Hlavní obsah

Chcete jít na vystoupení stand-up komika? Podepište, že o tom nikomu nic neřeknete

Miloš Čermák
komentátor
Foto: Profimedia.cz, Profimedia.cz

Jim Jefferies na pódiu v Los Angeles, snímek z listopadu 2018.

6. 12. 2019 19:00

Svět stand-up comedy, minimálně jeho část, se začíná opevňovat na jakémsi alternativním území „těch, kteří spolu mluví”.

Článek

V pondělí 9. prosince vystoupí v Praze komik Jim Jefferies. Je radost vědět, že když v posledních pár letech zástupce světové extraligy žánru stand-up comedy dělá evropské turné, má Prahu na mapě. A ještě vyprodá velký barák!

Původem z Austrálie, hvězdou až v Americe, se slabostí pro Anglii. V Londýně ostatně natočil svůj poslední speciál pro Netflix. Celý život bojující s depresemi (existuje opravdu slavný komik, který nebojuje?), a přinášející povzbudivé svědectví. Totiž že ve středním věku tyto deprese ustoupí, protože pochopíte, že váš život zas tak důležitý není. Tak proč se kvůli tomu nervovat?

Dvaačtyřicetiletý Jefferies se proslavil nekorektním humorem. Jeho stand-upy z doby před deseti až patnácti lety jsou ty, které – podobně jako třeba pornografii – nepouštíte doma návštěvám. A ani se na ně nedíváte s partnerem, lépe řečeno partnerkou, protože nepředpokládám, že v této fázi své kariéry měl Jefferis nějaký významnější počet fanynek.

Už tehdy byl nekonečně vtipný. Což je potřeba, protože kdo sleduje v televizi stand-up, tak ví, jak je těžké se rozesmát nahlas, když sedíte v obýváku sami. V divadle, obklopeni davem, se vždycky někdo rozesměje dříve než vy. A pak je to jednoduché. Ale sám doma? Přitom smát se nahlas je důležité, zvlášť nekorektním, „ošklivým” vtipům. Protože jak říká stará známá pravda, když se rozesmějete, ztrácíte právo si na úroveň humoru stěžovat. Stáváte se „spolupachatelem”.

Předpokládám, že ani v Praze mnohé Jefferies nepotěší. Třeba mileniály, ony „nejhorší lidi, kteří kdy žili na této planetě”. Ano, ty přecitlivělé květinky, které dnes kolem šermují svou přiblblou naučenou frázičkou „OK, boomer!”, které ovšem nerozumí, což dokazuje třeba i to, že ji říkají hlavně příslušníkům generace X.

Nová show má řadu dalších cílů: třeba Francouze nebo už nežijícího krále popu Michaela Jacksona. Pár vtipů proniklo na YouTube a Facebook, mimo jiné proto, že minulý týden vystupoval Jefferies v Británii. Ale nebudu prozrazovat, abych případným divákům pražské show nekazil zážitek.

Jedna věc je jistá: Jefferies je chytrý a originální a za maskou tvrdého hocha prosvítá jeho skutečná tvář, jakkoli se ji on sám snaží schovat. I teď, ve středním věku. Jaká je to tvář? Citlivého a křehkého muže s dobrým srdcem. Uf, už teď, když předešlou větu jako první čtenář čtu, je jasné, jak zní hrozně. A jaký je to trapas. Není divu, že Jefferies se tak moc snaží, aby to „neprasklo”.

Australský provokatér má podobný problém jako Ricky Gervais, další extraligový komik, který byl letos na podzim v Praze. On je to spíš „problém” v uvozovkách a zní: říkám na pódiu ostré řeči a jsem drsný, nezávislý „týpek“. Ale zároveň jsem slavný a bohatý.

Když patříte k nejbohatšímu jednomu procentu lidí (připomeňme, že finančně nejúspěšnější komik Jerry Seinfeld má odhadovaný majetek přes miliardu dolarů), může být publikum těžké přesvědčit, že jste „jeden z nich”. Je to koncept „král a šašek” postavený na hlavu, jelikož není vyloučeno, že šašek může být bohatší než král.

Ricky Gervais říká, že to řeší tak, že svou slávu a peníze kompenzuje divákům tím, že mluví o fyzických nedokonalostech svého stárnoucího těla. Třeba že se mu po padesátce prodlužuje šourek. Jefferies je mladší, tak to zkouší jinak. V posledním speciálu třeba mluví o tom, že byl dlouho sice slavný, ale chudý, protože vlastní hloupostí podepsal špatné smlouvy.

Ale to je minulost. Dnes se i Jefferies musí vyrovnat s tím, že jeho pódiová persona je „chytrý a vtipný outsider”, avšak že ve skutečnosti posílá svého sedmiletého syna do jedné z nejlepších škol v Los Angeles se školným 40 tisíc dolarů ročně a že rád chodí do restaurací s michelinskými hvězdami.

Jefferies říká: není důležité, kde jíte, ale podstatné je se z toho „nepodělat”. A to doslova, což je širší součást jednoho z vtipů, které v jeho nové show zazní. Týká se jeho osobního zdravotního problému, a tím je netolerance mléčných výrobků. Víc neprozradím.

Co je komu k smíchu?

Je to skoro přesně dva roky, co se (v té době) světový král stand-upu Louis CK přiznal, že se nechoval „správně”. Ano, jde o tu zvláštní aféru točící se kolem toho, že v minulosti rád masturboval před ženami, včetně svých kolegyň komiček, a byť to bylo s jejich souhlasem (či přesněji nedaly najevo svůj nesouhlas), došel hlas veřejnosti k názoru, že zneužil svého postavení dominantního a úspěšného muže.

Na pódium se Louis CK vrátil poprvé loni v srpnu, a to neohlášeně a tajně do slavného newyorského klubu Comedy Cellar. Odehrál patnáct minut, publikum bylo u vytržení (byla to přece tak mimořádná událost!), avšak velkou část Ameriky naopak dovedl do stavu rozhořčeného nesouhlasu.

Loni na podzim začal „na tajňačku” objíždět další menší americké kluby a z jedné takové show unikl záznam části vystoupení. Ano, dělal si nehezkou legraci například ze střelby ve škole. Ale byl to „starý dobrý Louis CK”.

Problém byl jinde. Když si tuhle legraci dělal komik „v klatbě”, místo aby se kál doma v obýváku, najednou to mnohé ještě víc naštvalo. A Louis CK skoro skončil v krabičce pravicových radikálů.

Letos poprvé vyrazil Louis CK na evropské turné, a to zaprvé po velkých sálech a zadruhé se svým jménem hrdě napsaným na plakátech. Prahu bohužel vynechal, ale minulý víkend byl v Bratislavě. Všechny evropské show (mimo jiné taky v Basileji, Římě či Budapešti) byly beznadějně vyprodané, v řadě měst včetně Bratislavy pořadatelé přidali v ten samý den ještě jedno představení. A i to vyprodali.

Proč jste se o tom představení nic nedozvěděli? Má to asi víc důvodů, ale jeden je dominantní. Svět stand-up comedy, minimálně jeho část, se začíná opevňovat na jakémsi alternativním území „těch, kteří spolu mluví”. Zajímá vás? Kupte si lístek (pokud tedy budete dostatečně rychlí a budete mít štěstí) a jděte na představení. Ale jinak budeme dělat „jakoby nic”.

Odpovídají tomu přísná bezpečnostní opatření, týkající se hlavně chytrých telefonů, ale také chytrých hodinek a dalších moderních zařízení. Prostě čehokoli, čím byste mohli pořídit video nebo audiozáznam. Všechno musíte odevzdat a pořadatelé vám to zalepí do neprodyšných bezpečnostních obálek.

Před pár dny také vzbudil pozdvižení jeden americký komik, který požadoval po divácích, aby před návštěvou představení v San Francisku podepsali NDA. Ano, „non disclosure agreement”, tedy jejich souhlas s tím, že neprozradí nic z toho, co uvidí nebo uslyší. Je to ten druh smlouvy, kterou podepisujete, když jednáte o prodeji velké firmy, nebo něco podobného.

Znělo to jako zpráva ze satirického webu The Onion, ale byl to fakt. Stejně jako sankce požadovaná v případě, že diváci podepsaný kontrakt poruší: jeden milion dolarů! Nedává to smysl? Padá tím automaticky možnost představení recenzovat? Nebo o něm jen napsat zmínku na Facebook? Šestadvacetiletému Petu Davidsonovi to zřejmě nevadí.

Louis CK nic takového po divácích (zatím) nepožaduje. A tak jsme se dozvěděli aspoň jeden z jeho „šokujících” vtipů, které řekl v rámci svého evropského turné v Izraeli. Ano, tahle země bývá často považována za „širší Evropu”.

„Byl bych radši v Osvětimi než v New Yorku,” pravil Louis CK k divákům v Tel Avivu a po malé pauzičce pokračoval: „Myslím právě teď. Ne když to tam fungovalo.” Publikum podle novinových článků propuklo v hysterický záchvat smíchu následovaný potleskem.

A zbytek světa? Zejména progresivní levicoví protagonisté správné kultury? Ano, tipujete dobře. Propukli v nekonečné rozhořčení.

Takže si to shrneme. Louis CK, vlastním jménem Louis Székely, z poloviny maďarský Žid, říká davu Židů v židovské zemi tváří v tvář vtip, který arbitři politické korektnosti vzápětí označí za „nepřijatelně urážlivý a antisemitský”.

Náš dnešní svět v komediální zkratce.

Reklama

Doporučené