleného protestního průvodu. Dalších 14 lidí utrpělo při akci zranění, jeden z nich jim po několika měsících podlehl.

Britské úřady, které se vyšetřováním událostí zabývaly několik let, původně uvažovaly o obvinění 17 členů výsadkového pluku. Oznámily, že mají dostatek důkazů k obvinění jen v případě „vojáka F.“. Čelit bude obvinění z vraždy Jamese Wraye a Williama McKinneyho a pokusu o vraždu čtyř dalších.

Pozůstalí po obětech krvavé neděle už vyjádřili zklamání nad tím, že stíhání nebudou čelit všichni vojáci zodpovědní za smrt jejich blízkých.

Britský ministr obrany Gavin Williamson v reakci na oznámení uvedl, že mu jeho úřad poskytne veškerou právní i finanční podporu. „Jsme dlužni těm vojákům, kteří sloužili odvážně a znamenitě, aby přinesli Severnímu Irsku mír,“ uvedl ministr v prohlášení. Vláda se podle něj pustí do reformy, která by měla zajistit, aby sloužící a bývalí vojáci nemuseli žít „v trvalém strachu ze stíhání“.

Krvavá neděle 30. ledna 1972 byla jedním z vrcholů období nepokojů, které vyvolaly spory mezi převážně katolickými republikány a protestantskými unionisty. První skupina usilovala o připojení Severního Irska k Irské republice, druhá o jeho setrvání ve svazku s Anglií, Walesem a Skotskem.

Incident zahájil jeden z nejtragičtějších roků ve vztazích mezi katolíky a protestanty. Během roku 1972 zahynulo při nepokojích v Severním Irsku celkem 467 osob.

Britská oficiální místa o incidentu dlouho lhala, když zásah hájila jako odezvu na střelbu po vojácích. Střelbu do nevinných neozbrojených demonstrantů přiznala britská vláda teprve v červnu 2010.

Doporučené