Hlavní obsah

Čeká nás tu nový Černobyl. Je ukrytý v podzemí, tvrdí obyvatelé ruské oblasti

Svět bez obalu: Čeká nás tu nový Černobyl. Je ukrytý v podzemí, tvrdí obyvatelé Kurguzské oblasti v Rusku. (Video: RFE/RL)

 

Reklama

9. 4. 21:10

V Kurganském regionu u rusko-kazašské hranice leží asi šestina tamních zásob uranu. Místní obyvatelé se ale obávají, že zdejší uranové doly představují nebezpečnou hrozbu jak pro ně, tak i pro životní prostředí, ve kterém žijí.

Článek

„Čeká nás tu Černobyl v podzemí. Kolem černobylského reaktoru postavili aspoň sarkofág. Co ale můžete udělat, když k něčemu takovému dojde po zemí? Jaký tam uděláte sarkofág? Proč o tom nikdo nepřemýšlí? Je o tom informační embargo,“ říká Nikolaj Afanasjev.

Ruský těžební podnik Dalur je součástí státní jaderné společnosti Rosatom, která v Kurganské oblasti využívá dvě uranová naleziště. Těží na nich ročně více než 500 tun urania. Nové doly v Dobrovolnoje by ale měly těžbu zvýšit až na 700 tun. Ruda se pak extrahuje přímo v dolech pomocí vyluhování kyselinou sírovou.

„Ve světě je podzemní metoda loužení uranu pomocí vrtů považována zaprvé za nejekonomičtější a zadruhé za nejšetrnější k životnímu prostředí,“ tvrdí zástupce hlavního geologa společnosti Dalur Anatolij Ladejšikov.

Ekologičtí aktivisté ale tvrdí, že i tak přináší smrtelné nebezpečí. Kyselina rozpouští uran půl kilometru pod zemí a následně je potrubím dopravována na povrch. Proti novému dolu se proto zvedl odpor, do jehož čela se postavil místní významný komunista – Sergej Jeremin.

„V ložisku Dobrovolnoje naleznete uran, radium a všechny izotopy polonia. Tady jsou všechny tabulky a dokumenty – je to hrůza. Například polonium 210 bylo použito k otravě našeho bývalého špióna Litviněnka, pamatujete? A my tady máme 30× vyšší koncentraci, než je norma. Třicetkrát,“ rozčiluje se Sergej Jeremin, prezident Nadace pro veřejný monitoring životního prostředí.

Další zástupkyní odpůrců stavby je Ljubov Kudrjašova. Ta teď čelí dokonce trestnímu stíhání. Říká, že byla obviněna z „propagace terorismu“ kvůli svým příspěvkům na sociálních médiích. Kudrjašova je ale přesvědčena, že její trestní stíhání je odvetou za její protesty proti těžbě uranu.

Kurganští lékaři se pak obávají, že má těžba uranu negativní vliv na zvýšený výskyt rakoviny u zdejších lidí. Těžební společnost ale všechna tato obvinění bagatelizuje.

„Otázkou je, jaká bude budoucnost zdejší populace a našich dětí. A Dalur nám žádný pocit bezpečí nabídnout nedokáže,“ říká další z místních obyvatel, Andrej Šuljatijev. I on je velkým odpůrcem těžby uranu. Pokud se těžba rozšíří blíže k jeho domovu, je rozhodnut se odsud odstěhovat.

„Získal jsem povolení na tomto pozemku postavit dům. Koupil jsem si už stavební materiál. Ale veškerou práci jsem kvůli uranu zastavil, protože když se tu bude těžit, tak proč bych tu měl něco stavět? Odejdu. Co bych nakonec dělal? Nebude tu možné rybařit ani lovit. Jaký má potom ještě smysl žít na venkově?“ ptá se Šuljatijev.

Obyvatelé Kurganské oblasti nepředpokládají, že by v oblasti státní společnost skutečně přestala uran těžit. Místní doly jsou příliš cenné a strategicky důležité. Alespoň ale chtějí mít jistotu, že se dělá něco pro jejich bezpečnost, zdraví i okolní životní prostředí.

Více naleznete v úvodním videu. Další reportáže z produkce Rádia Svobodná Evropa najdete zde.

A můžete nás sledovat také na Facebooku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované