Hlavní obsah

Čína plánuje „nebeský žebřík“, chce s jeho pomocí dobýt Mars

Podívejte se, jak Čína dobývá vesmír. Chce postavit i „nebeský žebřík“. (Video: Jan Marek)

 

Reklama

26. 8. 20:40

V prosinci přivezla Čína jako třetí velmoc vzorky hornin z Měsíce, poprvé po 44 letech. V dubnu vynesla na orbitu základní modul své nové vesmírné stanice a její rover i dál zkoumá dobývaný Mars. Co dál Čína chystá?

Článek

Oběžná dráha Země, Měsíc a Mars. To jsou v dobývání kosmu tři cílové destinace a milníky, o které jednotlivé státy a velmoci vedly nejúpornější závody.

Dnes se k tomuto boji přidaly také soukromé podniky, které velmocenské soupeření převedly do soudních síní.

Americká vládní agentura NASA by ráda vrátila do roku 2024 astronauty na Měsíc, ale její postup zatím ztroskotal na sporech SpaceX a Blue Origin. NASA totiž musela zastavit práci na vývoji pilotovaného lunárního modulu, protože Blue Origin nejbohatšího muže světa Jeffa Bezose rozporuje výběrové řízení, ve kterém podle NASA zvítězil SpaceX Elona Muska.

Vedle Američanů se nesmí zapomínat ani na Rusko (Roskosmos), které v dobývání kosmu vlastní nejedno prvenství, nebo na Čínu (CNSA). Ta si ve vesmírném závodu mezi velmocemi pořád udržuje třetí místo i před Evropou (ESA), Japonskem (JAXA), Indií (ISRO) a Izraelem (ISA).

Budování nové vesmírné stanice

Naposledy se čínský kosmický program připomněl světu minulý pátek. Jeho kosmonauti provedli už druhý orbitální výstup z modulu Tchien-che.

Ten jako základ vesmírné stanice Tchien-kung, tedy Nebeského paláce, vynesla Čína na oběžnou dráhu Země v dubnu. Další dva moduly chce přidat příští rok. K úplnému dokončení stanice bude prý potřeba ještě jedenáct misí, z toho čtyři s lidskou posádkou.

Na rudou planetu chce Čína vysadit androidy

Přesně před týdnem také čínské robotické vozítko Ču-žung splnilo svou tříměsíční základní misi na Marsu.

S šesti vědeckými nástroji včetně kamer a radaru ujelo na planině Utopia Planitia, kde se kdysi mohl rozprostírat oceán, celkem 889 metrů. A díky dobrému stavu bude i přes dosažení životnosti v expedici pokračovat. Číňané však chtějí být do budoucna v dobývání Marsu i dalších planet ještě ambicióznější.

Poslední plány pro dobývání kosmu zahrnují androidy, marsovskou základnu, ale také „nebeský žebřík“ pro levnější dopravu lidí i nákladu na rudou planetu a jiná vesmírná tělesa.

Nebeský žebřík má snížit cenu dopravy na jedno procento

Humanoidní roboty pro odběr vzorků půdy i plánování marsovské základny, lidskou posádku na její výstavbu a dopravní lodě k rozšíření komunity na rudé planetě chce Čína ve třech fázích svého kosmického programu posílat loděmi ze Země co dva roky v rozmezí let 2033 a 2043.

Potenciální čtvrtá fáze by poté zahrnovala stavbu takzvaného nebeského žebříku, který by mohl náklady na přepravu kosmonautů, ale i materiálu snížit až o 99 procent.

Jak se výtah postaví? Nápad pochází z Ruska

Teoretické modely vyvinuté pomocí počítačových simulací zatím pracují s konceptem vesmírných lodí, které by cestovaly podél konstrukce z uhlíkových nanotrubic, a to ke kosmické stanici na geostacionární orbitě Země ve výšce bezmála 35 800 kilometrů nad rovníkem. Až tam by se totiž družice pohybovala na oběžné dráze souběžně s rotací Země – a na obloze by tak zůstala stále na stejném místě.

Lodě by tak spotřebovaly mnohem méně paliva, z vesmírného konce nebeského žebříku by pak mohly cestovat k Měsíci nebo jiným planetám.

Nejdřív však bude podle inženýrů nutné postavit velkou geostacionární stanici, ze které se k Zemi před stavbou žebříku spustí upevňovací kabely. A ty jsou také tím, co Číňané teprve musejí vyvinout.

Materiál, který by při takové délce zůstal stabilní, zatím neexistuje. Nápad takového vesmírného výtahu tu už však je od roku 1895, kdy se zrodil v hlavě ruského raketového vědce Konstantina Eduardoviče Ciolkovského.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované