Hlavní obsah

Buď bude EU vůči Rusku jednotná, nebo slabší, říká finský expert na energetiku

Foto: mapy.cz

Trasa plynovodu Nord Stream 2.

Reklama

23. 9. 10:55

Rusko chce pomocí plynovodu Nord Stream 2 obejít Ukrajinu, ušetřit na tranzitních poplatcích ale chtějí i Němci, řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Veli-Pekka Tynkkynen, expert na energetiku z univerzity v Helsinkách.

Článek

V minulém týdnu jsem mluvil s dvěma českými experty na energetiku. Oba mi řekli, že na zastavení plynovodu Nord Stream 2, o kterém se mluví v souvislosti s otravou Alexeje Navalného, je už příliš pozdě. Sdílíte tento názor?

Sdílím ho v tom smyslu, že tato infrastruktura bude dostavena, navzdory tomu, že dojde ke zpoždění kvůli sankcím, které uvalili Američané na firmy, jež plynovod staví. Měli bychom se ale spíš ptát, zda může plyn z Nord Streamu 2 sloužit jako ekonomická komodita. Diskuze se totiž vede také o tom, jestli USA uvalí sankce na společnosti, které budou tento plyn odebírat.

Potřebuje vůbec Evropská unie Nord Stream 2? Jeho odpůrci tvrdí, že nynější plynovody mají dostatečné kapacity a že nový je jen nástrojem geopolitického vlivu Ruska… Myslíte, že ho Rusové chtějí kvůli Ukrajině?

Ano, potřebují ho kvůli Ukrajině, k jejímu obcházení mají vícero důvodů. Kromě toho geopolitického bych zmínil i geoekonomický - Rusko usiluje o přímou ekonomickou linku na Německo. Částečně je to pochopitelné, je to ale samozřejmě také součást geopolitické hry. Roli hrají i tranzitní poplatky, které nechce platit jak Rusko, tak i Německo. Z ekonomického hlediska jim rozumím, byznys vyžaduje jen stálý přísun energie, nejde mu o geopolitiku.

Když ale posuzujeme pouze ekonomické hledisko, uniká nám to podstatané - o čem je energetická moc a vliv. Kromě ekonomiky bychom měli posuzovat i bezpečnostní hlediska. A tím se vracíme k roli Německa a Evropské unie jako hráčů v energetickém sektoru a k tomu, jak bychom měli takovéto projekty a riziko závislosti, které obsahují, posuzovat

Jedním z důvodů, proč Německo trvá na zprovoznění plynovodu, může být i fakt, že v rámci boje s klimatickými změnami odstavuje jaderné i uhelné elektrárny. Může svůj program „Energiewende“ uskutečnit bez ruského plynu?

Ano, možné to je. Viděli jsme totiž, co se stalo v posledních letech v Evropě i Německu - vzniklo tu velké množství infrastrukturních projektů na obnovitelnou energii a kapacity se zvýšily. Na druhou stranu ale zřejmě dojde k nějakému zpoždění, protože plyn je vnímaný jako náhražka v okamžiku, kdy není dost větrné a sluneční energie. V tomto smyslu hraje plyn svoji roli i v německé Energiewende.

Plyn ale neproudí pouze jediným plynovodem. Samozřejmě lze stále kupovat i ten, který proudí skrz Ukrajinu. Pak už jde ale spíše o politickou otázku a otázku ceny. Není tedy možné říci, že bez Nord Streamu Energiewende nebyla.

V roce 2016 podepsalo osm evropských zemí dopis proti stavbě Nord Stream 2. Finsko mezi nimi nebylo. Jaký je tedy názor vaší země - ruského souseda - na dostavbu plynovodu?

Finská pozice je velmi zajímavá a je spojená s naší geopolitickou situací. Už od začátku se o tom ve Finsku hodně diskutovalo, bylo to ale bráno spíše jako technická či odborná otázka, provádělo se vyhodnocení dopadů na životní prostředí. O geopolitice se nemluvilo, takový byl oficiální finský postoj k plynovodu.

Pod povrchem je to ale mnohem složitější. Finská energetická společnost Fortum koupila většinu v německé firmě Uniper (jedna z firem financujících stavbu plynovodu, pozn. red.). Fortum je přitom státní firma, takže finský stát se stal při stavbě Nord Streamu jedním z aktérů. Nynější situace je proto velmi odlišná od toho, co bylo před dvěma či třemi lety. V současné době je tedy ve Finsku ještě větší tendence ten projekt nepolitizovat a nekritizovat. Fortum investoval miliardy eur do ruského energetického trhu, a kdyby teď někdo Nord Stream 2 kritizoval, byl by to pro jeho byznys v Rusku problém.

Může být právě plyn pro Evropu po opuštění uhlí jakýmsi přechodným obdobím, než přejde na plně obnovitelné energie?

Když se podíváte do evropské historie za posledních třicet let, právě takhle se o plynu mluvilo. Potřebujeme plyn, který znečišťuje méně než například uhlí, které chceme odstavit. Plyn byl vnímaný jako dobrý zdroj rychlé energie pro případ, že nebude dost té větrné či sluneční.

Takhle to ale být nemusí, máme i jiné možnosti. Diskutuje se zejména o vodíku - když máme příliš mnoho energie z větru a slunce, mohli bychom ji skladovat pomocí vodíku, místo toho, abychom používali plyn.

Finsko stále staví jadernou elektrárnu Olkiluoto 3. Její dokončení ale bylo posunuto až do roku 2022 a konečný účet bude třikrát vyšší, než vláda původně plánovala. Jak se na to dívá finská veřejnost? Podporuje stavbu?

Je to různé, veřejnost je rozdělená. Proti elektrárně existuje silný odpor, ale v průmyslových kruzích jsou zase lidé přesvědčeni, že elektrárnu potřebujeme. Vysoká cena elektrárny navíc nebude jediným případem - podobné to bude i u elektrárny firmy Fennovoima, kterou staví ve Finsku Rosatom.

Ve Finsku se nyní diskutuje o tom, že ceny obnovitelné energie padají dolů, zatímco ceny jaderné energie rostou kvůli stále striktnějším bezpečnostním standardům.

Když vidíte zpoždění i cenu u vás, jak se díváte na plán české vlády stavět další reaktory v jaderné elektrárně Dukovany?

Neslyšel jsem o plánech na nové reaktory, z historie ale samozřejmě znám situaci okolo Temelína. Vím, že česká pozice vůči jaderné energii je spíše pozitivní. Neměli bychom ale zapomínat, že způsob, jakým je dnes Rosatom schopný stavět elektrárny po celém světě, je spjatý s tím, že jde o státní dotovanou firmu. Není to tedy běžná komerční firma prodávající něco za cenu, která kryje všechny náklady.

Například elektrárna společnosti Fennovoima, kterou staví ve Finsku Rosatom, je dotovaná ze státních peněz získaných prodejem ropy a plynu.

Když se tedy dívám na současný stav jaderné energetiky - zvláště v západní Evropě se všemi bezpečnostními standardy - nemyslím, že by mohla cenově konkurovat v soutěži s obnovitelnými energiemi. Ceny solární i větrné energie se rok od roku snižují a úspěšné projekty v oblasti jaderné energie budou v budoucnu možné jedině tehdy, pokud firmy typu Rosatom stlačí díky státním dotacím ceny elektráren směrem dolů.

Když na chvíli zapomeneme na ceny a náklady, měl byste strach ze staveb reaktorů s využitím ruské technologie? Nemyslím na bezpečnost reaktorů jako takových, ale spíše na ruský vliv a geopolitiku…

To je složitější než bezpečnost jako taková. Když se podíváte na finský příklad, je ta závislost jiného druhu, než máme třeba na ropě a uhlí. Uniká nám, jakým způsobem Rusko uplatňuje skrze energie svůj vliv. Není to jen jedním plynovodem, ale různými cestami. Rusko obchoduje s jednotlivými zeměmi Evropské unie a nevyužívá jen plyn, ale i ropu nebo jadernou energii, zkrátka všechno dohromady.

My vidíme možnou závislost uvnitř jednoho sektoru, Rusové to ale dělají jinak a v rámci své strategie používají svůj vliv ve všech sektorech včetně kontroly hranic nebo letectví. Dám vám příklad: když byla před pár lety migrační krize, najednou se ve finském Laponsku objevili běženci z Ruska. A to se nikdy během posledních desetiletí nestalo, ani v éře Sovětského svazu. Byla to jasná ukázka ruské moci. Pokud nám neschválíte stavbu jaderné elektrárny s Rosatomem, můžeme dělat i jiné věci - takhle strategicky Rusové uvažují při jednání s členskými státy EU. Není to jen o jediném sektoru či komoditě, to bychom měli pochopit.

Jestli vám dobře rozumím, potřebuje tedy EU zaujmout vůči Rusku jednotný postoj…

Ano, to je jediný nástroj, který můžeme použít, abychom vůči němu nebyli v pozici slabšího.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené