Hlavní obsah

Česká republika uznala Guaidóa prezidentem Venezuely

4. 2. 2019

Minulý týden Guaidóa podpořil Evropský parlament a ke stejnému kroku vyzval i členské země EU a unijní instituce. (Video: Šimon Felenda, AP, Reuters, Seznam.cz)

Česká vláda uznala předsedu venezuelského parlamentu Juana Guaidóa prozatímním prezidentem Venezuely. Na Twitteru to oznámil vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Stejný krok učinila i řada dalších států Evropské unie.

Článek

Více než desítka států Evropské unie včetně Česka dnes uznala šéfa venezuelského parlamentu Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem. Opoziční lídr má podle nich jako dočasná hlava Venezuely legitimitu uspořádat svobodné volby. Vláda socialistického prezidenta Nicoláse Madura zareagovala prohlášením, že přehodnotí vztahy s těmito státy. Zatímco Guaidó zahraničním vládám za uznání poděkoval, Rusko, které stejně jako Čína či Turecko Madurův nedemokratický režim podporují, krok kritizovalo.

Prvním státem EU, který uznal pětatřicetiletého Guaidóa prezidentem, bylo Španělsko, po němž následovaly Francie, Německo, Švédsko, Dánsko, Británie, Rakousko, Nizozemsko, Litva, Lotyšsko, Portugalsko a Česko. Připojily se tak ke dvěma desítkám amerických států včetně USA, které Guaidóa uznaly už v předchozích dnech.

Madurovi o víkendu vypršelo ultimátum, které mu dalo Španělsko a další evropské země na vypsání prezidentských voleb. Venezuelský prezident místo toho navrhl vypsat předčasné parlamentní volby; parlament, jehož moc Maduro zásadně omezil, přitom ovládá opozice. Ta trvá na volbách prezidentských a svolává k demonstracím tisíce Madurových odpůrců.

Opozice se zároveň pokouší na svou stranu získat armádu, jejíž dosavadní podpora je pro Madurův režim klíčová. Španělský list El País dnes napsal, že testem loajality vojska je žádost opozice, aby armáda umožnila otevřít koridor pro humanitární pomoc. Ten chce opozice otevřít s pomocí USA, Kolumbie a Brazílie. Maduro snahu o humanitární pomoc označil za „lacinou show oligarchie“.

Český premiér Andrej Babiš řekl, že jeho vláda se rozhodla pro uznání Guaidóa na základě toho, že Madurův režim nevyslyšel mezinárodní výzvy k uspořádání prezidentských voleb.

Postup evropských zemí kritizovalo Rusko, které uznání označilo za vměšování do vnitřních záležitostí Venezuely.

Venezuelské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že „zcela přehodnotí“ vztahy s evropskými zeměmi, jež Guaidóa uznaly. Podle ministerstva tyto státy podporují pučisty, kteří nerespektují mezinárodní právo.

Guaidó složil přísahu jako úřadující prezident 23. ledna při masových demonstracích. Učinil tak poté, co parlament neuznal Madurův druhý mandát, protože vzešel z nedemokratických voleb a také proto, že Maduro složil přísahu před nejvyšším soudem, a nikoli před parlamentem, jak stanoví ústava.

Guaidó dnes v reakcích na Twitteru postupně děkoval vládám, které ho uznaly. „Společně dosáhneme přechodné vlády a svobodných voleb na cestě k demokracii,“ napsal mimo jiné.

Doporučujeme