Hlavní obsah

Cash Only: Uhlí jede naplno a Británie testuje udržitelnost zelené revoluce

Foto: Shutterstock.com/VanderWolf Images

Náklady na emisní povolenky zatím uhelná energetika přenáší na spotřebitele.

Reklama

19. 9. 10:00

Zuzana Kubátová komentuje dění v českém byznysu a vybírá zprávy, které byste neměli minout. Přinášíme vám webovou podobu newsletteru Cash Only – přihlaste se k odběru a pošleme vám ho každý týden do e-mailu.

Článek

Jedna z nejzajímavějších událostí uplynulého týdne se odehrála bez větší pozornosti českých médií ve Velké Británii. V noci na středu vyhořela u obce Sellindge v hrabství Kent výměníková stanice. Požár zcela vyřadil z provozu důležitý podmořský kabel, kterým do ostrovního království proudí elektřina z Francie.

Ztráta přepravní linky o kapacitě dvou gigawattů je totéž, jako zastavení naplno jedoucí české jaderky v Temelíně. V Británii akutně vzrostlo riziko masivního výpadku elektřiny, protože kdyby se k incidentu přidala jediná další větší havárie, dodávky by se zřejmě zhroutily. Cena elektřiny, ale také zemního plynu v ostrovním království v reakci na požár vystoupala na rekordy.

Incident vystrašil celou Evropu, protože ukazuje, jak ošidná je v době zesilujících dekarbonizačních snah energetická bezpečnost. A jak obrovský dopad na ceny energií mají jakékoliv turbulence v systému.

Británie je v Evropě průkopníkem v odchodu od uhlí. Začala s ním už před deseti lety, definitivně chce jeho spalování ukončit k 1. říjnu roku 2024. Na začátku minulé dekády z uhlí vyráběla zhruba 40 procent své elektřiny (jen o něco méně než Česká republika), loni pokryly uhelné zdroje už jen necelá dvě procenta britského energetického mixu. Zato víc než dvě pětiny elektřiny v zemi loni zajistily zelené elektrárny, především větrníky. Vypadalo to na velké vítězství dekarbonizační politiky. Teď se z Británie stává jakási laboratoř, testující udržitelnost zelené revoluce.

Letos celkově zelené energetice nepřeje počasí. Na severu Evropy po celé léto málo fouká vítr a produkce větrných farem je překvapivě nízká. Objevují se spekulace, že nemusí jít o mimořádný výkyv, ale dopad klimatické změny a tedy dlouhodobější trend. V kombinaci s hospodářským oživením spojeným s růstem spotřeby po covidu a dále s nižšími dodávkami plynu do Evropy z Ruska (důvody nejsou přesně známé), to má dalekosáhlé důsledky. V celé Evropě prudce roste cena jak elektřiny, tak plynu. A v Británii se už otevřeně mluví o energetické krizi.

Nečekaných dopadů letošního podivného léta je víc. V Evropě se opět naplno rozjely uhelné elektrárny. Ty sice platí brutální platby za emisní povolenky, ale náklady zatím úspěšně přenášejí na spotřebitele. Roste poptávka po plynu a také jeho ceny trhají rekordy. A přibývá hlasů požadujících, aby názorově rozpolcená Evropská unie vzala na milost jadernou energetiku, protože se bez ní s emisemi bojovat nedá.

Pokud se jaderný trend prosadí i do hodnocení energetických zdrojů – takzvané taxonomie, na které pracuje Evropská komise, bude to výborná zpráva pro Česko. Uznání jádra za přijatelný bezemisní zdroj by mohlo urychlit, usnadnit i zlevnit výstavbu domácích jaderných reaktorů.

Jádro má ale v Evropské unii pořád hodně odpůrců, Němci nadále počítají s vypnutím svých atomových elektráren do konce příštího roku. Bude to ještě zajímavý boj.

Zajímají vás plány českých startupů, nové developerské projekty nebo potíže českých automobilek? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované