Hlavní obsah

Bývalý jaderný zmocněnec Míl: Bez Rusů může začít soutěž o Dukovany hned

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Bývalý zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.

Reklama

19. 4. 16:59

Dění kolem rozšíření jaderné elektrárny v Dukovanech není podle bývalého zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla standardní. Vyřazení Rusů dává možnost udělat opět celý proces důvěryhodný.

Článek

Na konci března ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček nejprve překvapil odbornou veřejnost i politickou scénu tím, že před standardní výběrové řízení na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech zařadil bezpečnostní kvalifikaci a chystal se tzv. bezpečnostním dotazníkem obeslat čtyři uchazeče o dostavbu včetně Ruska.

Pár dní poté odvolal z funkce zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla a připustil, že jedním z důvodů bylo i to, že se podle ministra jaderný zmocněnec posouval z odborné role do role politické a bezpečnostní.

Jaroslav Míl v rozhovoru pro Seznam Zprávy hovoří o tom, co by bylo správné udělat s tendrem na dostavbu Dukovan.

S největší pravděpodobností bude Rusko z tendru na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech vyřazeno. Jaký to může mít na tendr dopad?

Z vyjádření některých politiků vnímám, že Rusko není vyřazeno z tendru, ale z tzv. bezpečnostního dotazníku. Ten sám o sobě potřebný není. Co se týče geopolitické bezpečnosti, tak tyto otázky jsou u zůstávajících účastníků USA, Francie a Jižní Koreje více méně bezpředmětné.

A další otázky související s jadernou bezpečností, dodavatelským řetězcem a tak dále, jsou zcela irelevantní, protože na ně investor již odpověď má, protože poslední tři roky byl s uchazeči pravidelně v kontaktu. Tři účastníci jsou dostačující i z pohledu cenových nabídek.

Aktuální vyjádření politiků jsou, že by se Dukovany měly stavět bez Rusů, nejde jen o bezpečnostní dotazník. Myslíte si, že by měli být Rusové vyřazeni i z možnosti účastnit se jako subdodavatelé?

Já si myslím, že úvahy o účasti ruských firem jako subdodavatelů v rámci nějakých konsorcií jsou zcela mimo realitu už proto, že další tři účastníci Westinghouse, EdF a KHNP jasně deklarovali, že s účastí ruských firem ve svých subdodávkách vůbec nepočítají.

Jestli se o něčem možná uvažuje, tak že by se ruské firmy zúčastnily tím způsobem, že by prodaly licenci na své dodávky do Česka či jiné země Evropské unie a ta firma by se potom třeba jako subdodavatel zúčastnila.

To bych považoval za ještě větší bezpečnostní riziko, než kdyby se účastnily přímo. Je to jako kdybyste si řekl, že nebudete kupovat BMW od výrobce z Německa, ale koupíte ho od někoho, kdo převzal nějakou nedefinovanou licenci a vyrábí to třeba v bývalé fabrice Tatrovky či Liazu.

Může mít vyřazení Rusů dopad na vysoutěženou cenu, když vycházeli z pohledu nákladů na instalovaný výkon ekonomicky nejvýhodněji?

V případě tendru na rozšíření Temelína, který byl v minulosti ukončen pro malou připravenost, tři účastníci stačili na konkurenceschopnou soutěž.

Co se týče toho, že ruské dodávky a výstavba jsou levnější než u jiných uchazečů, tak upřímně řečeno neexistuje ruský projekt dokončený mimo území Ruské federace. Výjimkou je projekt v Bělorusku, což je pro někoho otázkou, zda je to skutečné zahraničí srovnatelné s vyspělostí zemí Evropské unie.

V žádném případě se nedá říct, že by výstavba ze strany Rosatomu byla dramaticky levnější. Porovnáme-li ceny, za které stavěli Američané, Francouzi nebo Korejci v zahraničí, stavěli výrazně levněji než u sebe doma. Je třeba si také uvědomit, že vícenáklady v USA i Anglii jsou způsobeny finančními náklady, které dělají až 60 procent ceny výstavby. Jestli někde můžete mít státní financování s téměř nulovými úroky, tak ta elektrárna vypadá levnější. Ale při férovém porovnání zjistíte, že se ty ceny tolik neliší.

Je možné počítat, že se třemi zájemci lze dosáhnout odhadované ceny v rozpětí 200 až 250 miliard korun?

Ano, určitě. Vždy je to především o ceně financování a o tom, co vlastně poptáváte. Pokud v poptávce budou pořád věci jako policejní stanice či zdravotní středisko a dodavatel nemá možnost seznámit se s podmínkami pro svou nabídku, tak si to nacení v parametrech, na které je zvyklý u sebe doma. A připočte si 20 procent, protože nezná naše podmínky.

Co je podle vás pro nabídku klíčové?

Klíčové je, že pokud dáme uchazečům pouhých šest měsíců na zpracování závazných nabídek, tak ty budou extrémně vysoké. Za šest měsíců nezpracujete ani závaznou nabídku na rekonstrukci náměstí v Brně. Jsem přesvědčen o tom, že předložit za tak krátkou dobu nabídku na výstavbu komplexního projektu jaderné elektrárny je v podstatě nereálné, pokud nechceme mít v nabídce vysoké ceny a pokud není naším cílem eliminovat možnost českých firem účastnit se jako dodavatelé. Je potřeba minimálně 12 měsíců.

Na tom se shodl předseda vlády s předsedy opozičních stran a postupem, který je prosazován dnes, tato dohoda padá. Je to nestandardní a vnáší to významná rizika do procesu notifikace v rámci Evropské komise. Já jsem s tím nikdy nesouhlasil a prosazoval jsem, že se nemá zkracovat období pro předložení závazných cenových nabídek.

Od kdy by měla běžet ta šestiměsíční lhůta?

Je představa, že teď poběží šestiměsíční bezpečnostní kvalifikace a poté by mělo být šest měsíců na standardní výběrové řízení. Podle mě by bylo daleko správnější a věrohodnější zahájit už nyní standardní roční výběrové řízení, navíc když ten bezpečnostní dotazník obsahuje z 90 procent otázky, které jsou součástí právě výběrového řízení.

Anebo to spustit po volbách a získaný čas využít k dopracování dohod o financování projektu, protože má být financován ze 100 procent státem. Pro to je třeba široká politická shoda, aby dodavatelé věděli, že státem garantované zdroje tu budou.

Budou-li Rusové vyřazeni, není bezpečnostní dotazník třeba?

Určitě. Nepochopil jsem, jaké otázky z pohledu globální bezpečnosti bychom kladli Francii, jako vedoucí zemi v rámci NATO. To mi přijde mimo realitu.

Dalších 90 procent otázek v dotazníku se týká technické bezpečnosti, jaderné bezpečnosti, dodavatelského řetězce a na to vše odpovědi máme. Pokud je to hra o získání času, tak fajn, ale radši bych ji využil k dotažení financování.

Dva ze tří zájemců, tedy Francouzi a Korejci, mají reaktory o větším výkonu, než kolik se poptává pro Dukovany. Může být komplikací to, že budou muset reaktory upravit na menší výkon?

Tento argument jsem slyšel od jednoho z dodavatelů, když se snažil eliminovat konkurenci. Toto nejsou věci, které by byly nové, o tom se celou dobu ví. To znamená, že řešení existuje.

Smlouva se podepisuje až v červnu 2024. A když dodavatelé uvidí, že Česká republika postupuje skutečně standardním výběrovým řízením, jsou schopni zajistit, aby ty projekty měly platnou licenci, jak je definováno v poptávkové dokumentaci.

Jak dlouho může takové licencování trvat?

Záleží, kde to licencujete a podle jakého procesního postupu. Tím, že nejde o nový reaktor, ale je to jedna řada jen výkonově upravená, tak postupujete jinak, než když licencujete nový jaderný zdroj. V definovaných termínech to jde zvládnout.

Může hrozit komplikace třeba ze strany Rakouska či Německa, které v minulosti vystupovaly proti dostavbě Temelína?

Technologie a bezpečnostní parametry se v rámci Evropské unie neschvalují, od toho existují příslušné regulační úřady v jednotlivých zemích.

To, co bude schvalovat Evropská komise, je státní podpora a její úroveň. Pochopitelně, okolní země, které s jadernou energetikou nesouhlasí, budou tento proces napadat soudně.

Budeme-li v případě státní podpory postupovat standardní cestou, jak jsem navrhoval, tak by nás při soudním sporu zastupovala Evropská komise, která zatím všechny podobné soudní spory dokázala vyhrát.

V případě žaloby na netransparentně provedené výběrové řízení, nerespektující bezpečnostní výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek, by nás komise nezastupovala. Tam bychom byli účastníky řízení přímo, a to u Evropského soudního dvora.

Myslím si, že to je další z důvodů, abychom postupovali standardní cestou a nesnažili se o nějaké experimenty a účelové akce. Potom by problémy být neměly.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované