Hlavní obsah

Češi neumí nakládat s penězi. Hůř je na tom jen Polsko a baltské země

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační fotografie.

28. 11. 2019 11:56

Finanční gramotnost českých spotřebitelů je podprůměrná. Ve schopnosti platit účty včas se Češi umístili na 15. místě z 24 států Evropy, co se týče úspor pro budoucnost, obsadili 14. příčku.

Článek

Lépe jsou na tom Češi, pokud jde o takzvanou úvěrovou svobodu – tedy poměr zadluženosti domácností k příjmům. Tady skončili druzí za Maďarskem. Vyplývá to ze zprávy společnosti Intrum na základě údajů od 24 000 spotřebitelů z 24 evropských zemí.

Splácení dluhů

Při splácení účtů si nejlépe vedou Němci – devět z deseti německých spotřebitelů při výzkumu uvedlo, že mohou platit své účty každý měsíc. Jde o nejvyšší procento v celé Evropě. Na opačném konci žebříčku se krčí Řekové: pouze 57 procent z nich věří ve svou schopnost platit své účty každý měsíc. 67 procent z těch, kteří své účty nezaplatili, navíc tvrdí, že se jim nedaří splácet úvěry pravidelně.

V Česku nebyl loni schopen splácet v jednom nebo více případech své účty včas každý čtvrtý spotřebitel. Z tohoto podílu 15 procent Čechů nezaplatilo včas jeden účet, sedm procent dva až čtyři účty a jedno procento obyvatel nebylo schopno pokrýt pět nebo více účtů.

Téměř tři čtvrtiny (71 procent) opozdilců uvádí, že zpoždění jejich úhrady bylo výjimečné. Ve zbytku případů (29 procent) jde ale o pravidelný problém. Nejčastějším důvodem (45 procent) pozdní úhrady bylo opomenutí, 41 procent Čechů uvedlo, že neměli dostatek peněz.

Úvěrová svoboda

Průzkum ukázal, že zadlužení spotřebitelů v relativně bohatých zemích roste. Například Dánsko má nejvyšší poměr zadluženosti domácností k příjmům, což je jeden z důvodů, proč v tomto ohledu skončilo na posledním místě žebříčku.

Na prvním místě u zkoumaného faktoru úvěrová svoboda se umístilo Maďarsko, což naznačuje nízkou závislost Maďarů na úvěrech. Více než tři čtvrtiny (76 procent) z nich si nepůjčily peníze – kromě hypotéky – ani nedosáhly limitu na své kreditní kartě.

Hned za Maďarskem skočilo Česko. Možností půjčit si peníze nabízejí finanční a bankovní instituce v ČR dostatek. V porovnání s rokem 2016, kdy si na splácení účtů (kromě hypotéky a vyčerpání kreditní karty) půjčovalo 14 procent Čechů, se tento podíl zdvojnásobil. Půjčka u 17 procent dlužníků odpovídá zhruba desetině jejich měsíčního příjmu, v 17 procentech jde o deset až 25 procent měsíční mzdy. Na vánoční dárky si občas půjčí 51 procent Čechů.

Úspory pro budoucnost

Největšími šetřílky v Evropě jsou Švédové. 15 procent dotazovaných švédských spotřebitelů ušetří více než jednu pětinu platu každý měsíc – jde o největší skupinu ze všech zemí, která dokáže takto spořit. Nejhůře jsou na tom opět Řekové. Průzkum ukázal, že 38 procent z nich nedokáže ušetřit nic.

Oproti tomu Češi na tom nejsou tak špatně: desetina z nich je schopna našetřit více než pětinu svého měsíčního příjmu, 17 procent Čechů ušetří deset až 20 procent měsíční mzdy a 28 procent pět až deset procent z výplaty. Méně než pět procent platu našetří 29 procent Čechů. Nejčastěji (v 75 procentech případů) si Češi odkládají na neočekávané výdaje, nejméně (deset procent) na vzdělání.

Finanční gramotnost

Největší mezery mají Češi u finanční gramotnosti, tedy do jaké míry spotřebitelé rozumí základním finančním pojmům a výpočtům. Jde tedy o schopnost rozumět tomu, jak nakládat s penězi. Ze zkoumaných 24 zemí skončily za ČR pouze Lotyšsko, Estonsko, Polsko a Litva.

Nejlépe jsou na tom Finové. Průzkum zjistil, že 82 procent finských respondentů dokázalo přiřadit k finančním podmínkám jejich správné definice. Navíc 92 procent finských rodičů uvedlo, že se snaží své děti učit, jak zacházet s penězi, což je nejvyšší procento v Evropě. Na posledním místě je Litva. Pouze 52 procent tamních respondentů dokázalo přiřadit finanční podmínky k jejich správným definicím. A pouze 56 procent dotazovaných litevských spotřebitelů uvádí, že získalo dostatečné finanční vzdělání, což je výrazně pod evropským průměrem 69 procent.

Průzkum se také věnoval rozdílnému přístupu mužů a žen k finančnímu vzdělávání. Zatímco více žen tvrdilo, že jejich primárním zdrojem pro finanční vzdělávání byli rodiče, další členové rodiny a přátelé, muži krom toho častěji označovali školu, internet a banku. Naznačuje to, že mají pro vzdělávání širší škálu zdrojů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené