Hlavní obsah

Britský voják jde před soud za masakr z krvavé neděle

čtvrtek 23:14

Za takzvanou krvavou neděli bude souzen jeden voják. (Video: Zuzana Lachnitová, AP, Reuters)

Ze severoirského masakru krvavé neděle, při kterém zemřelo 14 demonstrujících, je obviněný pouze jeden bývalý voják britské armády. Britský ministr obrany mu přislíbil pomoc.

Článek

Bývalý britský voják bude stíhán v souvislosti se smrtí dvou demonstrantů během takzvané krvavé neděle v severoirském městě Londonderry v roce 1972. Podle agentury Reuters bude voják, jehož celé jméno nebylo zveřejněno, obviněn ze dvou vražd a čtyř pokusů o vraždu. Britský ministr obrany oznámil, že jeho úřad poskytne bývalému vojákovi veškerou právní a finanční pomoc.

Za krvavou neděli se označuje masakr, při kterém zabili vojáci 1. praporu britského výsadkového pluku 30. ledna 1972 v převážně katolickém městě Londonderry v Severním Irsku třináct neozbrojených účastníků nepovoleného protestního průvodu. Dalších 14 lidí utrpělo při akci zranění, jeden z nich jim po několika měsících podlehl.

Britské úřady, které se vyšetřováním událostí zabývaly několik let, původně uvažovaly o obvinění 17 členů výsadkového pluku. Oznámily, že mají dostatek důkazů k obvinění jen v případě „vojáka F.“. Čelit bude obvinění z vraždy Jamese Wraye a Williama McKinneyho a pokusu o vraždu čtyř dalších.

Pozůstalí po obětech krvavé neděle už vyjádřili zklamání nad tím, že stíhání nebudou čelit všichni vojáci zodpovědní za smrt jejich blízkých.

Britský ministr obrany Gavin Williamson v reakci na oznámení uvedl, že mu jeho úřad poskytne veškerou právní i finanční podporu. „Jsme dlužni těm vojákům, kteří sloužili odvážně a znamenitě, aby přinesli Severnímu Irsku mír,“ uvedl ministr v prohlášení. Vláda se podle něj pustí do reformy, která by měla zajistit, aby sloužící a bývalí vojáci nemuseli žít „v trvalém strachu ze stíhání“.

Krvavá neděle 30. ledna 1972 byla jedním z vrcholů období nepokojů, které vyvolaly spory mezi převážně katolickými republikány a protestantskými unionisty. První skupina usilovala o připojení Severního Irska k Irské republice, druhá o jeho setrvání ve svazku s Anglií, Walesem a Skotskem.

Incident zahájil jeden z nejtragičtějších roků ve vztazích mezi katolíky a protestanty. Během roku 1972 zahynulo při nepokojích v Severním Irsku celkem 467 osob.

Britská oficiální místa o incidentu dlouho lhala, když zásah hájila jako odezvu na střelbu po vojácích. Střelbu do nevinných neozbrojených demonstrantů přiznala britská vláda teprve v červnu 2010.

Doporučujeme

Reklama